Možné zdroje chyb
Diagnostická metoda využívající flotace zimní měli má značnou chybovost v řádu desítek procent2. Také je rozšířená praxe záměrného zkreslování vzorku zimní měli ze strany včelaře, který pokud má dobrý zrak, může kleštíky snadno spočítat a z měli odstranit. To by ale nemuselo tolik vadit. Žádná metoda není zcela přesná a zkreslení části vzorků lidským faktorem by bylo také možné akceptovat.
Významnějším zdrojem zkreslení je tzv. reziduální spad po léčení. A. Přidal a J. Svoboda3 experimentálně prokázali, že v neobsednutých nástavcích pod zimujícím včelstvem mohou být zachyceny desítky mrtvých kleštíků, zbylé po podzimním léčení. Tyto počty kleštíků mohou během zimy navýšit domnělý přirozený spad z živé populace kleštíků o stovky procent a činí výsledky diagnostiky zimní měli při vícenástavkovém zimování zcela nepoužitelné pro odhad počtu živých kleštíků ve včelstvu.
V době zavedení plošného vyšetření zimní měli před třemi desítkami let tato metodika poskytovala použitelné výsledky, protože většina včelařů tenkrát používala starší typy úlů s jednoprostorovým zimováním. Později se značně rozšířily moderní nástavkové úly s vícenástavkovým zimováním.
Ve světle výše uvedených skutečností se dá předpokládat, že výsledky vyšetření zimní měli při současném způsobu zimování jsou spíše úměrné velikosti populace kleštíka před podzimním léčením, než populaci přežívající do nové sezóny.
Interpretace výsledků zimní měli
Pro správnou interpretaci výsledků diagnostiky zimní měli je důležité prokázat, jaká část kleštíků v měli pochází z reziduálního spadu po léčení, případně jaký je podíl kleštíků z přirozeného opadu z živé populace.
Můžeme stanovit dvě hypotézy:
- Většina kleštíků pochází z reziduálního spadu po léčení. V tom případě budou výsledky vyšetření zimní měli v těsném vztahu s intenzitou varroózy v minulé sezóně.
- Převážná část kleštíků je přirozeným spadem z živé populace kleštíků, kteří přežili léčení. V tomto případě budou výsledky měli souviset spíše s velikostí populace kleštíka v následující sezóně.
Pro potvrzení nebo vyvrácení těchto hypotéz potřebujeme získat údaje o velikosti populace kleštíka v jednotlivých letech. Státní správa u nás cíleně neshromažďuje údaje o intenzitě varroózy v průběhu sezóny, takže větší objem dat za delší časové období u nás není veřejně k dispozici. Potřebná data, dostačující pro náš účel, jsem získal z publikovaných výsledků tzv. křížových testů (viz níže).
Zdroje dat
Výsledky vyšetření zimní měli jsou veřejně dostupné na webu ministerstva zemědělství v dokumentu6, který na objednávku ministerstva zemědělství vypracoval Výzkumný ústav včelařský v Dole, s. r. o. Data o zimní měli pocházejí převážně z tabulky na straně č. 17 této závěrečné zprávy.
V dalším textu používám u zimní měli parametr nazvaný „% pozitivních vzorků“, což jsou vzorky, ve kterých byla zjištěna jedna nebo více samiček kleštíka. Tento parametr je opakem běžně užívaného „% negativních vzorků“.
K odhadu velikosti populace kleštíka v dané sezóně na celostátní úrovni se dají využít tzv. křížové testy. Jde o zakázku, kterou na objednávku ministerstva zemědělství každoročně realizuje Výzkumný ústav včelařský v Dole, s. r. o. Cílem projektu je sledovat možnou rezistenci kleštíků na používané akaricidy. Podstatou křížových testů jsou dvě fumigace, kde se střídavě použijí různá léčiva. Závěrečná zpráva je publikovaná na internetových stránkách ministerstva zemědělství5. Na straně 24 této zprávy je možno získat údaje o spadu kleštíků po podzimní fumigaci z období 1999–2013. Jsou zde sumarizovány údaje od zhruba sta včelařů a 2–3 tisíc včelstev z různých regionů České republiky. Průměrný spad kleštíků při první fumigaci nám posloužil jako odhad velikosti populace kleštíka v daném roce pro testování výše uvedených hypotéz.
Vývoj intenzity varroózy v období 2002–2013
Graf č. 1. Výsledky vyšetření zimní měli a celkový spad při křížových testech období 2002–2013
Graf č. 1 porovnává vývoj intenzity varroózy ve sledovaném období podle výsledků diagnostiky zimní měli a spadů při fumigaci při křížových testech. Z grafu je zřejmé, že hodnoty zimní měli i křížových testů mají podobný průběh v čase. U obou průběhů můžeme pozorovat náznak víceletých cyklů vývoje populace kleštíka. Můžeme se domnívat, že zimní měl i křížové testy zachycují tentýž jev – intenzitu napadení včelstev na podzim před léčením.
Pochopitelně je třeba porovnávat hodnoty z křížových testů prováděných na podzim s výsledky vyšetření zimní měli z následujícího roku. Proto byly údaje z vyšetření zimní měli fázově posunuty o jeden rok nazpět. Například hodnota zimní měli z předjaří 2011 byla přiřazena k výsledku křížových testů na podzim roku 2010.
Zimní měl a intenzita varroózy v minulé sezóně
V následujícím obrázku jsou stejná data zobrazena v bodovém grafu. Vztah mezi výsledky zimní měli a spady kleštíků při křížových testech je velmi těsný (r2 = 0,81). Můžeme tedy potvrdit platnost naší hypotézy č. 1: Kleštíci v zimní měli pocházejí většinou z reziduálního spadu po léčení a lze z nich velmi spolehlivě odhadovat zejména intenzitu varroózy v minulé sezóně.
Graf č. 2. Korelace mezi výsledky zimní měli a intenzitou varroózy v předchozí sezóně
Zimní měl a intenzita varroózy v následující sezóně
Nyní se pokusíme najít odpověď na otázku, do jaké míry souvisejí výsledky zimní měli s intenzitou varroózy v následující sezóně. V grafu č. 3 je znázorněna korelace údajů ze zimní měli s hodnotami křížových testů z téhož roku, tedy ze sezóny, která následuje po odběru zimní měli.
Mezi výsledky zimní měli a intenzitou varroózy v následné sezóně je velmi volný vztah (r2 = 0,02). Můžeme tedy zamítnout výše uvedenou hypotézu č. 2. Znamená to, že jen zanedbatelná část kleštíků v zimní měli pochází z přirozeného spadu z živé populace kleštíka a výsledky zimní měli v České republice nelze použít pro předpověď vývoje nákazové situace v následující sezóně.
Graf č. 3. Korelace mezi výsledky zimní měli a intenzitou varroózy v následné sezóně
Závěr
V tomto článku bylo prokázáno, že zimní měl je v současné době natolik zkreslena reziduálním spadem z podzimního léčení, že již neposkytuje relevantní údaje, použitelné k predikci vývoje varroózy v následující sezóně. Můžeme to považovat za důsledek prosazování progresivních technologií včelaření za posledních 30 let.
Státem nařízené a hrazené povinné vyšetření zimní měli by mělo být zrušeno především ze dvou důvodů:
- Zbytečné vyšetření zatěžuje jak včelaře, kteří jsou nuceni k zbytečné práci, tak jejich včelstva, která jsou rušena ze zimního klidu.
- Zavádějící a mylná data dále vyhodnocená státní správou v rámci mimořádných veterinárních opatření jsou příčinou špatných nařízení včelařům ve věci zdolávání varroózy v nastávající sezóně.
Na úhradu vyšetření zimní měli stát každoročně vynakládá téměř 2 miliony Kč. Tyto peníze by mohly být využity lépe ve prospěch zdraví včel.
Tato analýza byla provedena s využitím dat, které má státní správa k dispozici na webu ministerstva zemědělství. Ministerstvo si může provést vlastní vyhodnocení těchto dat a vyvodit z nich závěry.
K podobným závěrům, tedy k naléhavé potřebě přehodnocení stávajícího systému, dospěl nedávno také A. Přidal1.
Jak tedy postupovat bez povinné zimní měli?
1. Zachovat dobrovolné vyšetření zimní měli
Považuji za účelné zachovat možnost nepovinného vyšetření placeného včelařem. Zejména pro starší včelaře, kteří zimují včelstva v jednoprostorovém plodišti, kde nedochází ke zkreslení reziduálním spadem, může být toto vyšetření ku prospěchu.
2. Rozhodovat má včelař na včelnici
Pro Státní veterinární správu jsou výsledky vyšetření zimní měli v současnosti jediným podkladem pro formální rozhodování o postupu proti varroóze v následující včelařské sezóně. Z výše popsaných důvodů je zřejmé, že pro tento účel jde o podklady naprosto nevhodné. Podle mého názoru je lépe rezignovat na centrální rozhodování, než udržovat současný stav, kdy se přijímají rozhodnutí na podkladě zavádějících údajů. V praxi se ukazuje, že je mnohem efektivnější ponechat rozhodování o době a způsobech léčení na zodpovědnosti včelaře, který musí v průběhu včelařského roku na své včelnici pružně reagovat na vývoj nákazové situace. Státní veterinární správa by měla důsledně řešit až případy zjevného zanedbání řádné péče.
3. Sledovat celoročně vývoj nákazy a meziroční dlouhodobé trendy
Z dlouhodobého hlediska může být pro státní správu užitečné mít informace o intenzitě varroózy na konci včelařské sezóny, například k zpětnému vyhodnocení víceletých cyklů kolísání populace kleštíka. Diagnostika zimní měli sice tato data poskytuje, ale značně neefektivně. Podobná data má státní správa již nyní k dispozici jako vedlejší produkt výše popsaných křížových testů. Doporučuji využít ušetřené peníze místo na vyšetření zimní měli na sběr dat o vývoji nákazy v reálném čase v síti placených respondentů, podobně jako jsou dnes výzkumným ústavem včelařským organizovány výše zmíněné křížové testy. Bylo by to přesnější, rychlejší a levnější. Pokud by takový sběr dat organizovali ve svém obvodu inspektoři krajských veterinárních správ, získala by státní správa nezávislý zdroj informací o nákazové situaci v regionech.