Virózy, zejména ve spojitosti s varroózou, silně ovlivňují včelařskou praxi dneška. O mnoha z nich včelař ani neví, neboť včelstvo a jednotlivé včely mají řadu obranných imunitních mechanismů. Epidemie viróz byly po řadu let přechodné a náhodné. Koexistence včel a virů byla za posledních třicet let narušena varroózou i změnou způsobu včelaření. Proto se dnes řada odborníků zabývá např. virem akutní paralýzy včel, virem deformovaných křídel, virem pytlíčkovitého plodu atd. Mezi světovou špičku na včelí virózy patří Joachim de Miranda, mimo jiné také chovatel plemene Apis mellifera mellifera.
Viry jsou oportunisté
V brilantním vystoupení Joachim de Miranda virózy popsal, nastínil jejich rozšíření, pohovořil o jejich vzniku a mechanismu přenosu a zmínil také možnosti, jak s nimi bojovat. Viry mohou přežívat jen díky svému přenosu na hostitele. Samotný přenos ale nemusí nutně znamenat propuknutí klinického stadia virózy. Smrt hostitele je pro virus nevýhodná nebo doslova sebevražedná situace. Kvůli úmrtí původního hostitele nemusí totiž dojít k přenosu. Viry jsou oportunisté a využívají především stresová období včelstev ve svůj prospěch. Jako základní se nabízí chovat vyrovnaná zdravá včelstva a vyvarovat se jejich vystavování stresovým faktorům.
Došlo také na velice zajímavý příběh pokusu, který stále probíhá na ostrově Gotland, a na tamní včelstva a jejich způsob přežívání s roztočem.
Vliv kyseliny mravenčí na zdraví včel
MVDr. Zdeněk Klíma prováděl výzkum zabývající se vlivem kyseliny mravenčí na výstelku mesenteronu (středního střeva) včel. Jestliže je kyselina mravenčí látkou s poměrně razantním účinkem na roztoče, pak je logické se také ptát, jaké jsou její účinky na včelu. Proběhl proto sofistikovaný pokus s vysokými dávkami kyseliny mravenčí na celá včelstva i na vzorky včel. Pokus neprokázal viditelné poškození mesenteronu včel při odpařování 65% kyseliny mravenčí. To samozřejmě neznamená, že lze tvrdit, že ošetření včelstev v rámci tlumení varroózy za pomoci kyseliny mravenčí nemá na včely žádný negativní účinek. Tento pokus byl prvním krokem, podobných kroků však bude muset být víc a bude třeba posoudit více faktorů. Kromě dalšího prověření poškození trávicího traktu včel se nabízí zejména posouzení úrovně probiotické mikroflóry jejich trávicího traktu při takových pokusech. Část již byla vykonána ve spolupráci s MVDr. Soňou Dubnou, Ph.D., a to s výsledky velice nadějnými. Soňa Dubná také ve svém příspěvku referovala o svých objevech několika nových druhů probiotických bakterií u včel.
Témata z včelařské praxe
O způsobech diagnostiky moru včelího plodu ve Státním veterinárním ústavu v Olomouci velice zajímavě promluvil MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph.D. Pro nás včelaře bylo moc poučné dozvědět se o možnostech nejmodernějších metod diagnostiky, které jsou nejen rychlé, ale také velice přesné.
V dalším tématu se Ing. Květoslav Čermák, CSc., věnoval sběru potravy a tvorbě medných zásob včelami. Je totiž nanejvýš dobré pochopit biologickou podstatu sběru potravy včelami, která se řídí velmi sofistikovanou strategií včelstva jako celku. To vše samozřejmě v souvislosti s dalšími činnostmi včelstva, zejména s plodováním jednotlivých ekotypů.
Dalším tématem byly samotářské včely a čmeláci. A také jejich využívání k opylování rostlin. Tohoto tématu se ujal Doc. RNDr. Vladimír Ptáček, CSc. Ve strhující přednášce plné unikátních záběrů ukázal různé druhy samotářek i čmeláků, přiblížil jejich způsob života a rozmnožování. Pro ty, kteří na konferenci nebyli, si autor připravil sérii článků pro Moderního včelaře.
Přijímání matek včelstvem, a to zejména nepříbuzných, se ve svém příspěvku věnoval Ing. Antonín Přidal, Ph.D. Charakterizoval základní tradovaná pravidla, za nichž včelstvo přijímá novou matku a vzápětí ukázal, že vše může být i docela jinak (viz článek na str. xx).
Ing. Pavel Cimala se ve svém příspěvku nazvaném Vliv oplozovacího stanoviště na čistotu chovu dotkl tématu, které je stále a velice aktuální pro všechny certifikované chovatele matek. Na příkladu vlastního chovu demonstroval, jak je v našich podmínkách obtížné, a vlastně prakticky nemožné, najít stanoviště bez kontaktu se včelami z chovu jiných včelařů.
Mgr. Jiří Danihlík podal velice přehlednou zprávu o konferenci Eurbee konané na počátku září u sousedů v německém Halle.
Krátké referáty
Z krátkých referátů, které vyplnily závěr konference, je nezbytné zmínit velice zajímavou prezentaci Jakuba Dolínka o smyvu včel přímo v terénu. Jednoduchá, promyšlená a velice inspirativní metoda k okamžitému zjištění počtu roztočů ve vzorku včel i na stanovištích bez vody a elektřiny.
Zdeněk Klíma stručně referoval o schválení a startu klinické studie, která by měla po dobu čtyř let ověřit možnosti ošetřování včelstev proti varroóze bez použití syntetických akaricidů.
Host ze Slovenska, kolegyně RNDr. Miriam Filipová, Ph.D., (Štátny veterinárny a potravinový ústav Dolný Kubín) informovala o Programu dohledu nad zdravotní situací v chovech včel ve Slovenské republice. Tento projekt se uskutečňuje ve většině evropských zemí s výjimkou ČR, která se k němu z finančních důvodů nepřipojila.
Konferenci Věda a výzkum včelařské praxi uspořádaly společně tři subjekty – Přírodovědecká fakulta University Palackého v Olomouci, Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a Mendelova společnost pro včelařský výzkum. Konference se zdařila a hlavní dík za její úspěch patří Mgr. Jiřímu Danihlíkovi, jenž nesl hlavní tíži prací spojených s organizací.
Jiří Matl
–redakce–