Co nového konference přinesla?
Nabídka přednášek byla rozmanitá. V souladu se zaměřením konference převládla témata týkající se zdraví včel. Proto mohli A. Přidal a B. Gruna znovu rekapitulovat oborový evergreen, zda lze podle dat ze zimní měli efektivně tlumit varroózu či určovat strategie pro následnou sezonu. Viz též (http://www.psnv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=564:povinne-vyeteni-zimni-mli-kodi-velam-i-konzumentm-medu&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68). Škoda, že ti, kteří stanovují pravidla, přítomni nebyli.
Stěžejním bodem byla prezentace sborníku přednášek, které zazněly na loňské konferenci MSVV a právě vyšly knižně pod názvem Ekologie chovu včel. O knize referoval Antonín Přidal v Moderním včelaři 5/2016. Celá recenze je na http://www.modernivcelar.eu/clanky/ekologie-chovu-vcel-1.html .
Konkrétní výsledky ve šlechtění na varroatoleranci či varroarezistenci dosažené chovateli na celém světě přehledně představil K. Čermák. Protože MSVV má ve svém programu stejný cíl a v praxi její členové provádějí zajímavé testy, nabídl L. Matela vlastní zkušenosti z testování varroasensitivní hygieny včel, které probíhá podle interní metodiky MSVV.
A že v té věci je veledůležitá i otázka imunity včel, ukázal J. Danihlík. Zdůraznil, jak jsou imunita včel a jejich výživa úzce propojeny, neboť výživa ovlivňuje imunitní systém a fyziologický rozvoj jedinců.
S pastvou také souvisí péče o současnou krajinu, zejména pak zemědělství, v němž hrají velkou, často fatální roli pesticidy. T. Čermáková nabídla současné výsledky svého systematického výzkumu probíhajícího ve Výzkumném ústavu včelařském v Liptovském Hrádku. Zabývala se multiresiduálními analýzami, studiem spektra residuí v intenzivně obhospodařované krajině, residui tau-fluvalinátu ve vosku a kontaminací plástového pylu přípravky užívanými proti varroóze.
Stranou nezůstaly ani praktické otázky. J. Jindra ukázal, jak zajistit včelám žádanou pestrou snůšku. Nechyběly ani jeho praktické rady, jak snůšku efektivně využít a jak k ní včelky dopravit.
Zajímavé poznatky na téma „Houby ve včelí lékárně“ přinesla Š. Dlouhá. Vyšla z poznatků amerického mykologa Paula Stametse, jenž si všiml, že včely jevily zájem o mycelium některých hub a o dřevokazné houby (to jsou i ty, které se užívají k dýmání do včel, a jejichž existence je spojena s dutinami ve stromech, kde včely po tisíciletí žily – a houby jsou tam jako doma). Zdá se totiž, že obsahují některé esenciální látky, např. kyselinu p-kumarovou, s antivirotickými a antibakteriálními vlastnostmi.
Z čehož nevyplývá až tak otázka, proč to včely dělají (ony vědí, jen my zatím moc ne), ale spíš dotaz cílený přímo „na komoru“: jestli je využití hub užitečné pro řešení problémů spojených se včelími nemocemi. Pokud ano, jak by se dalo využít? Inspirací může být také orientální nebo indiánská medicína. Příslušná zkoumání pokračují a odborná včelařská veřejnost netrpělivě čeká na jejich výsledky, které budou publikované v odborných časopisech.
Blok nemocí uzavřely dvě přednášky věnované moru a hnilobě včelího plodu. Z. Klíma se zaměřil na své zkušenosti veterinárního inspektora z terénu. Při rozeznání moru včelího plodu hrají podstatnou roli jak znalosti a zkušenosti veterináře, tak i schopnosti a znalosti chovatele. Je zjevné, že všechny zde čeká spousta práce, ale právě tato přednáška byla díky řadě praktických rad a zkušeností cenným a dobře cíleným krokem na této dlouhé cestě.
K. Jiruš doplnil mor jiskrným výkladem o dalším aktuálním problému, totiž o hnilobě včelího plodu a o její diagnostice. Opět s využitím zkušeností z oblasti, kde byla po třiceti letech, v nichž se tvrdilo, že u nás hniloba není, nalezena ihned poté, co se začala cíleně hledat.
Speciálním hostem konference byl renomovaný anglický virolog Declan Schroeder. Nabídl téma, které s dalšími specialisty již delší dobu řeší a jež je nyní velice aktuální v debatě odborníků po celém světě, totiž nejnovější poznatky o roztoči Varroa destructor a jeho virech.
Podrobný program na www.msvv.cz/konference-za-zdravejsi-vcely-2016).