Rozšířena je po celé Evropě vyjma severských států. Její květy mají v oblibě včely, plody pak ptáci. Lidé si jí váží také kvůli biodiverzitě a oceňují ji jako krásný krajinotvorný prvek. Na rozdíl od Francie nebo Německa tu není mnoho zkušeností s jejím intenzivním pěstováním. Více se cíleným výsadbám třešně ptačí věnuje lesní závod Židlochovice. V přírodě je na místě její ochrana jako rezervy genetického materiálu.
Pro včelaře je důležitou signální rostlinou jara. Podle Oldřicha Haragsima květy oplývají pylem a pylové rousky jsou hnědé. V květu je 1,9 miligramu nektaru vyloučeného za 24 hodin. Cukernatost nektaru, měřená refraktometrem, činí 29,9 %. Cukerná hodnota, tj. množství cukru vytvořeného v nektáriích květu za 24 hodin x cukernatost, činí u třešně ptačí 0,57 miligramu.
Literatura:
Haragsim, Oldřich. Včelařské dřeviny. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 116 s., [16] s. barev. obr. příl. Česká zahrada; 55. ISBN 80-247-0833-7.