Vliv neonikotinoidů na zdraví včel a lidí
Neonikotinoidy jsou nalézány v pylu, který včely přináší do úlu. Tím také kontaminují plástový pyl (pergu), kde byly pesticidy nalezeny až ve 42 % vzorků. Ani zemědělci, ani obchodníci neoznačují vždy, jaké látky byly použity k ochraně řepky nebo jestli produkt může obsahovat rezidua, která mohou být velmi škodlivá pro lidské zdraví. Má Komise k dispozici data, zda jsou alternativní prostředky pro ochranu řepky dostatečně efektivní, a chystá provést v této oblasti nějakou studii? Existují konkrétní data nebo výzkumné zprávy dokládající účinky neonikotinoidů na včely a med? Existují nějaké plány na zákaz takových pesticidů v důsledku jejich škodlivého účinku na lidské zdraví?1
V návaznosti na omezení tří neonikotinoidů klothianidinu, imidaklopridu a thiamethoxamu provedlo Společné výzkumné středisko Komise studii přístupu farmářů k ochraně rostlin včetně řepky. Článek publikovaný v recenzovaném časopise Pest Management Science2 potvrdil, že zemědělci změnili své strategie pro zvládání škůdců. Prostřednictvím Evropského inovačního partnerství pro zemědělskou produktivitu a udržitelnost (EIP-AGRI) a Programu Evropské unie pro výzkum a inovace (Horizon 2020) Komise financuje studie a výzkumné projekty zaměřené na integrovaný přístup k ochraně brukvovitých, na inovace v ochraně rostlin a alternativy k pesticidům. Tyto projekty doplňují další výzkumné výzvy zaměřené na zdraví včel v programech EIP-AGRI a Horizon 2020.
Aktuální posouzení rizik pro včely spojených s výše zmíněnými neonikotinoidy uveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin 28. 2. 2018. Nyní se připravují podmínky užití těchto látek.
Maximální limity reziduí v medu určuje směrnice (EC) No 396/2005.
Evropská unie má přísný systém regulace pesticidů. Konkrétně, směrnice (EC) No 1107/2009 a (EC) No 396/2005 se snaží o vysokou úroveň ochrany zdraví lidí (jak spotřebitelů, tak zemědělských pracovníků), zvířat a celého životního prostředí. Oficiální schválení všech aktivních látek se pravidelně reviduje a látky jsou schváleny pouze tehdy, splní-li přísné podmínky čl. 4 směrnice (EC) No 1107/2009.3
Problém vymírání včel
Einstein prohlásil, že pokud včely zmizí z planety Země, člověku zůstanou pouze čtyři roky života. Vymírání včel je v posledních letech evidentní. Jen mezi dubnem 2015 a dubnem 2016 ztratily USA 44 % populace včel, zatímco Velká Británie ztratila 17 %. Počet včelstev na hektar se v Evropě snížil o 25 % od počátku velkých úhynů. Včelstva hynou v důsledku znečištění vzduchu, enormního sucha, nedostatku potravy, a především narušením životního prostředí pesticidy. Jednotlivci chovající včely tedy obnovují rovnováhu ekosystému.
Rád bych Komisi položil následující otázku: Světová produkce potravin závisí na včelách, a jak jsme se dozvěděli, jediným způsobem, jak ji společně s přírodou ochránit, je zakázat nejškodlivější typy pesticidů a pracovat na obnovení organického zemědělství. Má Komise nějaké směrnice či doporučení, jak postupovat v problému vymírání včel?4
EU již zavedla řadu opatření prospěšných pro hmyz, zejména v rámci environmentální a zdravotní politiky. Konkrétně jde o direktivy k ochraně ptactva a přirozených stanovišť a o legislativu upravující užití pesticidů. Děje se tak v rámci Společné zemědělské politiky a Politiky soudržnosti. Opatření (EC) No 1107/2009 stanovuje, že přípravek na ochranu rostlin může být uveden na trh pouze po důsledném vědeckém posouzení a poté, kdy se již neočekává žádné nepřípustné riziko při jeho použití na necílové organismy, například včely. Rámcový program EU na podporu výzkumu a inovace navíc umožňuje financovat entomologický výzkum.
Evropský včelařský sektor v rámci Společné zemědělské politiky podporuje Evropská komise skrze národní včelařské programy. Také programy na podporu rozvoje venkova spolufinancované Evropskou unií slouží k propagaci udržitelných hospodářských systémů, jako jsou organické zemědělství a integrovaná produkce, ze kterých lze mimo jiné podpořit včelaře.
Prostřednictvím programu Horizon 2020 bude Komise financovat výzkumné projekty zaměřené na opylovatele, jež doplňují další výzkumné inovační výzvy v oblasti ochrany rostlin a alternativ k pesticidům. Komise dále zahájila iniciativu, jejímž výsledkem budou poznatky o rozsahu úbytku opylovatelů, jeho příčinách a důsledcích, které by měly vést k ochranným opatřením ve prospěch opylovatelů.5
Zdroje a odkazy:
- http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=WQ&reference=E-2018-001113&language=EN
- Kathage J. et al.https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/ps.4715
- http://www.europarl.europa.eu/sides/getAllAnswers.do?reference=E-2018-001113&language=EN
- http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=WQ&reference=E-2018-000990&language=EN
- http://www.europarl.europa.eu/sides/getAllAnswers.do?reference=E-2018-000990&language=EN