Velikost buněk v plástu vystavěném z mezistěny je předurčena lisem či válcem použitým při její výrobě. Místo obtížného měření velikosti (průměru) buněk je snazší a přesnější změřit počet buněk na určité ploše, obvykle se vyjadřuje na 1 dm2.
Orientační počet buněk v plástu je asi 400 na 1 dm2 po jedné straně, tedy 800 po obou stranách. Nakolik se tedy liší mezistěny různého původu a kolik buněk na plochu staví včely při volné, tzv. „divoké“ stavbě? Už v začátcích svého včelaření, i později, jsem zjišťoval počet buněk v mezistěnách od různých výrobců. Naměřené údaje jsou souhrnně v tabulce. V ní je i porovnání s volně vystavěným plástem a také s údajem z literatury. Pro zajímavost další tabulka informuje o počtu buněk v trubčím díle. Tabulky jsou doplněny i odpovídající průměrnou velikostí buněk vypočtenou z počtu buněk na 1 dm2.
Nejmenší počet buněk na plochu byl v mezistěnách vyráběných před asi 30 lety. Zřejmě šlo o vliv teorie, že ve větších buňkách se líhnou větší včely a větší včely že jsou výkonnější a tedy nosí více medu.
Naopak největší počet buněk na 1 dm2 je v mezistěnách výrobce ISA Staron. Jsou vyráběné na válcích polské výroby od fy Lankof. S těmito mezistěnami mám vlastní zkušenosti, bohužel ne dobré. Na mnohých těchto mezistěnách včely staví tak, že si základy buněk upravují, jako by jim jejich rozměry nevyhovovaly, takže v některých místech postaví buňky nepravidelného tvaru, tzv. buňky přechodné. jeden plást takto včelami hodně přebudovaný na uvedené mezistěně je na fotografii.
Na některých plástech vytvoří včely takových míst s přechodnými buňkami méně, někdy postaví plást bez úprav. Jsou to ze všech porovnávaných mezistěn mezistěny s nejmenšími buňkami a dost se liší i od volné stavby. Proto je pravděpodobné vysvětlení nepravidelné stavby díla včelami na nich takové, že jde o příliš malé buňky předložené včelám v mezistěně. Druhou možnou příčinou je to, že se mezistěny ve včelstvu vlivem tepla mírně zvlní, jak jsem pozoroval, a nepravidelné buňky jsou potom v místech zlomu. Vlnění mezistěn může souviset s technologií jejich výroby.
Ovšem nekvalitně postavené plásty na uvedených mezistěnách jsou nejspíš způsobeny oběma uvedenými příčinami, tedy jejich kombinací.
Závěrem
Kvalitu mezistěn je dobré vyzkoušet si v praxi a podle toho se rozhodnout pro určitého výrobce. Počet buněk na plochu mezistěny by měl přibližně odpovídat přirozené stavbě včelami.
POČET BUNĚK NA 1 dm2 DĚLNIČÍHO PLÁSTU
Původ mezistěny / plástu |
Rok měření |
Buněk |
Velikost buněk v mm |
Motyčka, Litomyšl |
1972 |
733 |
5,61 |
Chlumec nad Cidlinou |
1977 |
723 |
5,65 |
Stražisko |
1978 |
844 |
5,23 |
Tachov-Malý Rapotín |
199 |
802 |
5,37 |
volná stavba včelami |
1981 |
790 |
5,41 |
Včelpo Obora |
1982 |
760 |
5,51 |
Želovce /Slovensko) |
1993 |
760 |
5,51 |
Klusáková L., Dolní Čepí |
1993 |
828 |
5,28 |
ISA Staroň, L. Mikuláš (SR) |
1999 |
860 |
5,18 |
Stražisko |
2000 |
814 |
5,33 |
Literatura: Milla J., Včelársky náučný slovník, str. 161 |
– |
800–835 |
5,26–5,37 |
POČET BUNĚK NA 1 dm2 TRUBČÍHO PLÁSTU
Původ mezistěny / plástu |
Rok měření |
Buněk |
Velikost buněk v mm |
volná stavba včelami |
1981 |
510 |
6,37 |
volná stavba včelami |
2003 |
515 |
6,70 |
Literatura: Milla J., Včelársky náučný slovník, str. 161 |
– |
535 |
6,57 |
Počty buněk uvedeny oboustranně.
Na snímku je vidět nepravidelná stavba zapříčiněná zřejmě nevhodnou velikostí základů buněk vylisovaných do mezistěny