Nejvíce varroózy bylo zjištěno u včelstev v Středočeském, Jihočeském a Moravskoslezském kraji v tomto pořadí. Zmínil Nařízení Evropské komise o zdraví zvířat, která zřejmě doznají během několika let změn, avšak počítá se s tím, že varroóza nadále zůstane ve sledovaných nákazách.
Co se týká hniloby včelího plodu, tak, jak již naši čtenáři vědí z minulých čísel Moderního včelaře, byla tato nemoc po mnoha letech detekována na severovýchodě Čech v období 2015/16, konkrétně na území Chráněné krajinné oblasti Krkonoše. Upozornil na to, že původce nemoci je velmi rezistentní a může se významně šířit dál.
K moru včelího plodu řekl, že historicky je nejproblematičtější severní Morava. Je však třeba také vzít v úvahu fenomén „Kdo hledá, najde“. Neboť tam, kde se mor vyskytl, je bdělost veterinářů a včelařů mnohem vyšší nežli jinde. Nákaza však prokazatelně pokračuje, a kromě již zmíněného Olomoucka a Zlínska přibylo letos Mostecko.
Co se týká hromadných úhynů včelstev, upozornil na to, že některé menší úhyny včelaři vůbec nehlásí a na druhé straně se veterináři setkávají s hyperaktivními ohlašovateli, kdy v konečném důsledku náklady na prošetření situace výrazně převyšují dopady. Přesto je dobré vědět, že na stránkách Státní veterinární správy jsou aktuální kontakty na veterináře v regionech, kam je možné okamžitě úhyny hlásit. Veterináři pak odebírají do 72 hodin vzorek 500 včel, což sám uznal jako v praxi někdy těžko proveditelné, když uhynou již v průběhu cesty za pastou. Laboratorní analýzu provádí Státní veterinární ústav. Vzorky ošetřovaných rostlin odebírají rostlinolékaři.