Můžete se čtenářům krátce představit?
Včelařit jsem začal v roce 1999. Mnohokrát jsem se přesvědčil, že je lepší do přírody nezasahovat a nechat se jí vést, proto se snažím život včelstev co nejméně ovlivňovat. Všechna včelstva chovám na volné stavbě s mednou komorou. K léčení včelstev proti varroóze používám prostředky, které nezanechávají v prostředí úlu rezidua. Má profese je učitelství. Po šesti letech na střední škole, kde jsem učil psychologii, ekologii a tělesnou výchovu, nyní přecházím na školu základní.
A jak jste se dostal k tmavé včele?
Asi před třemi lety jsem se dozvěděl, že jsou u nás lidé, kteří se snaží nalézt a chovat zbytky naší původní včely. Tato myšlenka mě nadchla, zjistil jsem, že se u nás opravdu dají ještě najít zbytky této včely. Myslím, že by byla velká škoda, kdybychom ji nechali natrvalo z našeho území zmizet.
Představte prosím nové chovatelské sdružení
Svaz chovatelů včely tmavé byl zaregistrován letos v červnu, ale zakládající členové se scházejí již bezmála tři roky. V pohraničních horách jsme společně pátrali po pozůstatcích tohoto plemene a založení chovatelského sdružení bylo jen logickým vyústěním této naší společné činnosti. Aktivity s Pracovní společností nástavkových včelařů CZ, v rámci kterých byl získán i grant „Vyhledávání a testování varroatolerantních linií včel v původní populaci včel pro zachování biodiverzity v ČR“ od Ministerstva životního prostředí, již nebylo možné dále skloubit. Činnosti kolem tmavé včely zajímají jen hrstku členů PSNV-CZ a zájmy se v mnohém liší.
Co je hlavní náplní činnosti svazu?
Náplní činnosti svazu je identifikovat a plemenářskou prací uchovat cenné vlastnosti, které nese poddruh včela medonosná tmavá na našem území. V rámci této činnosti chceme vyčlenit lokality, kde bude vhodné tuto včelu chovat. Kompletní výčet činností je uveden ve stanovách na www.vcelatmava.cz .
Jaké jsou důvody a cíle chovu plemene včela medonosná tmavá? Všude nás učili, že kraňka je ta pravá včela vhodná k chovu
Snahou je, aby poddruh úplně nevymizel z české krajiny. Stejně jako jiná plemena včel má tmavá včela své přednosti i slabiny. Zahraniční kolegové, kteří se šlechtění tmavého plemene věnují již mnoho let, si na této včele cení především velké odolnosti proti chladu a nízké spotřeby zásob v zimě, nízké rojivosti, dlouhověkosti jednotlivých včel, perfektní schopnosti využívat lesních snůšek. Někteří odborníci se domnívají, že tmavá včela má dobré předpoklady pro boj s varroózou a my doufáme, že se nám jednou podaří vyšlechtit varroatolerantní včelu do podmínek ČR. Pro tyto vlastnosti by se A. m. mellifera mohla stát i u nás v některých oblastech hospodářsky významnou. Některé její vlastnosti mohou být také užitečné pro zušlechtění hospodářsky chované kraňské včely.
Stále se všude hovoří o bodavosti...
Zahraniční zkušenosti, ale i staré knihy z dob, kdy u nás byla původní včela, ukazují, že tmavá včela není o nic bodavější než kraňka. Negativní zkušenosti včelařů z 19. a 20. století spadají do doby, kdy se na našem území nekontrolovaně křížilo několik plemen. V zahraničí je ale koexistence více plemen běžnou záležitostí. Především bude třeba vyčlenit vhodné oblasti pro chov jednotlivých plemen.
Jak určujete plemennou příslušnost?
Plemennou příslušnost určují členové svazu na základě morfometrické analýzy (křídel, obrvení atp.) podle dostupných zahraničních standardů. Dalším krokem bude DNA analýza ve spolupráci s Gabrielou Solandovou z organizace SICAMM (Societas Internationalis pro Conservatione Apis melliferae melliferae).
Je možné někde koupit oddělek s tmavými včelami?
Oddělky a matky svaz a jeho členové neprodávají. Snaha je o soustředění poddruhu do několika málo lokalit, především tam, kde se dosud tmavá včela volně vyskytuje. Tam bude vyvíjena cílená chovatelská práce k získání co nejustálenějších linií a genotypů odpovídajících plemennému standardu tmavé včely. Plemeno je samozřejmě k dostání v zahraničí.
Co máte v plánu, co už se podařilo?
Především zmapovat současný výskyt tmavé včely v ČR, seznámit se s vlastnostmi plemene, podílet se na zušlechťování plemene, vést plemenářskou evidenci, pokusit se zřídit oplozovací stanice a podobně. Letos jsme v rámci upevnění plemenné příslušnosti chovaných genotypů úspěšně provedli několik inseminací. Zapojili jsme se do činnosti mezinárodní organizace SICAMM, která sdružuje chovatele včely medonosné tmavé z jednotlivých států Evropy. Letošní kongres této organizace se koná ve Švýcarsku a poprvé se zúčastní také zástupci nově vzniklého svazu z ČR. Dále jsme navázali spolupráci s Ministerstvem zemědělství, kde žádáme o statut uznaného chovatelského sdružení. Ale moře práce je teprve před námi.