Významným přednášejícím byl Keith Delaplane z USA, který shrnul poznatky o sociálním životě včel. Zajímavá byla úvaha o altruistickém chování dělnic, zvláště pak strážkyň. Jedna včela strážkyně vlastně odpovídá dvěma ochránkyním, protože nejdříve zabodne žihadlo a pak ještě obtěžuje kolem obličeje, jak včelaři jistě dobře znají. Matka se naopak chová absolutně sobecky – první vylíhnutá matka zabije své sestry.
Několik praktických přednášek se týkalo kvality včelích produktů, z nichž E. Bruneau shrnul nejlépe produkci kvalitního medu s ohledem na způsob a místo včelaření, zpracování medu po vytočení i laboratorní hodnocení kvality. Na výstavě byl k vidění přístroj pro snadnou analýzu antibiotik v medu.
Na workshopech se účastníci mohli ponořit do tajů přípravy medoviny, výroby hmyzích hotelů či vaření s medem. Firmy vystavovaly přípravky pro „smyv“ roztočů z dospělých včel s využitím saponátu nebo s pomocí moučkového cukru.
Na základě výsledků s varroatolerantními včelami Barbara Locke-Grandér pak vyslovila nový status quo „Včely mohou žít s roztoči, včelaři nemohou žít bez včel,“ neboť na několika evropských lokalitách včely přežívají i bez léčení.