Otravy včelstev v souvislosti s aplikací pesticidů v roce 2015

Příznaky otravy

Nejprve stručně, jak probíhá šetření těchto případů. Vše začíná při návštěvě stanoviště, kde včelař zjistí uhynulé včely na česnech úlů, v nejbližším okolí úlů a případně v podmetech. Signálem nestandardní situace však mohou být i velmi slabá včelstva s minimem létavek v období, kdy by měla být naopak silná, v rozvoji. V tomto případě mohlo dojít k situaci, že se vlivem účinku neznámé látky létavky vůbec nevrátily do úlů. Pokud včelař zjistí takový stav, je nezbytné neodkladně kontaktovat místně příslušnou krajskou veterinární správu.

Kam podezření hlásit?

Protože většina chovatelů má včely spíše jako koníček a na kontrolu stanoviště chodí převážně po práci nebo o víkendu, má SVS zavedený systém krizových linek, na které je možno podezření ohlásit i mimo pracovní dobu. Tato telefonní čísla jsou k dispozici na webových stránkách SVS. V rámci tohoto hlášení je dohodnuta kontrola stanoviště úředním veterinárním lékařem za přítomnosti pracovníka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který je kompetentní v šetření u ošetřovatelů zemědělských plodin. Úlohou úředního veterinárního lékaře je především vyloučit jiné příčiny úhynu včelstev, např. infekční onemocnění včel, zatímco rolí inspektora ÚKZÚZ je zmíněné šetření u případných ošetřovatelů porostů.

Odběr vzorků

Vyplyne-li z šetření, že k úhynu mohlo dojít po aplikaci prostředků na ochranu rostlin, na základě zjištěných skutečností jsou odebrány vzorky včel a porostu a jsou zaslány k cílenému vyšetření do Státního veterinárního ústavu. Po obdržení výsledků vyšetření vyhotoví krajská veterinární správa „záznam o výsledku místního šetření“, kde chovateli sdělí, zda byla účinná látka z prostředků na ochranu rostlin detekována ve včelách a v porostu. Současně je případ předán ÚKZÚZ, který dále šetří, zda došlo k porušení zákona o rostlinolékařské péči. V rámci šetření ÚKZÚZ je také rozhodnuto o případné sankci pro ošetřovatele porostu.

Otravy v roce 2015

A nyní k  vlastní statistice. V  roce 2015 bylo SVS nahlášeno 29 případů podezření na otravu v souvislosti s použitím prostředků na ochranu rostlin. Zdaleka ne všechny případy však souvisely, jak se ukázalo později, s postřiky zemědělských plodin. Ve 13 případech se jednalo o pravděpodobný individuální postřik v blízké zahrádkářské kolonii nebo o zřejmou aplikaci neznámé látky česnem přímo do úlu. Některé z těchto případů byly předány Policii ČR ve věci podezření na úmyslné poškození cizí věci. V ostatních 16 případech, které se týkaly celkem 32 stanovišť, byly odebrány vzorky a v 8 kauzách byla nalezena účinná látka/látky prostředků na ochranu rostlin ve vzorcích včel i v porostu, a SVS mohla tudíž sdělit chovateli, že úhyn včel byl způsoben aplikací prostředků na ochranu rostlin. Ve všech těchto případech se jednalo o úhyn včel v souvislosti s postřikem řepky.

Šetřené případy na webu SVS

Co se v takovém případě děje dále? Celý případ je předán ÚKZÚZ, který došetří, jak je uvedeno výše, zda při aplikaci postřiku došlo k porušení zákona. Zmíněné „pozitivní“ případy se týkaly celkem 15 chovatelů včel (stanovišť) a určitou mírou úhynu bylo postiženo 161 včelstev, zatímco v roce 2014 se „pozitivní“ případy týkaly 31 chovatelů (stanovišť) s 429 včelstvy. Co se týče distribuce případů v rámci ČR, SVS připravila a na svých webových stránkách zpřístupnila veřejnosti mapu všech případů, které v tomto roce řešila. Na této mapě jsou barevně rozlišeny případy (stanoviště), kdy byla prokázána účinná látka prostředků na ochranu rostlin ve včelách a v porostu a případy, kdy úhyn včelstev s aplikací prostředků na ochranu rostlin nesouvisel, nebo nebyly odebrány vzorky. Vzorky jsou odebrány pouze v případě, že splňují požadavky vyhlášky zejména na množství a časovou návaznost postřiku s úhynem včel, viz níže. Tato mapa je na webových stránkách SVS k dispozici vlevo na liště pod odkazem „zdraví zvířat -včely - ostatní“.

Špatně odebrané vzorky

Některé případy nebylo možné došetřit, protože se na stanovišti nenašlo dostatečné množství uhynulých včel, které stanovuje příslušná vyhláška (č. 327/2012) k zákonu o rostlinolékařské péči. V jiných případech uběhla od aplikace prostředků na ochranu rostlin delší doba než jmenovanou vyhláškou stanovených 72 hodin a ve vzorcích by byly účinné látky prostředků na ochranu rostlin rozloženy, a tudíž by nebyly detekovány. Z uvedených důvodů je nezbytné neztrácet čas a oznámit úhyn co nejdříve po jeho zjištění. Současně je potřeba upozornit na to, že vzorky musí být úředně odebrány, a proto nelze vyšetřit vzorek, který chovatel „přinese“ na SVS.

Zdravý rozum na obou stranách

A na závěr jedna kuriozita. V jednom z krajů jsme se setkali s nadmíru „aktivním“ včelařem, který vzal právo takříkajíc do vlastních rukou a když uviděl na poli traktor aplikující postřik, doslova z něj vyvlekl traktoristu s rezolutním prohlášením, že „Tady se nic stříkat nebude!“. Tento postup samozřejmě v žádném případě nedoporučujeme, dozor nad aplikací prostředků na ochranu rostlin přísluší výhradně inspektorům ÚKZÚZ.

Na druhou stranu je třeba poznamenat, že ani zemědělce někdy příliš netrápí, co mohou nesprávnou aplikací včelám způsobit, a to nejen v případě ošetřování řepky v květu, ale i jiných zemědělských plodin, jejichž součástí mohou být kvetoucí plevele nebo jsou ošetřované plodiny na cestě letu včel za nektarem či medovicí. Podobně jako postižené včely jsou na tom další opylovatelé, kteří jsou vystaveni účinkům pesticidů. Otázkou pro všechny zůstává najít do budoucna rovnováhu mezi nezbytným ošetřením zemědělských plodin a ochranou opylovatelů, kteří jsou pro žádané výnosy v zemědělství stále nezbytní.

Statistika hromadných úhynů včelstev při podezření na použití prostředků na ochranu rostlin (POR).