Ochrana biodiverzity a včel v dnešním zemědělství

Václav Jirka

1/2016, strana 40

Ve dnech 23.–24. listopadu se v německém Bad Dürkheimu uskutečnila Farm Network Conference 2015 „Výsledky a doporučení pro ochranu zdrojů a biodiverzity na evropských farmách“. Na konferenci zazněly zajímavé návrhy a výsledky výzkumu od více než 60 vědců, odborných pracovníků, farmářů a ochránců přírody z celé Evropy i USA. Konferenci pořádala společnost BASF SE.

Spousta příspěvků se týkala včelařství, ať už v praktické nebo výzkumné rovině. Bylo vidět, že včely se v Evropě neztrácejí z hledáčku odborné veřejnosti. České včelařství na konferenci reprezentovali Dr. Ing. František Kamler, ředitel Výzkumného ústavu včelařského v Dole, a moje maličkost, tedy včelař z Jaroměře.

Organizátoři mě požádali o příspěvek na téma intenzivního zemědělství versus včelařství. Protože v obou těchto odvětvích dlouhodobě pracuji, rád jsem se úkolu ujal a výsledkem bylo publikování mého příspěvku ve sborníku konference a přednesení referátu v rámci pracovní skupiny Politika, vzdělávání a komunikace.

 

Ochrana včel v zemědělství musí být přirozenou věcí

V důsledku historického vývoje v 2. polovině 20. století a dnešní zemědělské politiky je zemědělství v České republice založeno na velkých půdních celcích a na vysoké intenzitě hospodaření. Většinu zemědělské půdy obhospodařují společnosti a zemědělská družstva s výměrou často vysoce přesahující 1000 ha.

To přináší krajině určité nevýhody, například v podobě velkých polních monokultur. Na druhou stranu mnoho vedoucích pracovníků v zemědělství má vysokoškolské vzdělání, což se odráží ve vyšší odbornosti a schopnosti sledovat technický vývoj.

Od roku 2006 musí každý zemědělec, který chce samostatně zacházet s chemickými přípravky, projít školením a v případě vyšší úrovně obsluhy i speciálním přezkoušením. Školení povinně absolvují i řidiči postřikovačů. To by mělo přispět k odpovědné aplikaci přípravků ve vztahu k životnímu prostředí i ochraně včel.

 

Rady pro zemědělce:

  • pravidelně absolvujte školení a přezkoušení ze zacházení s přípravky, osvěžíte si tím znalosti,
  • úzkostlivě dodržujte etiketu chemických přípravků,
  • omezujte tank mixy různých přípravků; může se u nich zvýšit toxicita pro včely a paradoxně snížit účinnost pro ochranu rostlin,
  • aplikaci na kvetoucí porosty provádějte pozdě večer, ale ne brzy ráno, aby se toxicita účinné látky stačila do výletu včel z úlu přes noc snížit,
  • nepoužívejte insekticidy s dlouhodobým či zpožděným účinkem, které si včely mohou donést až do úlu,
  • všímejte si, zda v porostu nekvetou plevele, které mohou včely navštěvovat, i pokud nekvete kulturní plodina,
  • zjišťujte si stanoviště včelstev ve svém okolí, a to i opakovaně v průběhu sezóny, včelaři je mohou přesunovat,
  • lepší je včelaře znát a informovat se přímo u nich, někteří mohou opomenout svá stanoviště nahlásit úřadům a minimálně nedorozumění je na světě,
  • vysévejte nektarodárné, na různé druhy rostlin bohaté pásy na místech, která není rentabilní hospodářsky využívat.

 

 

Včelaření s intenzivním zemědělstvím za zády

S rodinou včelařím se 100 včelstvy ve velmi intenzivně obhospodařovaném údolí řeky Labe ve východních Čechách. Včely jsou na třech pevných stanovištích bezprostředně vedle zemědělských pozemků, na nichž se pěstují intenzivně ošetřované plodiny.

Za posledních deset let jsme nezaznamenali jediný příznak otravy včel přípravky na ochranu rostlin, ani jiný význačnější úhyn. Vyprodukovaný med vykazuje každoročně podle akreditované laboratoře výbornou kvalitu. To, že prozatím neznáme na naší včelí farmě úhyny včelstev, přikládáme zejména důvodům, na jejichž základě vznikly následující rady.

 

Rady pro včelaře:

  • chovejte jen silná a zdravá včelstva, která dokážou překlenout případný výpadek létavek, např. uhynulých v porostu zasaženém pesticidem; dokážou se také ubránit vyloupení jiným včelstvem,
  • slabá včelstva likvidujte, nespojujte je, nikdy nevíte, jestli netrpí nějakou chorobou,
  • obnovujte genetiku stanoviště každoročním nákupem matek nebo oddělků od uznaných chovatelů,
  • průběžně dezinfikujte úly a včelařské nástroje,
  • provádějte ochranná opatření proti šíření roztoče Varroa destructor podle nařízených veterinárních opatření, oslabení včelstva roztočem je branou pro další problémy,
  • nikdy neodebírejte včelstvu všechen med, i v produkčním období musí mít včelstvo dostatek zásob,
  • zásoby na zimu doplňujte rafinovaným cukrem, který neobsahuje balastní látky způsobující včelám při přezimování problémy; zásob musí být dostatek, u nás dáváme 21 až 24 kg cukru na jedno včelstvo (nadmořská výška 260 m),
  • intenzivně konzultujte postupy s jinými včelaři, státní a veterinární správou, s výzkumem,
  • chovejte včely s péčí a láskou.

 

Komunikace!

Nejdůležitějším faktorem souznění intenzivního zemědělství a včelařství je komunikace mezi včelaři a zemědělci. Osobně mám možná výhodu, že zemědělce často navštěvuji v rámci své profese a zároveň s nimi přímo mluvím jako zástupce okolních včelařů. Jistě však lze nalézt prostředky k domluvě i tam, kde takováto spojitost není. V České republice musí ze zákona včelaři každoročně v únoru oznámit umístění svých včelstev na obecní úřady, kde se se stanovišti musí poté seznámit zemědělci. Ti naopak musí aktuálně předem oznámit příslušným včelařům případné použití přípravků, které jsou pro včely nebezpečné.

 

Rady pro včelaře:

  • zemědělec musí vědět o včelařích v okolí svých pozemků a včelař musí vědět o zemědělcích hospodařících kolem,
  • komunikujte aktivně přímo se zemědělci,
  • zajděte za nimi se skleničkou medu a vysvětlujte potřeby včel a význam včel pro zemědělství,
  • nabídněte jim přísun včelstev k hmyzosnubným kulturám,
  • pozvěte zemědělce na schůzi nebo setkání včelařů,
  • požádejte je o sponzorský dar pro místní včelařský spolek,
  • komunikujte pravidelně s obecními úřady,
  • komunikujte pravidelně s veterinárními orgány,
  • hlaste včas umístění svých včelstev a přesuny ohlašujte před jejich provedením.

 

Rady pro zemědělce:

  • seznamujte se pravidelně a včas s umístěním včelstev ve svém okolí,
  • sami vyhledávejte včelaře a informujte je – předcházíte tak nedorozuměním nebo dokonce příštím problémům a ztrátám včel,
  • chemickou ochranu využívejte nejen v souladu s předpisy, ale i s rozumem,
  • snažte se využívat co nejširší osevní postup v rámci možností svého hospodaření,
  • vysévejte druhově pestré rostlinné pokryvy na místech, která nelze dobře intenzivně využívat,
  • pořiďte si vlastní včelstva.

 

Vše musí být vyvážené

Výnosné zemědělství nemůže existovat bez včel. Na druhou stranu včelaři nemohou po zemědělcích požadovat úplně zastavit používání chemických látek. Na rozdíl od intenzivního zemědělství je úplné organické zemědělství ohrožováno nestabilním počasím a může dojít k neúrodě a hladu. Máme právo na takové rozhodnutí v dnešní situaci Evropy a světa? Máme právo svým rozhodnutím ohrozit produkci jídla pro naše děti?

Cesta je spíše ve vědeckém přístupu a rozvoji technických metod precizního obhospodařování půdy. Tato technika je již dnes z větší části dostupná i pro praktické zemědělství (autopiloty, zařízení na přesné dávkování přípravků a hnojiv apod.). A hlavně, bezpečná cesta je v povědomí vlastní zvýšené odpovědnosti.

 

Dalším problémem začíná být, že dnešní profesní a vědecké komunity přestávají kvůli čím dále užší specializaci uvažovat v širších a dlouhodobých souvislostech a nepřicházejí do styku s širokou praxí.

Dejme prostor rozhodování odpovědných osob na lokální úrovni. Zjednodušme evropská nařízení, která jsou často pro praxi až nesrozumitelná. Jedině lokální producent ví, co má pěstovat a jaký mu to přinese profit. Jedině komunikací na místní úrovni může dojít ke spolupráci. Předpisy, nařízení, regulace, subvence se za nás nedohodnou. Lidé musí k sobě najít opět cestu a hlavně by měli uvažovat nejen v okamžitých a úzce specializovaných intencích, ale brát v úvahu i budoucí a mezioborové důsledky rozhodnutí.