Jde o 105 milionů korun pro včelaře anebo o administrátora dotace?

Petr Texl

1/2017, strana 4

V roce 2017 mají včelaři v České republice přislíbeno od Ministerstva zemědělství odměnu 105 mil. korun za provedené opylování kulturních rostlin. Opylování zajistí více než 600 tisíc včelstev. Tak zní oficiální stanovisko Ministerstva zemědělství ke každoroční podpoře včelařství. V prosinci 2016 Poslaneckou sněmovnou schválená novela plemenářského zákona razantně upozaďuje možný vznik dalších uznaných chovatelských sdružení v oboru včelařství. Pokusme se ozřejmit, jak včelí plemena, rozuměj plemenářský zákon a Poslanecká sněmovna, mohou tuto dotaci do včelařství ovlivnit. Nejde zde totiž ani tak o čistotu plemene včely medonosné, jako nepřímo o to, kdo bude administrovat dotaci 1. D.

Historie podpor včelařství

Stát podporuje včelařství historicky. Včelaři měli od středověku různá privilegia, úlevy na daních, později nezdaněný cukr na podletní krmení včel a podobně.

Před rokem 1989 byl jedinou přímou podporou včelařství státní příspěvek na zazimování včel. Tento příspěvek na zazimování „přežil“ až do roku 2002 ve výši 20 Kč/včelstvo. Od roku 1994 se zavedla další podpora včelařství (1. F.) ve výši 100 Kč/včelstvo, která byla podmíněna dodávkou minimálně 7 kg nektarového medu ze včelstva do výkupu (mimo medu akátového) a nebyla vázána na členství v Českém svazu včelařů.

Od roku 1996 tato podpora nese označení dotace 1. D. a byla do výše 150 Kč/včelstvo, později až do 180 Kč/včelstvo. Skutečná výše dotace se odvíjí od počtu včelstev v České republice, přesněji od počtu včelstev, na která včelaři dotaci požadují. U platební agentury (SZIF) nežádá včelař samostatně, ale vždy prostřednictvím Českého svazu včelařů, respektive přes uznané chovatelské sdružení.

 

Vývoj „přímých“ dotací do včelařství na jedno včelstvo (v letech 1994-2002 byl souběh obou dotací)

 

Rok

Státní příspěvek
na zazimování včelstev v Kč
(pro členy ČSV)

Dotace
na podporu
včelařství v Kč
(všem včelařům)

Poznámka

1991

35

-----

 

1992

35

-----

 

1993

35

-----

 

1994

40 + 3

100 (1. F.)

Označeno jako dotace 1. F.
(vazba na dodávku medu)

1995

40

100 + 20 (1. F.)

Označeno jako dotace 1. F.
(vazba na dodávku medu)

1996*)

40

120 (1. D.)

Od tohoto roku označení 1. D.

1997

40

150

 

1998

35

145

 

1999

29

141

 

2000

25

150

 

2001

20

150

 

2002

20

150

Státní příspěvek na zazimování naposled

2003

-----

150

Další roky už jen 1. D.

2004

-----

150

 

 

*V roce 1996 zavádí ČSV odběr časopisu Včelařství jako členskou výhodu pro všechny členy; do roku 1995 byl časopis volně v prodeji a předplatné bylo na dobrovolné bázi (náklad klesl až na 13 000 ks).

  

Jak se správně jmenuje dotace 1. D.

Od roku 1996, kdy podporu včelařství známe jako dotaci 1. D., je tato podpora každoročně zařazena podle dokumentu „Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství ve znění pozdějších předpisů“ mezi zemědělské dotace, o které zemědělec/chovatel nežádá individuálně, ale prostřednictvím příslušného uznaného chovatelského sdružení. Jedná se totiž o dotační tituly pro uznaná chovatelská sdružení hospodářských zvířat, například pro udržování a zlepšení potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat a podobně. Jednotliví žadatelé o dotaci u chovatelských programů uplatní své požadavky u příslušných uznaných chovatelských sdružení. U většiny dalších dotací žádá zemědělec/chovatel individuálně přímo platební agenturu (SZIF).

 

Zajištění exkluzivity pro administrování dotace 1. D.

Protože v oboru včelařství existuje pouze jediné uznané chovatelské sdružení, a to Uznané chovatelské sdružení (UCHS) včely kraňské při Českém svazu včelařů (ČSV), může o tuto dotaci žádat pouze tento svaz a následně administrovat dotaci pro všechny včelaře v České republice. Můžeme pouze spekulovat, proč ČSV v roce 2013 požádal a získal od Ministerstva zemědělství licenci na další UCHS pro plemeno včela tmavá, aniž vlastnil jediné včelstvo včely tmavé. Po intervenci Spolku chovatelů včely tmavé Plemenářská inspekce na jaře 2016 UCHS pro plemeno včela tmavá zrušila z důvodu, že ČSV u včely tmavé nevyhodnotil ani nerealizoval šlechtitelský program a nezveřejnil výsledky své plemenářské práce.

 

Další pokus o posílení monopolu

V prosinci 2016 projednávala Poslanecká sněmovna ve třetím čtení novelu zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Součástí třetího čtení byl i pozměňovací návrh poslance Ing. Pavla Čiháka, který navrhoval do § 20 odst. (4) za větu „K plemenitbě včel se používá přirozená plemenitba nebo inseminace včelích matek“ vložit větu: „K plemenitbě včel mohou být využívána pouze plemenná včelstva nebo sperma včely medonosné kraňské“.

Po intervencích včelařské obce, vysvětlujících dopisech poslancům a vydáním tiskové zprávy PSNV-CZ, z. s., s upozorněním, že pokud tato formulace bude v nové legislativě uvedena, budeme první zemí na světě, která zakazuje své původní plemeno včel zákonem. Přestože poslanec Čihák svůj pozměňovací návrh nakonec stáhnul, Poslanecká sněmovna výše uvedený dodatek přijala, protože znění pozměňovacího návrhu bylo přímo vsunuto do textu usnesení zemědělského výboru Poslanecké sněmovny, tzn. hlasovalo se o pozměňovacích návrzích z textu usnesení přímo. Ostatní pozměňovací návrhy byly zamítnuty. Zákon bude ještě v lednu 2017 schvalovat Senát a prezident.

 

Co bych dal za jednu sklenici medu

Doplněný odstavec (4) v § 20 bude znamenat téměř nemožnost vzniku dalších uznaných chovatelských sdružení, tolik potřebných v naší převčelené krajině, aby se konečně nastavila jasná pravidla mezi chovateli a šlechtiteli. Zdravá konkurence se omezí zákonem. V České republice chybí u „šlechtitelů včel“ plemenné knihy, matriky, ročenky s nabídkou matek s jasným původem a ukazateli plemenné hodnoty (na různé vlastnosti), což vše je v okolních státech běžnou praxí.

Ale vraťme se opět k dotaci 1. D.: administrovat dotaci bude (a dle zásad Ministerstva zemědělství) i nadále jediné uznané chovatelské sdružení v oboru včelařství. Chci věřit tomu, že se plemenářský zákon neohýbá kvůli finanční částce rovnající se jedné sklenici medu ze včelstva.

 

Použité zdroje:

  1. PEROUTKA, M. 1 F – Podpora včelařství, Včelařství 1994 (12), 268

  2. REDAKCE Ze zprávy o činnosti a hospodaření ČSV za rok 1994, Včelařství 1995 (6), 125

  3. PEROUTKA, M. Dotace a státní příspěvek, Včelařství 1995 (10), 238

  4. PROKEŠ, P. Předseda po třinácti letech rezignoval, Včelařství 2003 (9), 211

  5. MZE ČR, Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2009, http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/zasady-zemedelstvi-potravinarstvi/zasady-pro-rok-2009/

  6. MZE ČR, č. j. 62454/2013-MZE-17211, Rozhodnutí o uznání chovatelského sdružení pro plemeno včela tmavá pro Český svaz včelařů, 2013

  7. MZE ČR, č. j. 14215/2016-MZE-17211, Rozhodnutí, kterým se zrušuje rozhodnutí, kterým byl ČSV uznán jako Uznané chovatelské sdružení pro chov včely tmavé, 2016

  8. MZE ČR Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2016, http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/zasady-zemedelstvi-potravinarstvi/zasady-pro-rok-2016/zakladni-informace/zasady-kterymi-se-stanovuji-podminky-pro.html, 2016

  9. ŠÍR, J. Odpověď MZe Včelařskému spolku pro Mladou Boleslav a okolí ve věci administrace dotačního programu 1. D., http://www.vsmbo.cz/uploads/mediafiles/148/1219.pdf, 2016