Paní je majitelkou včelařského centra Wilde. Bez pomoci svého muže by si však centrum nedovedla představit. Nejen proto, že je oficiálně spolumajitelem, ale také kvůli jeho znalostem. Vede totiž katedru včelařství na Varminsko-mazurském institutu, Vysoké škole zemědělské v Olsztyně naseveru Polska.
Vážená firmo Wilde, pod vaším jménem se ukrývá gigantická chovatelská práce vás obou. Vždyť v Evropě patříte v produkci včelích matek ke špičce. Proto bude pro nás ctí, když čtenářům prozradíte něco zajímavého ze své chovatelské práce a podělíte se s nimi o své poznatky.
Začněme motivací k založení firmy. Oba s mužem jsme fascinováni včelařstvím, proto máme včelařskou firmu. Nejdříve jsme absolvovali včelařskou technickou školu v Pszczelej Woli a poté jsme studovali tuto specializaci na vysoké škole, a naše závěrečné magisterské práce byly tak z oboru včelařství. Po studiu jsme si nedovedli představit, že bychom neměli vlastní včely. V roce 1982 jsme měli na své včelnici 50 60 úlů a zjistili jsme, že největší potěšení ze včel zažíváme u chovu matek. Od samého počátku při tom využíváme umělou inseminaci, kterou jsme se naučili během studia na včelařské škole.
Co je vaší hlavní filozofií?
Uspokojit potřeby polských včelařů. Po zavedení programu EU „Podpora včelařství“ došlo k výraznému zintenzivnění včelařských činností jak po stránce množstevní, tak jakostní.
Jak dlouho trvalo, než jste dosáhli dnešní úrovně?
V polovině osmdesátých let jsme ročně odchovali jen několik set matek. V devadesátých letech to byly již dva až tři tisíce matek. Významným stimulem pak byla zřetelná poptávka po včelích matkách, podnícená možností refundace jejich kupní ceny, jak umožnil zmíněný program EU Podpora včelařství. Tato skutečnost zmobilizovala v roce 2005 naše síly a popohnala nás k nynější roční produkci patnácti až dvaceti tisíc matek.
Od samého začátku pracujete se systémem chovných úlků Mini plus. To byla náhoda nebo jste se k němu propracovali přes své zkušenosti?
Ze začátku jsme s různými úspěchy používali Zanderův a Kalinowského oplodňáček, který je jednoplástový a zasklený z obou stran. Pak jsme začali užívat polystyrénové oplodňáčky pouze s horními loučkami. Ty jsme opustili po jedné ze sezón, kdy se jejich počet už přiblížil k několika stům, a my jsme k jejich osazení potřebovali značné množství včel. Od té doby používáme pouze systém chovných úlků Miniplus.
Kde jste získali nejvíce praxe a zkušeností?
Naštěstí jsme mohli navštívit mnoho zemí a získat tam řadu poznatků, které jsme později uplatnili v naší firmě. Dvě včelařské sezóny jsme pracovali v Německu, tři sezóny jsme v Rakousku nabízeli tzv. Lohnbesamung, což jsou placené inseminační služby pro chovatele. Byla to nesmírně cenná zkušenost, kdy jsme se seznámili s různými způsoby chovu včelích matek. Tři roky jsme pracovali v Nepálu, kde jsme od základů vybudovali Včelařské centrum a chovu matek naučili i nepálské včelaře. Odtud jsme si přinesli zkušenosti s prací v nesmírně extrémních podmínkách. Nakonec je třeba zmínit několikatýdenní pobyt v největší chovatelské včelnici v roce 2000. Ta je v Kalifornii a ročně se tu produkuje 300 000 matek. Tento pobyt nepochybně umožnil dosáhnout i v našem včelařském centru skutečné velké efektivity práce.
Včelařské centrum Wilde dodává vlastní vyšlechtěnou linii včel „Kortowka“. Jak dlouho trvalo, nežli jste se dopracovali k takové konečné podobě, která splňovala vaše představy o ideálních vlastnostech matek? Zkoušeli jste šlechtit i jiné linie?
Název se váže ke Kortowu, univerzitní části města Olsztyn, kde jsme měli předchozí stanoviště. Právě v Kortowu jsme započali s intenzivní selekcí matek, dle našeho vědomí nejlepších včel kraňského plemene, jaké jsme poznali, přivezených z Rakouska a z Německa. Rychle se nám podařilo vytvořit velmi dobrý chovný materiál s vhodnými vlastnostmi, jakými jsou mírnost, malá rojivost, vysoký výkon včelstev. Výsledek našeho snažení bylo třeba nějak nazvat. Uznali jsme, že Kortowka je nejen dobrý název, ale také dobrá včela, a proto jsme už s jinou linií neexperimentovali.
Kolik vlastníte produkčních a kolik chovných včelstev a s jakým počtem chovných úlků systému Mini lus během sezóny pracujete?
Momentálně máme na 14-22 stanovištích, vzdálených od našeho centra od čtyř do třiceti kilometrů, 550 včelstev. Ve většině jsou inseminované matky. Část včelstev slouží ke kondičnímu ohodnocení matek odchovaných v průběhu roku. V sezóně produkujeme matky metodou „chovu při matce“ ve 100 až 120 včelstvech. Kromě toho pracujeme se dvěma tisíci úlků systému Mini plus. Dále pak ještě používáme 1 200 šestirámkových plemenáčů z tvrzeného polystyrénu.
Kolik matek se vám průměrně podaří během sezóny vyprodukovat a prodat?
Vyprodukujeme kolem 15 tisíc matek a tolik jich také prodáme. Refundace nákladů za matky v rámci programu EU Podpora včelařství končí v červenci a evidenci je třeba ukončit do 15. srpna. Pokud by však tato časová omezení neexistovala, a sezóna se tak prodloužila, uměli bychom dát na trh kolem 30 tisíc matek.
Včelstva máte na severu Polska, není to příliš chladný region?
Je pravdou, že severovýchodní část Polska je víceméně klimaticky drsná, zimy jsou tu průměrně o tři čtyři týdny delší než v Čechách. To nás nutí k dalším zákrokům, abychom zvládli časnou přípravu včelstev k odchovu matek. Ale děláme to s velkou satisfakcí a nadšením.
Jak svá včelstva léčíte na nejobvyklejší včelí nemoci?
Proti varroóze používáme střídavě všechny léky registrované v Polsku: Apivarol AS (lék ve formě tablet k pokuřování včelstev), BIOVAR 500, BAIVAROL. V listopadu a prosinci ošetřujeme pokapem do uliček všechna včelstva kyselinou šťavelovou. Proti nosematóze používáme Nozevit, API Herb a v neposlední řadě rovněž v Polsku používané probiotikum ACID PLATAN LIQUID.
Hlavně však dbáme na hygienu rámků. Během sezóny vyměňujeme všechny rámky s plodem. Z chovu eliminujeme včelstva napadená sporami Nosemy spp.
Od loňska musí všechny chovatelské včelnice v Polsku povinně odevzdávat vzorky plodu za účelem vyšetření na mor včelího plodu. Pokuďse zjistí přítomnost spor, jsou majitelé včelnic vyloučeni z chovu a prodeje refundovaných matek.
Včelařil někdo z vašich předků, případně jste měli při své práci nějaký vzor?
Ne. Za vše vděčíme své vášni, jakou pro nás včely jsou, a vlastnímu úsilí získávat potřebné znalosti a praxi. Pravda je, že čerpáme ze zkušeností mnoha chovatelů z řady zemí. Do své práce však zavádíme jen to, co uznáme, že je vhodné pro naše podmínky.
Jak hodnotí vaši chovatelskou práce v zahraničí?
Vzhledem k velké poptávce ze strany polských včelařů prodáváme matky za hranice jen sporadicky. Avšak u matek, které jsme přesto prodali do Ruska, Běloruska, Litvy nebo Čech, se setkáváme s dobrým hodnocením.
Jaké máte v budoucnosti plány a cíle?
Největší váhu klademe na selekci varroatolerantních včel a rovněž včel odolných vůči nosematóze Také chceme naučit všemu, co sami umíme, naše dcery, aby mohly v budoucnu vést námi započatou chovatelskou práci samy.
Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho včelařských i osobních úspěchů!