Bee World březen 2013
- Trámkový úl (TBH, Top Bar Hive) má původ ve starém Řecku a poprvé byl popsán Georgem Whelerem v roce 1682. Jeho novodobá podoba v několika vzorech si získává popularitu mezi včelaři, kteří hledají alternativní způsoby chovu včel. Dr. Wyatt A. Mangum z univerzity ve Virginii a známý uživatel a propagátor trámkových úlů popisuje výhody „medné krávy“ a přináší množství zajímavých triků pro tento úl. Více informací lze získat na www.tbhsbywam.com.
- Referenční laboratoř EU pro nemoci včel zastřešuje národní referenční laboratoře a podle legislativy EU koordinuje ve spolupráci s Evropskou komisí metody používané členskými státy pro diagnostiku nemocí včel. Popisuje a uchovává kmeny patogenů, poskytuje národním laboratořím srovnávací materiál, organizuje srovnávací testy národních laboratoří apod. V roce 2011 byl zahájen dobrovolný průzkumný program k získání spolehlivých a přesných informací o ztrátách včelstev a zdraví včel. Česká republika se tohoto programu neúčastní.
- Adam Tofilski a Andrzej Oleksa píší o výzkumu divoce žijících včelstev v severním Polsku. Tam se nachází podél cest mnoho stromořadí s několikasetletými stromy, které poskytují včelám dobré hnízdní podmínky. Autoři prozkoumali 142 km těchto alejí a více než 15 000 stromů. 23 % stromů mělo dutinu a objevili 45 včelstev (0,3 %). Toto číslo je zřejmě podhodnoceno, protože se nepodařilo objevit hnízda ukrytá vysoko v kmenech. Není jasné, zda si divoce žijící populace včel vyvinula nějaký stupeň tolerance proti varroóze, nebo zda je stále doplňována ulétlými roji z ošetřovaných včelstev. Autoři zdůrazňují význam ochrany vzrostlých stromů, které mohou poskytnout včelám vhodnou dutinu. WWF (World Wildlife Fund) v současnosti řídí projekt znovuzavedení brtnictví v Polsku. Brtníci z Uralu přijeli naučit polské kolegy, jak se dělají brtě. První rok jich v lese připravili dvacet a do devíti z nich se nastěhoval roj – to by ukazovalo na skutečnost, že nedostatek hnízdních dutin je velmi omezujícím faktorem pro divoce žijící včelstva.
Ivan Černý
redakce MV
American Bee Journal
- William Bloomstedt americký námezdní profesionál, zvyklý pracovat se stovkami včelstev, navštívil malou včelnici ve střešních zahradách Tokia. O pět včelstev včely medonosné a tři včelstva včely východní japonské se zde stará na plný úvazek včelařka Naoko Jamamoto. Tak málo včelstev stačí na její výplatu nejen díky výborným výnosům (celkem 840 kg v roce 2011) a zaměření na exkurze, ale také díky zvolené prodejní strategii. Sklenička s 36 gramy se prodává za 1680 jenů, v přepočtu přibližně 353 Kč. Cena za jeden kilogram vychází tak na 9806 Kč. Obdobný údiv, jaký při tomto zjištění zažil W. Blomstedt, čišel po skončení exkurze z N. Jamamoto, když jí při obědě vyprávěl o způsobech velkochovu matek anebo kočování se stovkami včelstev napříč jeho zemí.
- „Typický australský včelař je muž, padesátník. Jde o samotáře – buď s manželkou mající pochopení anebo s frustrovanou bývalou manželkou, kvůli které většinu svého času pracuje. Je vynalézavý, houževnatý a svoji zemi i včely zná mimořádně dobře. Velmi často je příliš zaneprázdněný na to, aby se účastnil klubových setkání. Anebo přemýšlí o rozšíření svého podniku a tak nechává spolkové záležitosti jiným. Nedůvěřuje většině úřadů a nařízení považuje za zátěž. O včelách a včelaření rád debatuje až do západu slunce a vyhasnutí ohně.“ Tolik citace trochy nadnesené generalizace z dalšího článku Williama Blomstedta, tentokrát o včelaření ve světadílu s 22 milióny obyvatel, 9600 včelaři a téměř 700000 registrovanými včelstvy. Neznají zde varroózu ani roztočíkovou nákazu, zato se potýkají s lesknáčkem úlovým, oběma druhy nosemy, hnilobou, morem a specifickými přírodními podmínkami.
- Význam polyandrie při oplozování včelích matek vysvětluje Lawrence John Connor. Seznamuje čtenáře s výsledky různých výzkumů. Začíná pokusem věnujícím se měření tělesných rozměrů a obsahu spermatéky desítek komerčně zakoupených matek. Ty obsahovaly průměrně sperma od 18,2 trubců. Jiné pokusy porovnávaly výkony včelstev s matkami oplozenými buď jen jednou otcovskou linií anebo naopak patnácti liniemi trubců. Geneticky různorodější včelstva se vyznačovala vyšší vitalitou, výnosem, schopností úspěšně přezimovat i rychlejší stavbou plástů a vyšší četností včelích tanečků.
Jakub Dolínek