MV také přináší něco, co v ČR dlouho nebylo a na co si někteří stále nemohou zvyknout: svazový časopis už není jediným zdrojem informací; je tu další – nezávislý – zdroj, schopný neméně pružně včelaře informovat a přinášet jim na chov včel i spolkovou činnost pohledy z více stran, aby si sami udělali svůj názor.
Je pochopitelné, že někdo se s touto novou situací nehodlá smířit. Je totiž před okresními konferencemi a sjezdem ČSV. Zatímco na okresech se opět budou hledat dobrovolníci, kteří by byli ochotni bez nároku na odměnu věnovat svůj čas kromě rodiny a včel také práci pro základní organizace a jejich členy (kteří to ovšem téměř nikdy neocení), tak na sjezdu se už bude rozhodovat o vlivných a teplých místech. Někteří nedočkaví kandidáti, namísto toho, aby nás přesvědčili o své odborné zdatnosti, občanské bezúhonnosti a manažerských schopnostech, se v těchto týdnech a měsících spíše snaží umlčet jakékoli kritické hlasy.
Když někteří redaktoři MV byli před časem varováni, že by se měli více starat o svoji bezpečnost, nepřestane-li MV svobodně psát i dění ve svazu a kolem Včely Předboj, uvědomil jsem si, že útoky na nepohodlné novináře se v České republice zřejmě snaží zabydlet. Ke škodě nás všech. Strach to ve mně ale nevyvolává. Naději mi dává nejen proces s aktéry plánovaného útoku na novinářku MF DNES Sabinu Slonkovou, kteří skončili – doufejme – na dlouhou dobu za mřížemi. Posiluje mě i vědomí, že přinášet nezávislé informace ze všech stran, ať už se někomu do jeho volební kampaně hodí nebo ne, mělo vždy smysl a v demokratické společnosti nám umožňuje zvolit si ty nejlepší zástupce. A je jedno, zda jde o parlament, obecní zastupitelstvo nebo spolkové vedení.
Vlastimil protivínský, šéfredaktor