-
Nová kniha Chov včel ve městech je určena začátečníkům a kromě běžných včelařských rad se věnuje také specifikům městského včelaření – bezpečnosti, legislativě, sousedským vztahům. Její autor, Luke Dixon, včelaří na několika místech v Londýně. Kromě jeho zkušeností jsou v knize také profily městských včelařů z celého světa. 184 stran, ISBN 1604692871, cena 19,95 USD.
-
Článek „Reprodukční biologie kleštíka včelího“ Z. Huanga z Michiganské státní univerzity má širší záběr, než by jeho název napovídal. Samotná biologie roztoče je popsána pouze v jeho úvodu – stručně, ale beze zbytku. Dále v článku se autor věnuje metodám jejího studia a zejména souvislostmi s varroatolerancí. Všímá si vlivu napadené kasty, vlhkosti prostředí, velikosti buněk, druhu včely, pohybu plástů, stáří plodu, hormonů, feromonů i genů. Závěr článku není převratný: „…mnoho faktorů může ovlivnit reprodukci roztoče…“ Čím více jim ale budeme rozumět, tím snáze je budeme moci ovlivnit.
-
V Michiganu měli letos rojový rok. K. Poff a H. Schaeffer jich namísto běžných tří až čtyř sbírali třináct. Poffovo telefonní číslo má totiž k dispozici místní úřad pro případ řešení „včelích problémů“, a Poff tak chytá roje po celém okrese. Po osmi letech zkušeností sepsali zmínění autoři stručný a praktický návod na chytání a usazování rojů. Nepoužívají přitom žádné zvláštní technické vybavení – dokonce ani roják. Vystačí si s plastový kbelíkem, případně štaflemi. Odchycené roje umisťují rovnou do úlů na stanovišti.
-
W. Blomstedt v 19 letech začal pracovat na včelí farmě na N. Zélandu, později se přesunul domů do Spojených států. Rozdíl ve způsobu včelaření, daný zejména tehdejší absencí kleštíka na N. Zélandu a nižší úrovní výskytu moru včelího plodu, byl pro něj zásadní. Byl rozčarován množstvím chemikálií potřebných pro konveční včelařství v USA a zejména tím, jak snadno větší část včelařů rezignovala na med jakožto „čistý“ produkt. V prvním dílu svého třídílného příspěvku tedy obšírně vysvětluje problematiku ekologického včelařství zejména z pohledu historie, legislativy, certifikace a mezinárodního obchodu – a poukazuje na jejich nedostatky.
-
W. A. Mangum se ve svém článku věnuje hodnocení a využití přirozeně vytvořených matečníků pro produkci matek. Používá jak rojové matečníky, tak ty z tiché výměny, i nouzové. V článku se věnuje zejména jejich odebrání ze včelstva, šetrnému přesunu a vložení do včelstva nového.
-
Mezi inzeráty v posledním čísle ABJ jsou i čtyři, které nabízejí práci na včelích farmách. Jeden z nich hledá předáka včelí farmy o šesti tisících včelstvech v Louisianě.
Jakub Dolínek
jakub@dolinek.cz