COLOSS: Výsledky na mapách aneb využití geoinformatiky pro analýzu získaných dat

Účast ve studii

Do posledního ročníku studie se zapojilo zatím nejvíce účastníků od samotného začátku monitoringu úspěšnosti zimování včelstev. Účast ve studii si můžeme promítnout do mapy, z níž je jasně patrné, že nejvíce respondentů máme z východní Moravy a Slezska (obr. 1 A). Pro srovnání uvádíme účast v Rakousku (obr. 1 B), kde účast ve studii obkresluje reliéf Alp ve středu země, kde je méně včelařů a včelstev. V Rakousku mají nejvyšší účast na západě ve spolkové zemi Vorarlberg.

Na webu www.coloss.cz v sekci výsledky je k dispozici mapa s hustotou zavčelení ČR, mapy jsou dostupné všem, které tato informace zajímá. Data pro tvorbu map byla získána z Ministerstva zemědělství, které nám tyto informace poskytlo. Ačkoliv Česká republika patří k zemím s nejvyšší hustotou zavčelení1, počty včelstev v ČR dále rostou (graf 1). Od roku 2013 se počet registrovaných včelstev v ČR zvedl o bezmála 200 000. Včelaři intenzivně množí svá včelstva, důvody mohou být různé: tvorba záložních včelstev, prodej oddělků, rozšiřování chovu atp. Graf 2 ukazuje tvorbu oddělků vztažených na velikost hospodářství. Nejvíce včelařů (38 %) vytvoří takové množství oddělků, že jejich počet dosahuje poloviny celkového počtu produkčních včelstev.

PSČ, katastrální území a počty včelnic

Respondenti studie v dotazníku neuvádějí své jméno ani adresu, ptáme se však na PSČ, kde mají svou hlavní včelnici nebo sídlo firmy. Vycházíme z toho, že drtivá většina včelařů zúčastněných ve studii nekočuje (jen 3 % zúčastněných uvedlo, že kočovalo v roce 2016). Při analýzách je také potřeba zohlednit počty včelnic. Většina včelařů obhospodařuje jen jednu včelnici (60 %, 2016/17) a čtvrtina zúčastněných dvě včelnice.

Oblasti PSČ nekorespondují s katastrálními územími, kdy jedno PSČ zahrnuje většinou více katastrálních území. Od Ministerstva zemědělství však získáváme informace o počtech včelstev v určitém katastrálním území. Pro získání informace o reprezentativnosti daného PSČ bylo využito funkce zonální statistiky v geografických informačních systémech (GIS). Hustota včelstev byla spočítána za katastrální území přepočtem na plochu buňky rastru. Překryvem s vrstvou PSČ byla spočítána suma hodnot, které odpovídají počtu včelstev pod daným polygonem. Takto jsme získali informace o počtu včelnic za PSČ. Procentuálním vyjádřením jsme získali poměr včelstev reportovaných v dotaznících vůči pravděpodobnému počtu včelstev za dané PSČ.

Reprezentativnost zastoupení včelstev a tvorba map

Přestože se letos studie zúčastnil nejvyšší počet včelařů v krátké historii monitoringu, tj. 1 191 včelařů, stále jsou oblasti, kde nemáme žádného nebo jen velmi omezený počet respondentů. Pro hodnocení jsme tedy vybrali ty oblasti, kde máme informace o minimálně 5 % včelstev.  

Deformace křídel

Včely s deformovanými křídly indikují klinické příznaky viru deformovaných křídel (DWV) a sekundární projev akutní varroózy. Ke klinickým projevům DWV by včelaři měli být ostražití, pokud je totiž pozorují na svých včelách v průběhu sezóny, hrozí kolaps včelstva na varroózu. Bohužel stále mnoho včelařů si těchto projevů příliš nevšímá (přibližně 9 % respondentů v roce 2016/17 odpovědělo „nevím“). Včelaři, kteří v dotazníku uvedli, že pozorovali větší výskyt deformity křídel u svých včel, mají i vyšší ztráty (kolem 25 %), což jsou srovnatelné ztráty se včelaři, kteří odpověděli „nevím“. Právě včelstva kolabující na varroózu mohou způsobit řetězovou reakci ztrát, jejíž neblahé důsledky mohou být vážnější v hustě zavčelených oblastech (obr. 3).

Tab. 1: Počty včelařů podle toho, jak odpověděli na otázku výskytu deformity křídel.

Loupeže mezi včelstvy

Zatím jen v českém dotazníku se ptáme na výskyt loupeží mezi včelstvy. Samotné položení této otázky není jednoduché, protože loupeže mezi včelstvy se špatně definují, a ještě hůře zjišťují na včelnici. Informace posbírané pomocí dotazníku jsme také vložili do mapy (obr. 4). Loupeže mezi včelstvy se vyskytovaly převážně v oblastech s vyšší koncentrací včelstev. 

Význam snůšky pro zdraví a vitalitu včelstev

Na vitalitě a zdraví včel a včelstev se nemalou měrou podílí kvalitní výživa. Především dlouhověká zimní generace včel potřebuje rozmanitou a kvalitní výživu, neboť právě tato generace je důležitá pro zdárné přezimování včelstev. O dlouhověkosti včel jsme psali v MV 8/2017. V našem dotazníku se ptáme na výskyt poslední významné snůšky. V roce 2015/16 jsme nerozlišovali mezi snůškou sladiny (nektar, medovice) a pylovou snůškou. V následujícím ročníku 2016/17 jsme tyto snůšky již rozdělili. V našem vyhodnocení jsme se zaměřili na měsíce květen a červen. Do mapy jsme tedy vynesli oblasti, v nichž dle respondentů studie končí snůška právě v těchto měsících. V dalších letech budeme tento jev sledovat a na tyto oblasti se více zaměříme, výhodné pro přesnější analýzy by bylo mít z těchto oblastí více odpovědí. V dotazníku nesledujeme jen poslední snůšku, ale i monitoring významných zemědělských plodin, resp. významnější snůšky z nich (obr. 6). 

Stále chybějí informace z mnoha regionů

Výsledky studie přinášejí jistě zajímavé informace o průběhu poslední sezóny, z důvodu omezeného počtu odpovědí na dotazník bohužel nemám informace k mnoha regionům. Změnit to lze jen tím, že nám čtenáři Moderního včelaře pomohou s propagací studie mezi včelaři, kteří s vyplněním dotazníku váhali nebo se o projektu dosud nedozvěděli. Stále platí, že čím více včelařů se zapojí, tím přesnější analýzu můžeme udělat. 

Co nás čeká dál

V následujících měsících budeme opět aktualizovat dotazník a připravíme jej k publikování. Studii spustíme v roce 2018 v druhé polovině března, jak je již zvykem z předešlých let. Díky spolupráci a investici dánských včelařů do vývoje softwaru LimeSurvey, pomocí kterého sbíráme data a vytváříme dotazníky, budeme mít možnost dotazník lépe přizpůsobit našim potřebám dotazování a zjednodušit ho pro uživatele – respondenty. Programátoři také zapracovali na možnosti generování vlastních odpovědí, takže v příštím roce už by respondenti měli mít možnost si stáhnout přehledné PDF a odpovědi si tam zálohovat. Tohle byla jedna ze slabin studie, jejíž napravení vyzkoušíme v dalším ročníku.

S Dr. Brodschneiderem ze Štýrského Hradce chystáme odbornou publikaci s porovnáním ČR a Rakouska z pohledu ztrát včelstev, jakmile bude článek zveřejněn v mezinárodním vědeckém časopise, připravíme pro vás jeho překlad. Kromě toho naše kolegyně a spoluautorka tohoto článku Lucie Králová pracuje na své diplomové práci, která je právě zaměřena na geoinformatické vyhodnocení dat získaných z dotazníků, ukázku výsledků jste zhlédli v článku.

Poznámka 1: De la Rua, P., Jaffe, R., Dall'Olio, R., Munoz, I. & Serrano, J. Biodiversity, conservation and current threats to European honeybees. Apidologie 40, 263-284, doi:10.1051/apido/2009027 (2009).