Obecně se uvádí, že míra zimních úhynů bývá něco kolem desíti procent. Na přednáškách, v diskuzích, v tisku. Říká se to již dlouho. Od války, jen se neví od které, jak situaci vtipně komentoval jeden z kolegů. Nanejvýš se porovnávají zimní úhyny s několika předchozími lety na základě subjektivních pocitů a paměti jednotlivců. Tato čísla jsou však jen hrubými odhady, protože nejsou podložená daty shromážděnými od samotných včelařů a nedávají nám důležitou informaci o rozložení ztrát napříč republikou a už vůbec nám moc nepomohou v hledání příčin úhynů. Na základě úspěšnosti přezimování včelstev se pak predikuje, jaká bude úroda ovoce nebo cena medu v daném roce. Případně se zvyšuje tlak lobbingu vůči státu za zvýšení dotací pro obor. Špatné přezimování včelstev se obvykle dává za vinu tuhé a dlouhé zimě, kdy se včely nemohly proletět, nebo naopak výraznému oteplení v jejím průběhu, které zavinilo předčasný rozvoj včelstev a následné spotřebování zásob a oslabení. Takový je častý obrázek jarních zpráv o včelách bohužel i na odborných akcích a v tisku.
V září roku 2013 se v Kyjevě na Ukrajině konal 43. ročník kongresu Apimondia, kde se zástupci PSNV-CZ seznámili s Dr. Robertem Brodschneiderem z Karl-Franzens univerzity v Grazu. Živě probírali jeho příspěvek na téma hodnocení zimních ztrát včelstev na území Evropy. Vyčíslení ztrát probíhá každoročně v několika zemích Evropy již od roku 2007 pomocí včelaři dobrovolně vyplňovaných dotazníků. Krátce po přednášce se zrodil nápad udělat podobnou studii u nás v ČR. Rozběhl se koloběh událostí: Robertova přednáška na VMS setkání v lednu tohoto roku v Brně (více viz Moderní včelař č. 1/2014), aktivní účast na COLOSS workshopu v Grazu, doladění a překlad dotazníku, mnoho diskusí a konzultací až po následné zveřejnění a propagaci studie. Díky úsilí dnes máme vyhodnocená data na základě mezinárodně standardizované metodiky a rámcově známe situaci i ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi. Fakticky jsme vyplnili bílé místo na mapě střední Evropy a pomohli kolegům z mezinárodní skupiny COLOSS vytvořit komplexní obrázek o ztrátách včelstev na území Evropy i dalších neevropských zemí.
Vyhodnocení studie
Po ukončení studie byla data odeslána do Holandska prof. Romée van der Zee, která statisticky zpracovává vložené údaje ze všech zahrnutých států. Na mezinárodním vyhodnocení se podílí tým autorů včetně profesionálních statistiků. Pro potřeby vyhodnocení dat za ČR byla data zpracována pomocí softwaru R s vloženým skriptem pro výpočet 95% konfidenčních intervalů spolehlivosti. Laicky řečeno tento údaj říká, jaké hodnoty mohou s 95% pravděpodobností odpovídat pravdě. Na naše česká data jsme použili stejné metody výpočtů procenta ztrát, jaká se používají i v ostatních zúčastněných zemích. Výsledky v tomto článku jsou uváděny buď ve formě grafu, kde je znázorněno procento ztrát včetně 95% konfidenčních intervalů (95% CI), nebo v textu ve formátu: procento ztrát; 95% CI spodní mez – horní mez). Za rozdíl statisticky významný je možné považovat jen ten výsledek, kde se 95% CI vzájemně mezi skupinami nepřekrývají.
Jsou získaná data reprezentativní?
České studie se zúčastnilo cca 1,2 % českých včelařů, kteří pocházejí z celé ČR, viz úvodní obrázek. Z obrázku je patrné, že jsou zde zastoupeni včelaři z téměř všech okresů ČR, kromě okresu Kolín a Ústí nad Labem, kde se bohužel nezúčastnil nikdo. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi jsme v poslední třetině, co se týká procenta zúčastněných včelařů v jednotlivých zemích. Podíl včelařů zapojených v průzkumu ukazuje obr. 2. Drtivou většinou zúčastněných včelařů jsou malovčelaři do 10 včelstev, kterých je ve studii zahrnuto téměř 48 %, následují včelaři do 20 včelstev (obr. 3), což koresponduje s běžnou velikostí včelařského hospodářství průměrného včelaře v ČR. Včelaři do 10, potažmo 20 včelstev také nejčastěji uváděli nějaké ztráty včelstev, což poukazuje na účast většinu reprezentujících včelařů (tedy malovčelařů) v našem průzkumu. Na druhou stranu dotazník vyplnilo i několik větších včelařů (nad 40 včelstev, 8,2 %), takže i data od těchto včelařů jsou ve výsledcích zahrnuta. Z počtů včelařů v jednotlivých skupinách lze odhadovat, že účast malo- i velkovčelařů poměrově odpovídá české včelařské populaci. Rozdíly ve ztrátách včelstev mezi jednotlivými skupinami včelařů rozdělených podle velikosti hospodářství ovšem nejsou statisticky významné (obr. 4). Obdobné ztráty v zimě 2013/14 měli malí i větší včelaři, takže vztah mezi velikostí hospodářství a mírou zimních ztrát nelze ze studie prokázat.
Anonymita dotazníku
Anonymně na dotazník odpovědělo 118 respondentů, většina zúčastněných uvedla svůj e-mail (438). Jistě existuje mnoho důvodů proč svůj kontakt uvést či neuvádět, rozdíly v úhynech mezi anonymními (6,825; 95% CI: 5,738–8,102) a zpětně kontaktovatelnými (5,550; 95% CI: 3,734–8,175) respondenty však nebyl statisticky významný. Neanonymní odpovědi mají pro hodnocení výsledku výhodu v tom, že pokud jsou odeslané odpovědi neúplné nebo nelogické, je možno zpětně respondenta kontaktovat a nejasnosti upřesnit či vysvětlit otázky. Vyhodnocení dotazníku je pak přesnější a věrohodnější. Anonymní odpovědi, v nichž například počty včelstev před zimou byly nižší než počty uhynulých včelstev, jsme bohužel museli vyřadit z hodnocení bez možnosti opravy.
Úhyny v Evropě a ČR během zimy 2013/14
V červenci letošního roku byla zveřejněna tisková zpráva skupiny COLOSS s daty z poslední zimy. Letošní úhyny byly jedny z nejnižších od roku 2007, kdy se začaly sledovat. Česká republika se svým 6,6% úhynem umístila na druhé místo za Norsko (6,0 %) s nejnižšími úhyny. Naopak nejvyšší úhyny byly v Portugalsku (14,1 %) a Irsku (13,3 %). Naši nejbližší sousedi – Slovensko (8,8 %) jsou přibližně uprostřed tabulky 22 zemí. Podobný úhyn byl i u našich dalších sousedících států: Německo 8,0 %, Polsko 8,4 %. Naopak vyšší úhyn byl zaznamenán v Rakousku (12,8 %). Mapa s úhyny byla zveřejněna v Moderním včelaři č. 4/2014, tisková zpráva COLOSSu je dostupná na webu www.coloss.org. Podrobná vědecká zpráva bude zveřejněna v Journal of Apicultural Research na začátku roku 2015.
Úhyny v jednotlivých krajích ČR
Největší úhyny byly zaznamenány v Karlovarském kraji (12,93 %), kde se ovšem zúčastnilo jen 15 včelařů, za ním následuje kraj Jihočeský, naopak nejnižší úhyny byly zaznamenány v kraji Zlínském, kde jsme získali informace od 26 respondentů. Ostatní kraje oscilují kolem celorepublikového průměru, obr. 5. Větší úhyn včelstev v Karlovarském kraji je signifikantně vyšší než v ostatních krajích. Výsledek je ovlivněn dvěma vyššími úhyny v okrese Sokolov a jedním v okrese Karlovy Vary, respondenti pak v komentáři na konci dotazníku uvedli, že vyšší úhyn mohl být způsoben špatnou snůškou ze slunečnice a následným nedostatečným zakrmením na zimu. Jako další možnou příčinu uvádějí melecitózní snůšku, vylučují však vliv varroózy. Tyto vyšší úhyny byly zaznamenány na hospodářstvích čítajících kolem 40 včelstev.
Symptomy uhynulých včelstev
Úhyn včelstva může zapříčinit mnoho faktorů, mezi asi nejvýznamnější patří choroby, jako je varroóza a s ní spojené virózy, nosematóza nebo mor včelího plodu. Kromě toho i špatné zootechnické návyky nebo chovatelské chyby mohou zapříčit ztrátu včelstev. Do dotazníku byly vloženy otázky týkající se zjištění klinických symptomů uhynulých včelstev, obr. 6. Jako nejčastější jevy byly pozorovány problémy s matkami, které mohly být trubcokladé, nekladoucí nebo jinak poškozené. Zde se nabízí praktická otázka: „Je reálné, aby problémy s matkami způsobily úhyny včelstev, anebo jde o jiný problém, který ovšem včelaři nepoznají?“ V chovatelské sezóně roku 2013, tedy v době produkce matek, drtivá většina včelařů nepozorovala větší či menší problémy s mladými matkami. Třetina včelařů si tohoto jevu ani nevšímala a odpověděla v dané otázce „nevím“. Jako druhý nejčastější jev včelaři pozorovali uhynulé včely v plástech, ať už se zásobami nebo bez nich. Obojí pozorování může ukazovat na kolaps na varroózu. Přítomnost či nepřítomnost zásob může záviset na tom, zda už ostatní včelstva stihla zbytek zásob vybrakovat či nikoliv. Jen velmi málo byly pozorovány mrtvé včely před úly, tedy typické příznaky CCD, jak jsou popisovány v USA. Poměrně často se v úlech po uhynulých včelstvech nacházely výkaly, které mohou mít několik příčin. Jako jedna z možných se nabízí nosematóza, což také několik respondentů potvrdilo v komentáři. Další potenciální příčinou mohla být přítomnost melecitózní snůšky, kterou opět v komentáři na konci dotazníku několik včelařů potvrdilo.
Význam snůšky
Kočování se včelstvy není v poslední době příliš populární, proto jsme ani neočekávali velký počet zúčastněných kočovných včelařů. Nicméně 27 respondentů přesto uvedlo, že kočovali. Tito včelaři alespoň jednou v sezóně převezli na jiné stanoviště od jedné pětiny až po 100 % svých včelstev. Statistický rozdíl v procentuálních ztrátách včelstev nebyl mezi kočujícími (7,300 %; 95% CI: 4,896-10,751, n=26) a nekočujícími včelaři (6,480 %; 95% CI: 6,480–5,456, n=529) signifikantní.
Nebezpečnost postřiků používaných na kulturní plodiny je často zmiňovaným faktorem v souvislosti se slábnutím nebo hynutím včelstev. Proto byla studie zaměřena i na průzkum, které plodiny se vyskytovaly v doletu včelstev zúčastněných včelařů. Včelaři mohli zaškrtnout, zda většina z jejich včelstev měla výraznou snůšku ze jmenovaných plodin. V této části byl dotazník mírně změněn oproti mezinárodnímu dotazníku s ohledem na naše klimatické podmínky a plodiny u nás pěstované. Z obr. 7 je patrné, že ani jedna plodina neměla signifikantní vliv na úhyny včelstev. Široké konfidenční intervaly u pohanky, křídlatky a netýkavky mohly být způsobeny malou velikostí testovaného souboru, tedy malého počtu respondentů uvádějících tuto snůšku.
Varroamonitoring
V letním období včelaři dokončují vytáčení posledního medu a začínají svá včelstva krmit a připravovat na zimu. Toto období v roce je ale velmi důležité z pohledu gradace a šíření varroózy. Přibližně od poloviny letních prázdnin se líhne zimní generace včel, celkové množství plodu však v jednotlivých včelstvech klesá. Roztoč Varroa destructor je na vrcholu svého rozvoje a napadení včelstev může významně (exponenciálně) růst, silné napadení ohrožuje zimní generaci včel. Z dotazníku bylo možno vyčíst, jaký podíl ze zúčastněných včelařů svá včelstva monitoruje (sledováním spadu, metoda SMYV, kontrola plodu) od června do srpna (obr. 8) (n=258). Tentýž obr. 8 zároveň znázorňuje podíl respondentů v jednotlivých krajích, kteří alespoň jednou za rok (březen 2013 až duben 2014) použili kyselinu mravenčí ve formě krátkodobého nebo dlouhodobého odpařovače (n=414). Pokud se na data podíváme ve větším detailu, zjistíme, že počty včelařů, kteří svá včelstva monitorují v létě, zároveň také více používají kyselinu mravenčí (c2 test, p < 0,0001) ve své praxi.
Celkově však úhyny v roce 2013/14 nebyly rozdílné mezi včelaři monitorujícími alespoň jeden měsíc v roce (7,294; 95% CI: 5,941–8,926, n=307) a nemonitorujícími včelaři (5,791, 95% CI: 4,513–7,403, n=249). Z výsledků je také patrné, že včelaři kopírují biologické aspekty vývoje varrózy a monitorují především v letních měsících, v zimě a na jaře monitoruje napadení svých včelstev necelých 20 % respondentů. Téměř 45 % zúčastněných včelařů uvedlo, že použili kyselinu mravenčí v letních měsících (červenec, srpen). Někteří včelaři ji však využívají i k jarnímu nebo podzimnímu ošetření (cca 7 % v dubnu, 9 a 3 % v říjnu a listopadu).
Ošetřování včelstev v ČR a v Rakousku
Díky spolupráci s Dr. Robertem Brodschneiderem jsme mohli detailněji porovnat výsledky studie a získat srovnání mezi ČR a Rakouskem. V Rakousku platí velmi odlišná legislativa, co se způsobů léčení týká, například amitraz (účinná látka Varidolu) je tam zakázán kvůli podezření z karcinogenity. Systém léčení podle metodiky SVS je obecně mezi včelaři známý, avšak díky vzdělávacím přednáškám a cyklům se do povědomí a následně i praxe podařilo zavést používání organických kyselin, především kyseliny mravenčí, v různých formách odpařovačů. Obr. 9 ukazuje srovnání mezi praxí léčení českých a rakouských včelařů. Je evidentní, že obecně se v Rakousku výrazně více přistupuje k léčbě včel ze strany ekologických produktů na přírodní bázi (kyselina mravenčí, thymol, kyselina šťavelová). Syntetické látky se v Rakousku používají pouze z 2 % na rozdíl od ČR, kde je použilo přes 81 % respondentů. Samozřejmě tento obrovský rozdíl je dán českou legislativou, která jejich použití nařizuje. Na obr. 10 jsme porovnali ztráty včelstev mezi skupinou včelařů, kteří syntetické akaricidy nepoužívají, a těmi, kteří léčí svá včelstva v souladu s vyhláškou. Mezi oběma skupinami není statisticky významný rozdíl, avšak je patrný trend vyšších úhynů u včelařů, kteří syntetické akaricidy (Varidol, Gabon) nepoužili v sezóně 2013/14. Celkové ztráty včelstev však byly významně vyšší v Rakousku, kde se syntetických léčiv používá jen málo, usuzovat z toho výsledku jasný závěr by bylo předčasné. Vzhledem k celkově nízkým úhynům v ČR i relativně nízkým úhynům v Rakousku nelze říci, že ta či ona cesta léčení včel povede k vyšším nebo nižším úhynům.
Abychom nezůstali pouze u kyseliny mravenčí, jež se u nás doporučuje k letnímu ošetření již řadu let, podívejme se na zastoupení včelařů, kteří použili přípravky na bázi thymolu. Gel s názvem Apiguard je u nás registrovaným přípravkem, a lze jej tak použít k léčbě včel podle vyhlášky SVS. Přibližně 4 % zúčastněných včelařů použilo tento přípravek, v porovnání s více než 21 % včelařů v Rakousku je to jen velice málo, přípravky na bázi thymolu se zatím nedostaly do běžné včelařské praxe českých včelařů. Velmi podobně je na tom kyselina šťavelová a mléčná. Obě tyto kyseliny však nemají v ČR schválené a registrované přípravky k použití. Včelaři si musejí roztoky (kys. mléčná, šťavelová) nebo tablety (kys. šťavelová) k ošetření připravit sami. Nejen chemickou cestou lze však eliminovat počty roztočů ve včelstvech, existují také zootechnické metody. Jedna z nejsnadnějších je odstraňování trubčiny v květnu a červnu, neboť je roztoči více preferována na rozdíl od dělničího plodu. Ačkoliv je tato metoda velmi jednoduchá a levná (především pro menší včelaře), provádí ji pouze necelá třetina respondentů studie, v Rakousku je to téměř dvojnásobek, viz obr. 9.
Zhodnocení přínosu provedené studie
Díky dobrovolné účasti 556 českých včelařů máme nyní informace o úhynech včelstev během zimy 2013/14, tyto údaje můžeme rozdělit podle krajů nebo okresů, a získat tak přehled o úspěšnosti zimování v jednotlivých lokalitách ČR. Jelikož je studie mezinárodní, lze úhyny porovnat i mezi jinými zeměmi Evropy. Díky ochotě zapojených včelařů budou data využita k hodnocení ztrát v celé Evropě a k dalšímu výzkumu. Nezůstanou tedy někde v sešitě na včelnici, kde moc dalšího užitku nepřinesou.
V zimě 2013/14 byly úhyny natolik malé, že není možné stanovit signifikantní rozdíly mezi mnohými sledovanými parametry na úspěšnost zimování včelstev. Přesto jsme získali velmi cenné údaje o stavu českého včelařství i způsobech a zvyklostech českých včelařů, kteří jsou ochotni se studie zúčastnit a sdělit nám svá pozorování a částečně i způsoby vedení včelstev. Z dlouhodobého pohledu tak vznikly první údaje, na jejichž základě bude v dalších letech možné ukázat vývoj českého včelařství (např. způsoby léčení, monitoringu včelstev, vlivu různých snůšek atp.).
Dotazník nebude nikdy na sto procent optimální pro všechny včelaře, taky se klade důraz na jeho univerzálnost napříč mnoha státy. Zahrnuje otázky různé obtížnosti a důležitosti. Jak se nám potvrdilo i z komentářů odeslaných spolu s dotazníkem, tak mnozí včelaři nemohli zodpovědět některé z položených otázek, protože daný jev jednoduše nesledovali. Jistě si budou v budoucnu více všímat např. snůškových poměrů v okolí svých včelnic nebo budou věnovat více pozornosti chovu a výměnám matek.
Letní studie
Během října pak proběhla navazující studie o obnově včelstev. Tato studie proběhla podobným dotazníkovým šetřením na území ČR i Rakouska. Prozatím můžeme říci, že se jí zúčastnilo 78,9 % respondentů v ČR a 78,3 % respondentů z Rakouska, kteří se zároveň účastnili i zimní studie a projevili zájem se tohoto šetření zúčastnit také.
Výzva pro další sezónu
Zimní monitoring se opět uskuteční v jarních měsících roku 2015. Této studii bude ještě předcházet setkání mezinárodního týmu v Kodani, na němž se bude aktualizovat dotazník a hodnotit průběh posledního roku. Budeme rádi, když se opět výzkumu v dalším roce zúčastníte a zároveň o dotazníku budete informovat další včelaře, abychom v příštím roce zvýšili počet respondentů studie a získali přesnější údaje.
Prezentace získaných dat v Murcii ve Španělsku
Pár dní před vědeckou včelařskou konferencí Eurbee (9.–12. září 2014) se konalo setkání skupiny Coloss, kde byly české výsledky prezentovány společně s výsledky z Rakouska. Poster je ke zhlédnutí na webu PSNV (pouze v angličtině). Další setkání se uskuteční v Kodani na konci ledna, kde se bude opět připravovat dotazník na nadcházející rok. Tam také budeme prezentovat zkušenosti z první uskutečněné studie v ČR a tam se také pokusíme zúročit některé e-maily s konstruktivní kritikou, které jsme od několika včelařů dostali.
Poděkování
Děkujeme všem včelařům, kteří letošní dotazník vyplnili, a všem, kteří pomohli rozšířit informaci o probíhajícím výzkumu mezi další včelaře.
Realizace studie proběhla za podpory programu AKTION Česká republika-Rakousko, spolupráce ve vědě a vzdělání. Projekt 69p11: Winter colony losses and renewal of honey bee livestock in Austria and in the Czech Republic.