Poslanecká sněmovna právě pracuje na novele plemenářského zákona. Českých včelařů se bolestně dotýká pozměňovací návrh poslance Ing. Pavla Čiháka. Podle něj by se v ČR nesmělo chovat jiné plemeno než takzvaná kraňka1.
Pokud tento pozměňovací návrh bude schválen a stane se součástí zákona, půjde o uzákonění útoku na diverzitu plemen včely medonosné v ČR. Stali bychom se paradoxně jediným státem ve včelařsky vyspělé Evropě, který zakazuje chov své původní včely ve prospěch podpory introdukovaného plemene.
Přitom všechny kraňské včely na území České republiky (včetně elitních chovů) se standardu definovanému Výzkumným ústavem včelařským, s. r. o., jen přibližují, mají v sobě v průměru čtvrtinu „krve“ jiných plemen (včely medonosné tmavé, vlašské, plemene Buckfast). Včely by byly posuzovány podle jejich exteriérových znaků a nikoli podle vlastností, které jsou pro včelaře skutečně důležité (medný výnos, bodavost, rojivost, odolnost proti nemocem)2.
Není jasné, co by se pak stalo s „rasově nečistými chovy“, které jsou však často dobře přizpůsobené geografickým a klimatickým podmínkám různých regionů ČR. Někteří chovatelé pracují po desetiletí s materiálem zděděným po předcích. Ztrátu tohoto cenného genofondu nelze finančně vynahradit, navíc se jedná o nevratný proces. Pestré geografické podmínky ČR logicky vyžadují místně adaptovaná včelstva, nikoli diktát jediného plemene specifikovaného především jednotným exteriérem.
Jde o problém, který lze řešit nikoliv zákazy, nýbrž diskusí odborníků. Tu (včetně kvalifikovaných odborníků) nabízíme.
Pokud by se pozměňovací návrh odsouhlasil, připomínalo by to situaci, kterou už jsme historicky zažili, kdy měřítkem hodnoty jedince byly světlé vlasy a modré oči namísto jeho specifické hodnoty pro společnost. Využijí poslanci historickou zkušenost nebo se v české kotlině dožijeme také „konečného řešení“ problému rasově nevyhovujících včelích plemen?
1) Včela kraňská (Apis mellifera carnica) svůj původ odvozuje z Gorenska, hornaté severozápadní části Slovinska (Kraňsko). Vyznačuje se rychlým jarním rozvojem, díky němuž je schopná využít jarní nárazové snůšky. Na území ČR byla introdukována a rychle se prokřížila s původními zemskými včelami.
2) Příslušnost konkrétní včely ke kraňskému plemeni se u nás aktuálně určuje mimo jiné podle morfometrie žilnatiny křídla včely. Tato metoda však není k určení plemene dostačující. Více vypovídající testy DNA se kvůli vysoké ceně u nás běžně neprovádějí. Avšak dokonce i včely chované komerčně v uznaných šlechtitelských stanicích, kterým pravděpodobně jde o získání monopolu na plemenivo, neodpovídají definovanému standardu včely medonosné kraňské. Reálná včela, která by mu stoprocentně odpovídala, na území ČR neexistuje. Přesto je ale snaha ji uzákonit.