„Tak já tedy jdu dovnitř, ale upozorňuji, že mám alergii na včelí žihadla,“ zdůraznila a s odhodláním otevřela dveře dlouhého sálu Východočeského muzea. S překvapením hledí na velkoplošný model plástů zakrývající jednu ze stěn. Téměř půlmetrové hluboké buňky z pevného papíru působí uklidňujícím dojmem. Následně navazují skleněné vitríny ukrývající ve svých útrobách vše, co se týče včel a dalšího blanokřídlého hmyzu.
Mikrosvětem včely
„Včela, to je nevyčerpatelné téma. Snažili jsme se ukázat co nejrozmanitější pohledy na včely z včelařského i biologického hlediska. Hledali jsme různé souvislosti. Výstavu jsme s Evženem Báchorem připravovali asi tři roky,“ vysvětluje kurátor Mgr. Jan Dolanský. „Nechybí ani živé včely. Lidé vidí za sklem, jak pracují. Jsou propojené s oknem, takže volně létají ven. Člověk tedy může pozorovat tu náladu a energii.“
Od klátu k nástavkům
Na zámecké včelí výstavě návštěvníci také uvidí velkou sbírku úlů od historických až po současné. „Dokonce se nám podařilo vyrobit vyřezávaný klát. Jde o kmen z vánočního stromu, který někdy před deseti lety zdobil Pernštýnské náměstí. Když ho likvidovali, uřízli mi špalek. Dnes je na něm vyřezaný reliéf s velikánskou včelou od řezbáře Martina Fröda z Dvora Králové. Na výstavě jsou oplodňáčky, moderní úly, první český úl,“ vyjmenovávám důležité momenty výstavy. „Dokonce nechybí ani medná kráva,“ urychleně dodávám. „To je úl, který připomíná necky, vantroky. Byl vyvinutý v padesátých letech na univerzitě v Kanadě pro africké obyvatele, aby si mohli sami vyrobit levný a jednoduchý úl k získání včelího medu.“
Jedinečnou podívanou slibuje video, které ukazuje, jak pod mikroskopem vypadá postupné zabodávání žihadla do prstu. „To byl můj prst. Ale napoprvé se mi to nepodařilo natočit. Než se mi povedl dobrý záběr, měl jsem prsty rozpíchané,“ s úsměvem doplňuje kolega Dolanský.
Na výstavě si může každý vyzkoušet mechaniku spojení včelích křídel a zblízka si prohlédnout obří model žihadla. Ale taky se dozví o divoce žijících samotářských včelách, o včelím příbuzenstvu, predátorech a škůdcích.
Jak staví včelí architekti
Nádvoří pardubického zámku se 15. května proměnilo ve velký včelí plást. Vytvářely ho děti ze Základní umělecké školy Pardubice a náhodní návštěvníci. Pomocí dvou a půl metrové dřevěné šestiboké šablony, která se přenášela s geometrickou přesností po ploše, vznikaly kresby jednotlivých buněk obsypáním slepotickým pískem. Tak se pomalu rodilo celé dílo složené ze 74 buněk. Na dvě desítky návštěvníků ho dělalo přes tři hodiny. Na starobylém nádvoří možná vydrží až do konce září, kdy výstava skončí.
Uprostřed pískového plástu vytvořily šikovné ruce malých výtvarníků z barevných písků a červené hlíny z Trutnovska květ orchideje. Ten představuje královský znak určující výsostnost včelí matky, také však upozorňuje na probíhající výstavu „Orchideje české přírody“.
Význam pardubické výstavy
Včelu lidé považují za symbol zdravého života, píle a šetrnosti. Bohužel včely z přírody mizí, mimo jiné kvůli používání agrochemikálií, proto je nutné ukázat široké veřejnosti vše o jejich životě a škodlivosti civilizačního působení na přírodu. Tím je možné dát základ pro ochranu včel, aby ze světa nikdy nevymizely. Pravdou je, že díky osvětě v muzeu povědomost o životě včel v myslích návštěvníků výrazně vzrostla. Přispěl k tomu tvořivý přístup muzejních pracovníků a jejich přátel.
Výstava „Včely ze všech ú(h)lů“ bude otevřená ještě do 23. září 2018 v pardubickém zámku, denně od 10.00 do 18.00 hodin mimo pondělí.