Nejprve vystoupil Rudolf Moosbeckhofer, jehož příspěvek spočíval především v datech z projektu Future of Honeybees (Budoucnost včel) se zaměřením na ztráty a oslabení včelstev nemocemi a pesticidy. Přednesená data jsou součástí závěrečné zprávy projektu, která bude brzy dostupná na stránkách agentury AGES. Vzhledem k úzké spolupráci olomoucké univerzity s našimi jižními sousedy budeme moci jistě přehled rakouské situace nabídnout po jejich uvolnění také čtenářům Moderního včelaře.
Rakušané sledují zimní ztráty zatím deset let. Desetiprocentní ztráty včelstev považují tamní včelaři za přijatelné. Bohužel, taková situace je spíše výjimečná. V zimě 2016/17 činily ztráty 23 %. Hlavním viníkem byla varroóza. Přednášející však varoval také před leskňáčkem úlovým a novým druhem roztoče Tropilaelaps mercedesae. Ten se na první pohled od klešíka včelího odlišuje tvarem těla. Je o něco menší a spíše nežli s kulatým, tak oválným tělem. Ani jeden z těchto škůdců nebyl zatím v Rakousku zjištěn, avšak vzhledem k oteplování a globalizaci je třeba mít se na pozoru.
Poté hovořila Ulrike Marsky z francouzské firmy Véto-pharma o významu varroamonitoringu jako klíče ke zdraví včel. Představila zde speciálně zkonstruovanou nádobku na smyv včel určené k diagnostice napadená včelstev kleštíkem včelím, nádobka se jmenuje Varroa EasyCheck®. Na jejím testování se podíleli čeští včelaři – členové Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum. V Moderním včelaři 1/2018 vás s jejím příspěvkem seznámíme podrobně.
Jméno Heleny Prokové ze Slovenska je čtenářům známé v souvislosti s propagací ošetření včelstev teplem, které je schopné roztoče likvidovat.
Celé odpoledne pak patřilo národnímu koordinátorovi projektu COLOSS a jeho kolegům z Univerzity Palackého.