Od nektaru k medu

Marie Šotolová

1/2015, strana 28

Posledních několik dnů je otevřena výstava v pražském Národním zemědělském muzeu na Letné. Od loňského podzimu se tu střídají školní třídy se zasvěcenci oboru, aby si odnesli každý pro sebe to nejdůležitější. Zatímco pražské děti možná poprvé uvidí včelí úl, na ostřílené včelaře tady čekají skutečné lahůdky. Zhruba dvě stě padesát exponátů není vystaveno přísně systematicky. Jedná se o soubor toho nejzajímavějšího a často i nejkrásnějšího z včelařské sbírky muzea, která je uložená v depozitářích zámku Kačina.

 

Dominantou jsou malované a vyřezávané kláty. Na výstavě se možná poprvé současný včelař seznámí s mnoha typy dlouhých nožů s kovanou střenkou na odřezávání plástů.

Z dnešního hlediska je nepochopitelná recyklace od skvostné barokní sochy svaté Anežky, vyhozené z kostela, směrem k úlu – zadováku. Včelařům se zkrátka vždycky všechno hodí. Jako výtvarný objekt byl od samého začátku chápaný úl ze včelnice spisovatele Viléma Mrštíka.

Úly se na výstavu dostaly i podle dějinného významu, nejen díky svým půvabům.

Včelař historik ocení rekonstrukci bedněného úlu, který zobrazil v roce 1517 Jan Černý ve svém proslulém herbáři. Jsou tu i rekonstrukce Janišova rozběrného úlu, Prokopovičova prvního úlu na rámky s dělicí mřížkou z roku 1814 nebo původní Dzierzonův ležan s trámky. Kuriozitou je úl, který pro Všeslovanskou včelařskou výstavu vyrobili trestanci c. k. Krajského soudu v Písku.

Poměrně hodně jsou zastoupeny různé dýmáky a dokonce dřevěná vodní stříkačka na uklidnění včelstev. Z včelařského náčiní čeká na návštěvníky výstavy pestrá nabídka vidliček, kleští na vyndávání rámků a rozpěráků, vše poctivě kované. Obklopení plastem si dnes už ani nedokážeme představit, jak vypadaly dřevěné přidávací klícky na matky, bedničky na přepravu oddělků nebo třeba tří rámkové oplodňáčky ze dřeva a slámy.

Včelaři estéti budou ukojeni vším, co pochází z včelína Rudolfa Kolovrata Krakovského (zemř. 1903). Hrabě zaváděl za velké pozornosti v Sedlečku u Hrobů na Táborsku chov včely kyperské. Za „obětavé účinkování na zdaru“ mezinárodní včelařské výstavy, která se konala v roce 1879 v Praze, získal čestné uznání. Nejen tento pamětní list, ale i závěsné tabule s přehledy včelstev v Hrobech z let 1876 a 1878 jsou pastvou pro oko. Jak měl Rudolf Kolovratský svůj včelařský provoz vyšperkovaný, je vidět i z nádherné porcelánové dýmky s malovanou včelkou, nebo z pečlivě uchovávané bedničky, ve které obdržel v roce 1882 včelí matku z Jeruzaléma. Nechybí ani hliněný úl z Kypru, ani další propriety včetně stojanu dvojáku.

Ucelenou řadu tvoří medomety i zařízení na zpracování vosku. Překvapivě v dnešní éře silných včelstev působí malé rozměry těchto zařízení, jako například ruční medomet na jeden rámek.

Kurátorka výstavy ing. Vladimíra Růžičková koncipovala prostor jako přehlídku toho nejzajímavějšího, co sbírky obsahují. Nechybí však systematický vhled do včelařiny na sloupech s texty o včelách, včelařství a včelích produktech. Doplňují je instruktážní filmy Video služeb Kolář, které mají včelaři ve svých videotékách, nebo si je mohou na recepci muzea koupit.

Výstava je na Letné (Národní zemědělské muzeum, Kostelní 44, Praha 7) otevřená denně mimo pondělí od 9.00 do 17.00 hodin do 31. března 2015. Plné vstupné je 110 Kč.

Záznam reportáže o výstavě vysílala ČT 1 v pořadu Toulavá kamera.