Celkové ztráty v ČR činily 19,4 %, avšak k našemu překvapení jsme odhalili velké krajové rozdíly. Nejvyšší úhyny zaznamenali včelaři v Moravskoslezském kraji, kde činily zhruba 32,5 procenta. Nejnižší byly naopak v kraji Vysočina a v Královéhradeckém kraji, kde evidujeme dvanácti a čtrnáctiprocentní úhyny. Oproti loňskému roku, kdy se uskutečnil pilotní ročník monitoringu úspěšnosti přezimování včelstev, v němž jsme získali 556 vyplněných dotazníků, byla letos odezva výrazně větší. Do dotazníkového šetření se zapojilo 1,7 % tuzemských včelařů, čímž jsme získali údaje o 3,6 % registrovaných včelstev v Česku.
Mezinárodního projektu se zúčastnilo 31 zemí. Státy jako Egypt, Rusko a Ukrajina se studie zúčastnily poprvé. Ve všech státech je studie založena na stejném dotazníku, jehož tvorba a šíření mezi včelaře se řídí jednotnou metodikou. Celkově se studie zúčastnilo 23 234 včelařů s 469 249 včelstvy napříč všemi zúčastněnými zeměmi. Ze sledovaných včelstev bylo 67 914 včelstev uhynulých a přibližně 3 % dalších včelstev mělo neřešitelné problémy s matkami, např. nekladoucí, trubcokladné atp. Tato včelstva byla následně spojena s přeživšími včelstvy. V ČR bylo 16,7 % včelstev uhynulých a k tomu mělo zmíněné problémy s matkami 2,7 % monitorovaných včelstev, celkově tedy 19,4 % ztráty. Největší úhyny včelstev zaznamenali v Belgii (zhruba 36,5 %), například v sousedním Rakousku uhynulo 24,7 % včelstev. Míra úhynů v České republice je srovnatelná například s Německem, Estonskem, Irskem či Polskem. Na Slovensku měli úhyny nižší, dosáhly necelých osmi procent. Nejmenší ztráty hlásí Norsko (4,7 %).
V nejpostiženějších regionech ČR včelaři sami popisovali problémy s varroózou, která se jeví jako prvotní příčina oslabení včelstva. K tomu ale nyní vyhodnocujeme další možné faktory, jako jsou příznaky výskytu nosematózy, vliv snůšek nebo vliv obměny matek. Podrobné výsledky přineseme v článku na podzim. Důležitou informací je i zpráva o využívaných způsobech ošetřování včelstev proti varroóze ve včelařské praxi. Ztráty včelstev se výrazně nelišily u včelařů, kteří k ošetření využívají klasická syntetická léčiva, a těmi, kteří sahají k přípravkům na bázi kyseliny šťavelové nebo mravenčí. Druhý ročník studie ukázal poněkud extrémní výkyv ve ztrátách včelstev, i tento údaj je však pro praxi přínosný. V příštích ročnících již snad budeme moci sledovat trendy úspěšnosti zimování i vlivu varroózy.
Z toho plyne i žádoucí význam studie pro praxi: umět zvolit správnou strategii ošetření v dané chvíli, sezóně i lokalitě.