Editorial

Marie Šotolová

6/2018, strana 4

Přátelé,

tuším, že tenhle sloupek budete číst ve spěchu. Medobraní v plném proudu, nikdo se nemá k mytí pastovadla, docházejí sklenice a dítko se píchlo odvíčkovací vidličkou. Číst si? To by byla pěkná drzost. Pokud by se přece jen nějaká klidná chvilka našla, nebudete asi chtít o včelách ani slyšet. Anebo alespoň ne o těch vlastních, co vám na jedné straně přinesly hodně medu, leč na straně druhé také práce nad hlavu.

Abychom vám dali zapomenout na včelnici v sadu a medomet za zády, nabízíme hodně vzdálenou pouť. Cestu za včelami Orientu. Začneme na Předním východě a skončíme v Malajsii.

Druhů a především poddruhů včel, které dávají lidem med, je směrem k Asii tolik, že je ani zdaleka nepopíšeme. Věřte nebo ne, v našich knihovnách nenajdete žádnou vyčerpávající encyklopedii o skutečně všech včelách, od nichž lidé v jednotlivých světadílech získávají med. Natož aby byl k dispozici sumář používaných technologií při chovu. Že by hozená včelařská rukavice vydavatelům? Kéž by ji někdo zdvihl.

Téma orientálních včel navíc předznamenává prázdninové cestování směřující čím dál častěji do nejvzdálenějších destinací. Možná vás inspirujeme k aktivnímu pokukování po tamních dvorcích, prodejničkách, stromech a skalách. Pokud byste na nějakou včelařskou zajímavost narazili, nezapomeňte na nás.

Když se však s včelou východní, skalní, obrovskou a spol. nepotkáte, stejně nám zůstanete milí. Jste totiž naši čtenáři, které si chceme hýčkat. Užijte si proto letní měsíce. Nechte se houpat na mořských vlnách. Kupte si zmrzlinu samá smetana a popíjejte lahodné daiquiri.

Vaše Marie Šotolová, co však nikam nepojede, protože bude dobrovolně a s láskou připravovat červencové číslo Moderního včelaře.