Úvod
Písemné zmínky o prvním použití kyseliny šťavelové (KŠ) proti varroóze včely medonosné najdeme v japonštině1. Již při těchto prvních aplikacích se projevila KŠ jako vysoce účinná a bez výraznějších vedlejších efektů na rozdíl od prvních aplikací kyseliny mravenčí2. Dnes se KŠ aplikuje převážně pokapem do plástových uliček v množství 5 ml do jedné uličky v koncentraci 4,2 % (w/v) v 60% (w/v) sacharózovém roztoku3.
Toxicita KŠ na včely se projevuje v závislosti na koncentraci použitého roztoku a také přítomnosti plodu4, který je na KŠ vysoce citlivý5, 3. Výsledky se zkoušením KŠ v ČR byly již publikovány6 s uvedením širších souvislostí, proč použít KŠ nejen jako účinný akaricid, ale také jako náhradu za fumigaci amitrazem, který je na rozdíl od přírodní molekuly KŠ umělý a jeho rozkladné produkty proto zanechávají v produktech včel potenciálně škodlivá stabilní rezidua.
Cílem této práce bylo ověřit účinnost KŠ na větším souboru včelstev a několika stanovištích rovněž v podmínkách ČR tak, aby bylo možné spolehlivěji posoudit bezpečnost jejího používání v chovech ČR.
Materiál a metodika
Experiment byl proveden v průběhu včelařské zimy v období 2014/2015 na třech stanovištích (tab. 1) se shodnými tlumícími opatřeními proti varroóze. Všechna zařazená včelstva (n = 66) měla shodný genetický původ v kmeni Vigor® a všechny matky byly inseminované. Včelstva byla umístěna na stojanech chráněných před přístupem mravenců Formistopem®7. Léčebný spad byl sledován v diagnostických dnech8. Včelstva byla před zimním pokusem v podletí ošetřena odparem kyseliny mravenčí v 65% koncentraci metodou Mitegone™ 9 a 10. Litr léčebného roztoku kyseliny šťavelové (KŠ) byl připraven smícháním 42 g KŠ, 600 g řepného cukru a dolitím do objemu 1 litr; tj. v koncentraci 4,2 % KŠ (w/v) a 60 % řepného cukru (w/v). Technika aplikace roztoku byla shodná s dříve použitým postupem6; tj. aplikace 5 ml léčebného roztoku KŠ pokapem na obsednutou plástovou uličku. Přitom aplikace byla provedena přímo na včely ve vrcholu zimního chumáče v nástavku, kde se chumáč nacházel. Pouze na stanovišti v Příbrami na Moravě byla aplikace provedena do plástových uliček v horním nástavku bez ohledu na pozici chumáče v nástavcích s rámky o rozměrech 39 × 27,5 cm. Celkem devět včelstev zimovalo v nejvyšším nástavku a aplikace byla provedena přímo na včely. U zbylých 11 včelstev byl roztok aplikován do všech plástových uliček nejvyššího nástavku, takže roztok postupně samovolně stékal až na chumáč v níže umístěném nástavku. Kontrolní aplikace alternativním akaricidem byla provedena přípravkem Varidol FUM s účinnou látkou amitraz dle metodiky udávané výrobcem.
Princip ověření účinnosti KŠ byl založen na aplikaci druhého ošetření alternativním akaricidem – amitrazem, které následovalo po prvním ošetření testovaným akaricidem, tj. KŠ. Na všech stanovištích probíhalo ošetření stejným způsobem v různých termínech (tab. 1): na přelomu měsíců XI/XII 2014 bylo provedeno 1. ošetření KŠ u všech 66 včelstev bez rozdílu a léčebný spad byl sledován až do termínu provedení 2. ošetření v únoru 2015 (tab. 2), kdy u jedné poloviny včelstev (pokusná skupina) byla aplikována opět KŠ a u druhé poloviny včelstev (kontrolní skupina) fumigace amitrazem. Po 2. ošetření byl léčebný spad sledován 1 měsíc. Při 2. ošetření byla opakovaná aplikace KŠ „kontrolou kontroly“ pro případ, kdyby amitraz byl neúčinný, když neúčinnost KŠ bylo možné vyloučit po prvním ošetření, které vyvolalo výrazný léčebný spad. Konkrétní termíny a počty včelstev ve skupinách jsou uvedeny v tab. 1 a grafické znázornění v grafu 1.
| Stanoviště | Termín | První léčebný spad (jen KŠ) | Průkaznost rozdílu | |
| budoucí kontrolní skupina | budoucí pokusná skupina | |||
| Černá Pole (n = 30) |
20. 11. 2014 | 108 ± 43 | 110 ± 20 | N (p = 0,959) |
| Markvartice (n = 16) |
23. 11. 2014 | 410 ± 83 | 319 ± 79 | N (p = 0,472) |
| Příbram na Moravě (n = 20) |
6. 12. 2014 | 47 ± 13 | 115 ± 57 | N (p = 0,298) |
| všechna dohromady (n = 66) |
11.–12. 2014 | 161 ± 37 [3–746] |
164 ± 32 [2–661] |
N (p = 0,951) |
Tab. a Graf 1: První léčebný spad po ošetření testovanou látkou, kyselinou šťavelovou, dle stanovišť a skupin s vyznačením termínu provedení a průkaznosti rozdílu
Účinnost zkoumané látky byla vyjádřena jako procentuální podíl léčebného spadu následkem testované látky (tj. po 1. ošetření KŠ) vztažený ke všem roztočům spadlým jak v důsledku působení testované látky, tak i po kontrolní fumigaci (případně po 2. ošetření KŠ). Čím byl tento podíl vyšší, tím více byla látka účinná. Rozdíly v intenzitě spadů mezi skupinami ošetřenými KŠ–KŠ a KŠ–A odráží také účinnost KŠ za předpokladu, že amitraz má účinnost deklarovanou výrobcem, tj. > 95 % a v obou skupinách je srovnatelná intenzita varroózy.
Průměrné hodnoty jsou uváděny s vyznačením jejich standardní chyby (S. E.). Pro testování statistické významnosti rozdílů středních hodnot byl použit t-test s testováním homogenity rozptylů. Za statisticky průkazný byl považován rozdíl, pokud hladina významnosti klesla pod hodnotu 0,05 (p <0,05).
Výsledky
V tab. 1 jsou uvedeny zaokrouhlené sumy průměrných léčebných spadů po aplikaci KŠ podle stanovišť a také pro všechna včelstva ze všech stanovišť společně. Intenzita spadu byla střídavě v obou skupinách vyšší nebo nižší, ale rozdíly byly vždy neprůkazné (p > 0,05). Při společném vyhodnocení všech stanovišť je dokonce rozdíl v průměrném léčebném spadu ve výši jen 3 roztočů zanedbatelný i svou skutečnou hodnotou, proto lze konstatovat, že průměrná intenzita varroózy byla v obou náhodně sestavených skupinách stejná fakticky i statisticky. Takový stav je žádoucí pro následné posouzení účinnosti testovaného akaricidu, v tomto případě KŠ.
V tab. 2 a grafu 2 jsou uvedeny léčebné spady po únorovém kontrolním ošetření fumigací a druhém ošetření KŠ dle stanovišť a opět všechna stanoviště společně. Rozdíly ve spadu jsou minimální, střídavě větší nebo menší při porovnání mezi skupinami a ve všech případech jsou rozdíly statisticky nevýznamné (p > 0,05). Z toho vyplývá, že: a) účinnost prvního ošetření včelstev KŠ byla velmi vysoká a b) i ošetření amitrazem bylo srovnatelně účinné s KŠ.
| Stanoviště | Termín | Druhý léčebný spad (KŠ a A) | Průkaznost rozdílu | |
| kontrolní sk. (A) | pokusná sk. (KŠ) | |||
| Černá Pole (n = 16 a 14) |
23. 2. 2015 | 3,4 ± 1,30 | 4,9 ± 1,25 | N (p = 0,432) |
| Markvartice (n = 8 a 8) |
21. 2. 2015 | 4,0 ± 1,72 | 3,9 ± 1,57 | N (p = 0,961) |
| Příbram na Moravě (n = 10 a 10) |
21. 2. 2015 | 0,3 ± 0,28 | 0,9 ± 0,48 | N (p = 0,323) |
| všechna dohromady (n = 34 a 32) |
únor 2015 | 2,6 ± 0,79 [0–22] |
3,4 ± 0,76 [0–16] |
N (p = 0,495) |
Tab. a Graf 2: – Druhý léčebný spad po kontrolním ošetření amitrazem a kyselinou šťavelovou dle stanovišť s vyznačením termínu provedení a průkaznosti rozdílu
Průměrná účinnost na všech stanovištích ve skupině fumigovaných včelstev činila 94,9 % a ve skupině včelstev podruhé ošetřených KŠ 96,4 %; rozdíl byl statisticky nevýznamný (p=0,495). Celková účinnost prvního ošetření KŠ tedy dosahuje v průměru na všech stanovištích 95,6 %. Účinnost KŠ na jednotlivých stanovištích je uvedena v tab. 3 a grafu 3.
| Stanoviště | Účinnost kyseliny šťavelové | Průkaznost rozdílu | ||
| kontrolní sk. (A) | pokusná sk. (KŠ) | obě skupiny | ||
| Černá Pole |
92,9 ± 2,2 % | 91,2 ± 3,4 % | 92,1 ± 2,0 % | N (p=0,697) |
| Markvartice |
99,2 ± 0,3 % | 98,9 ± 0,3 % | 99,0 ± 0,2 % | N (p = 0,620) |
| Příbram na Moravě |
99,7 ± 0,3 % | 96,7 ± 2,0 % | 98,2 ± 1,1 % | N (p = 0,202) |
| všechna dohromady |
96,4 ± 1,2 % | 94,9 ± 1,7 % | 95,6 ± 1,0 % [76–100 %] |
N (p = 0,483) |
Tab. a Graf 3: – Účinnost kyseliny štavelové dle stanovišť a s uvedením průkaznosti rozdílu
Na stanovišti Příbram na Moravě byla vyhodnocena navíc rozdílnost léčebného spadu podle toho, zda léčebný roztok KŠ byl aplikován: a) přímo na zimní chumáč včel, tzn. že chumáč seděl při aplikaci KŠ v horním nástavku a nebo b) nad zimní chumáč do uliček horního nástavku, když zimní chumáč seděl při aplikaci KŠ převážně nebo zcela v dolním nástavku a léčebný roztok k chumáči v dolním nástavku musel stékat plástovými uličkami horního nástavku. Existují totiž pochybnosti o tom, že včelstva nepokapaná přímo na povrch chumáče mohou být ošetřená dostatečně účinně. V tab. 4 jsou uvedeny výsledky léčebných spadů dle dolního či horního sezení zimního chumáče a s uvedením průkaznosti rozdílů. Spad po aplikaci KŠ byl vyšší dokonce ve skupině s dolním sezením zimního chumáče, a tedy roztokem polévaným na včely nepřímo; rozdíl je statisticky neprůkazný (p=0,251). I když takový výsledek není důkazem, že roztok KŠ je dostatečně účinný i při nepřímé aplikaci na včely, z výsledku je přesto dostatečně patrné, že taková aplikace je s to vyvolat léčebný spad. Při druhém ošetření, tentokrát KŠ vždy přímo na včely a nebo pomocí fumigace, byly spady téměř shodné a rozdíly statisticky neprůkazné (tab. 4). Přesto lze po vyhodnocení účinnosti konstatovat, že u včelstev s horním sezením, a tedy přímou aplikací roztoku na včely, bylo docíleno účinnosti až 99,9 % v průměru, zatímco u aplikace nepřímé trochu nižší účinnosti 96,8 %. Rozdíl je statisticky i fakticky nevýznamný, ale při pohledu na extrémní minimální hodnotu (jen 80,8 %) lze pojmout jistou obavu v tom, že roztok zřejmě ve všech případech nemusí efektivně dotéci plástovými uličkami až k zimnímu chumáči. Ke spolehlivějším výsledkům lze dospět jen s větším počtem včelstev v testu, a proto lze doporučit pokus opakovat. Pokud byla z vyhodnocení eliminována včelstva s opakovanou aplikací KŠ, aby se zvýšila spolehlivost získané hodnoty, byla účinnost 99,8 % a 94,7 % u včelstev sedících při prvním ošetřením v horním a dolním nástavku.
Mezi včelstvy ošetřenými jednou nebo dvakrát KŠ nebyl v předjaří zjištěn rozdíl v kondici (síla včelstva, zimovatelnost, množství plodu apod.).
| Léčebný spad | Sezení zimního chumáče | Průkaznost rozdílu | |
| dolní nástavek | horní nástavek | ||
| 6. 12. 2014 (KŠ) |
77 ± 26 | 41 ± 12 | N (p=0,251) |
| 21. 2. 2015 (KŠ/A) |
1 ± 0,48 | 0,1 ± 0,1 % | N (p=0,113) |
| Účinnost |
96,8 ± 0,019 % [80,8–100 %] |
99,9 ± 0,001 % [99,1–100 %] |
N (p=0,146) |
Tab. 4: – Vliv přímé a nepřímé aplikace roztoku kyseliny šťavelové pokapem na zimní chumáč s uvedením průkaznosti rozdílu
Diskuse
Tyto výsledky potvrzují dosud publikované dobré zkušenosti s použitím a účinností KŠ k tlumení varroózy včely medonosné6. Účinnost KŠ je velmi vysoká (>95%), jak shodně uvádějí i zahraniční výsledky5, 11, 12. Proto lze toto ošetření doporučit českým včelařům. Je v zájmu chovatelské veřejnosti, aby takový postup se stal i součástí všeobecných veterinárních doporučení i v ČR, jako tomu je v některých členských zemích EU už nyní3. Při tlumení varroózy je třeba využívat všech moderních postupů zejména, když riziko jejich použití13, 14, 15 a 16 je v praxi jen obtížně sledovatelné4 a to především v zimním období bez plodování17. V některých letech byla zaznamenána výrazně snížená účinnost amitrazu, tj. v průměru např. 76,4 [42,8–100] %18, ve srovnání s vysokou účinností KŠ v tomto experimentu. Je však třeba připomenout, že výše citovaná studie18 svým postupem účinnost amitrazu snížila, když zahrnovala do výpočtu účinnosti i roztoče z následné podzimní migrace nebo fumigaci za přítomnosti zavíčkovaného plodu, pod jehož víčka amitraz nevniká19. Naopak fumigace v bezplodém období po skončení migrací roztočů dávají podobně vysoké hodnoty účinnosti jako v případě použití KŠ.
Pokud zimní chumáč nesedí přímo pod strůpkem, lze se aplikací KŠ do plástových uliček nad neobsednutým nástavkem vyhnout rozebírání nástavků v zimním období. Roztok KŠ samovolně stéká po neobsedlých plástech až k zimnímu chumáči tak, že je vyvolán léčebný spad. Stávající pokus sice prokázal, že účinnost je i tak vysoká, ale přesto se doporučuje pokus opakovat v různých podmínkách. Ověřovat techniky omezující rušení včelstva v zimě při zachování vysoké účinnosti KŠ je proto dále žádoucí.
Závěr
- Účinnost aplikace kyseliny šťavelové pokapem do plástových uliček v zimním období při tlumení varroózy byla v průměru vyšší než 95 %.
- Nepodařilo se prokázat, že by kyselina šťavelová aplikovaná pokapem vykazovala nižší účinnost ve srovnání s účinností amitrazu aplikovaného fumigací. Kyselina šťavelová jako přirozená přírodní látka plně nahradila léčebný efekt dosažitelný alternativně syntetickou látkou – amitrazem – dosud používaným v ČR plošně pro tlumení varroózy v zimním období.
- Nebylo prokázáno, že by kyselina šťavelová aplikovaná do neobsednutých plástových uliček nad zimním chumáčem vykazovala sníženou účinnost. Je třeba proto dále ověřovat možnosti jak omezovat vyrušení zimujícího včelstva a přitom zajistit maximální účinnost kyseliny šťavelové.
- S ohledem na vysokou účinnost, minimální vedlejší účinky, absence rizika vzniku škodlivých reziduí ve včelích produktech a snadnou aplikaci je žádoucí propagovat používání kyseliny šťavelové v běžné chovatelské praxi.
Literatura