Spolupracovník Moderního včelaře Mgr. Jiří Danihlík a Doc. Mgr. Marek Petřivalský, Ph.D., přinášejí Aktuální vědecké poznatky o imunitě a zdraví včel, které vzešly ze základního výzkumu. Jeho výsledky sledující imunitu a zdraví včel dokazují ovlivnění signálních a metabolických drah humorální imunity včel v důsledku infekcí a při působení chemikálií. Výstup ze základního výzkumu by podle autorů mohl posloužit při selekci odolných včelstev.
Veterinární lékař MVDr. Jaroslav Bzdil, Ph.D., je hlavním autorem souhrnné zprávy o Monitoringu výskytu Paenibacilla larvae v Moravskoslezském kraji v roce 2015. Prevalence výskytu spor ve vzorcích byla 2 %, prevalence výskytu klinických příznaků cca 1,86 %. Největší prevalence spor byla v okrese Bruntál, nejnižší na Novojičínsku.
Čtveřice brněnských výzkumníků v čele s I. Papežíkovou z Veterinární a farmaceutické univerzity upozorňuje na Nosematózu jako přetrvávající a podceňovaný problém u včel. Shrnuje rozdíly mezi klinickými příznaky, způsobenými Nosemou ceranae a Nosemou apis, zabývá se diagnostikou, prevencí a dezinfekčními opatřeními, souvisejícími s oběma chorobami.
Studii Kyselina šťavelová nahrazuje amitraz při zimním tlumení varroózy kmenového spolupracovníka Doc. Ing. Antonína Přidala, Ph.D, netřeba čtenářům Moderního včelaře představovat, protože výsledky svého bádání autor publikoval také v našem periodiku v minulém čísle. Další prací, kterou 6. číslo Veterinářství přináší, je Interakce patogenů včely medonosné jako příčina kolapsů včelstev. Hlavním autorem je MVDr. Martin Kamler z Výzkumného ústavu včelařského v Dole. Vědci zkoumali vzájemné působení nosemy a sedmi druhů virů u napadených včelstev. Synergismus infekce N. ceranae a vybrané sedmičky virů nebyl prokázán. V uhynulých včelstvech byla zjištěna souběžná infekce minimálně dvěma druhy virů, což vede k závěrům, že virové koinfekce jsou rizikovým faktorem, který může mít za následek zhroucení včelstva. Ing. Jan Tyl ze stejného pracoviště předkládá zprávu na téma Využití jodoforové dezinfekce ve včelařské praxi. Aplikace jodoforu in vitro na spory moru včelího plodu způsobila jejich měřitelný pokles, aniž by chemikálie působila toxicky na dospělé včely a zanechávala rezidua v medu. Jodofor se tedy může stát dalším preventivním hygienickým prostředkem, snižujícím riziko moru včelího plodu.
Součástí včelařského bloku ve Veterinářství se stala také anotace článku Co zabíjí americké včely z roku 2007. Protože jde o překlad osm let starého článku, není pro již poučeného našeho čtenáře překvapením, když se autoři shodují na souběhu několika faktorů, který má za následek vysoké ztráty včelstev v USA.