Počet buněk v mezistěně a kvalita plástu

Květoslav Čermák

1/2004, strana 23

Pro usnadnění a urychlení stavby plástu i kvůli dosažení jejich dobré kvality dáváme včelám v době snůšky v rámcích mezistěny, tedy voskové desky s vylisovanými základy dělničích buněk.

Výrobců mezistěn u nás bylo a také v současnosti je několik. V kvalitě produkovaných mezistěn jsou zajisté rozdíly. S ní souvisí také otázka, zda velikost buněk v mezistěnách od různých výrobců odpovídá stavu v přírodě, tedy stavbě plástu včelami bez mezistěn.

Velikost buněk v plástu vystavěném z mezistěny je předurčena lisem či válcem použitým při její výrobě. Místo obtížného měření velikosti (průměru) buněk je snazší a přesnější změřit počet buněk na určité ploše, obvykle se vyjadřuje na 1 dm2.

Orientační počet buněk v plástu je asi 400 na 1 dm2 po jedné straně, tedy 800 po obou stranách. Nakolik se tedy liší mezistěny různého původu a kolik buněk na plochu staví včely při volné, tzv. „divoké“ stavbě? Už v začátcích svého včelaření, i později, jsem zjišťoval počet buněk v mezistěnách od různých výrobců. Naměřené údaje jsou souhrnně v tabulce. V ní je i porovnání s volně vystavěným plástem a také s údajem z literatury. Pro zajímavost další tabulka informuje o počtu buněk v trubčím díle. Tabulky jsou doplněny i odpovídající průměrnou velikostí buněk vypočtenou z počtu buněk na 1 dm2.

Nejmenší počet buněk na plochu byl v mezistěnách vyráběných před asi 30 lety. Zřejmě šlo o vliv teorie, že ve větších buňkách se líhnou větší včely a větší včely že jsou výkonnější a tedy nosí více medu.

Naopak největší počet buněk na 1 dm2 je v mezistěnách výrobce ISA Staron. Jsou vyráběné na válcích polské výroby od fy Lankof. S těmito mezistěnami mám vlastní zkušenosti, bohužel ne dobré. Na mnohých těchto mezistěnách včely staví tak, že si základy buněk upravují, jako by jim jejich rozměry nevyhovovaly, takže v některých místech postaví buňky nepravidelného tvaru, tzv. buňky přechodné. jeden plást takto včelami hodně přebudovaný na uvedené mezistěně je na fotografii.

Na některých plástech vytvoří včely takových míst s přechodnými buňkami méně, někdy postaví plást bez úprav. Jsou to ze všech porovnávaných mezistěn mezistěny s nejmenšími buňkami a dost se liší i od volné stavby. Proto je pravděpodobné vysvětlení nepravidelné stavby díla včelami na nich takové, že jde o příliš malé buňky předložené včelám v mezistěně. Druhou možnou příčinou je to, že se mezistěny ve včelstvu vlivem tepla mírně zvlní, jak jsem pozoroval, a nepravidelné buňky jsou potom v místech zlomu. Vlnění mezistěn může souviset s technologií jejich výroby.

Ovšem nekvalitně postavené plásty na uvedených mezistěnách jsou nejspíš způsobeny oběma uvedenými příčinami, tedy jejich kombinací.

Závěrem

Kvalitu mezistěn je dobré vyzkoušet si v praxi a podle toho se rozhodnout pro určitého výrobce. Počet buněk na plochu mezistěny by měl přibližně odpovídat přirozené stavbě včelami.

 

POČET BUNĚK NA 1 dm2 DĚLNIČÍHO PLÁSTU

Původ mezistěny / plástu

Rok měření

Buněk

Velikost buněk v mm

Motyčka, Litomyšl

1972

733

5,61

Chlumec nad Cidlinou

1977

723

5,65

Stražisko

1978

844

5,23

Tachov-Malý Rapotín

199

802

5,37

volná stavba včelami

1981

790

5,41

Včelpo Obora

1982

760

5,51

Želovce /Slovensko)

1993

760

5,51

Klusáková L., Dolní Čepí

1993

828

5,28

ISA Staroň, L. Mikuláš (SR)

1999

860

5,18

Stražisko

2000

814

5,33

Literatura: Milla J., Včelársky náučný slovník, str. 161

800–835

5,26–5,37

 

POČET BUNĚK NA 1 dm2 TRUBČÍHO PLÁSTU

Původ mezistěny / plástu

Rok měření

Buněk

Velikost buněk v mm

volná stavba včelami

1981

510

6,37

volná stavba včelami

2003

515

6,70

Literatura: Milla J., Včelársky náučný slovník, str. 161

535

6,57

 

Počty buněk uvedeny oboustranně.

 

Na snímku je vidět nepravidelná stavba zapříčiněná zřejmě nevhodnou velikostí základů buněk vylisovaných do mezistěny