Patří sem i tvrzení předsedy a tajemníka ČSV L. Sojky a M. Peroutky otištěné v úvodníku Včelařství č. 8/2005, že se MODERNÍ VČELAŘ podílel na umělém stlačení výkupních cen medu (na cenu kolem 1 Eura). Naštěstí se brzy ukázalo, že to byl jen další pokus pošpinit náš časopis. za ceny kolem 27–30 Kč vykupují med nejen soukromí obchodníci jako např. Medokomerc, Česká včela apod. Za tyto ceny vykupuje dokonce i Včelpo Obora, jehož 100% vlastníkem je ČSV! Proč? Lze-li český med prodat do zahraničí za dvojnásobek, proč jej svazové Včelpo vykupuje za polovinu?
Člen předsednictva ÚV ČSV doc. Šenkýř potvrdil, že Včelpo má na skladě tuny loňského medu, který nelze prodat za vloni obvyklé ceny. Uvedl to během diskuse při podzimním semináři 8. 10. 2005 v Třešti. Je tedy zřejmé, že nízké výkupní ceny českého medu nebyly nikým uměle stlačeny dolů. Medu je zkrátka nadbytek a kdo zná pravidla tržní ekonomiky ví, že je-li něčeho moc, cena nutně klesá.
Přál bych si, aby se pánové Sojka a Peroutka za své pomluvy alespoň omluvili. Obávám se však, že se toho zřejmě nedočkáme. Spíše se bez nejmenších skrupulí budou znovu ucházet o nejvyšší svazové funkce a delegáty sjezdu přesvědčovat, že oni jsou ti nejschopnější, kteří jako jediní mohou zachránit naše včelařství (přesto, že tuto možnost již měli). Neprospělo by našemu včelařství více, kdyby ČSV vedli lidé mnohem šikovnější, nápaditější a slušnější? lidé, kteří umí vést dialog i s lidmi jiného názoru? Takových je, Bohu díky, stále ještě hodně jak mezi řadovými včelaři, tak i v nejvyšším vedení ČSV. Za všechny snad mohu uvést všem dobře známá jména učitelů včelařství bratří Texlů, nebo jména dvou členů předsednictva ÚV ČSV, kterým nedělá žádné potíže diskutovat v klidu, bez emocí a osočování: MVDr. Jan Krabec, nebo již zmíněný doc. Dr. Václav Šenkýř, CSc.
Už za několik týdnů se bude na sjezdu ČSV rozhodovat o osudu našeho oboru na dlouhých pět let. Je jisté, že rozhodnutí sjezdu budou do značné míry rozhodnutím o samotné existenci českého včelařství. My včelaři bychom proto měli být jednotní a do svého čela volit jen ty nejlepší. Ty, kdo více než rozdělovat, nás umí stmelit. Dejme jim tedy, prosím, šanci.
Mgr. Vlastimil Protivínský, šéfredaktor MV