Zájemci o myslivost si na ní přijdou jistojistě na své, rybáři snad také. A včelaři? Nic moc. Spíš asi rok od roku hůře. Zkusme si vše ve stručnosti rekapitulovat. Navazujeme na úvahy, které vyšly v Moderním včelaři 6/2017 pod názvem Jak prodat živou přírodu převlečenou za klobásy?
Hardware už ne
Po řadu let bylo na výstavě možné koupit rozličné včelařské vybavení a literaturu k oboru. Proto tam také mnoho včelařů přijíždělo. Ale počet stánků s touto nabídkou se rok od roku snižoval. Majitelé stánků a firem měli námitky proti extrémně vysokému nájmu za výstavní prostor s tím, že se ani nepokryjí náklady, natož aby je vyvážil nějaký zisk. Nikdo je nevyslyšel. Výsledkem nyní je, že na výstavě včelaři už žádné vybavení nekoupí. Osobně si myslím, že je to škoda a promarněná velká šance.
Produkty včelí píle
Letos jsem tu napočítal pět stánků s medem, medovinou a výrobky z vosku, což ale není zrovna moc. Bývalo líp.
Co software – znalosti, literatura, názory, porady, koncepty, myšlenky
Pokud jde o metody, konzultace, představení oboru včelařství veřejnosti atd., byly návštěvníkům k dispozici dvě koncepčně odlišné varianty: stánek Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ (PSNV-CZ) a společná expozice Českého svazu včelařů (ČSV) se Středním odborným učilištěm včelařským Nasavrky. Vystavovat zde je unikátní šance, jak přiblížit včelařství zajímající se veřejnosti. Jde jen o to, jak tu šanci využít. Na to však může být řada pohledů.
Osobní pohled
Výstavu jsem navštívil dvakrát. V zahajovací (všední) den expozice ČSV zela spíš prázdnotou a provokovala nudou či nezájmem. Pár předmětů, jako např. odvíčkovací vanu, medomet, pozorovací úl, míjeli návštěvníci až na výjimky prakticky bez povšimnutí, stejně jako zajímavě zpracované informační panely. Ti, kteří měli v tom obrovském prostoru stát, lákat lidi a mluvit s nimi, byli spíš ukryti s návštěvami a kolegy v zákulisí.
Na stánku PSNV-CZ byl obvyklý provoz a osazenstvo stánku bylo připraveno věnovat se zájemcům. Někdo se jen kouknul, jiný se zastavil a pohovořil, další si něco koupil.
Jinak tomu bylo v sobotu 26. 5. Sobota totiž bývá tradičně dnem největší návštěvnosti. V prostoru ČSV bylo živo, konaly se tam ukázky vytáčení medu, konzultace o nemocech včel a o apiterapii, debaty o řadě témat. U stánku, kde se malovaly perníčky, byl nával.
Na prostorově skromnějším stánku PSNV-CZ panoval stále stejný provoz a model fungování. Samozřejmě se stavilo víc zájemců a „muži za pultem“ na ně byli připraveni. Oproti loňské prezentaci se moc nezměnilo. Běžela dvě zajímavá informační videa, k dispozici byly zdarma kalendáře PSNV-CZ a ke koupi publikace vydané touto společností, včetně dotisku publikace Včelařství I, které se velmi rychle rozprodalo. A také časopis Moderní včelař, jakkoli ne všechna aktuální čísla
Odborný program a výstava?
Odborný doprovodný program je vždy na takovéto výstavě komplikovaná věc. Zásadní přednášky připadly na sobotu 26. 5., jež byla oficiálním včelařským dnem.
Problémem byl nevhodně zvolený přednáškový prostor, kde se kvůli hluku publikum nemohlo soustředit. A lektor se mohl ukřičet. Navíc bývá těžké rozhodnout, jak vše pojmout: pro včelaře, nebo pro veřejnost?
Jako další nepříjemnost pro uživatele vidím, že na webu výstavy se o doprovodném programu pro včelaře nedozvěděli nic. Něco až po zakoupení vstupenky v prostoru pronajatém ČSV.
V onu sobotu odpoledne proběhly dvě zajímavé přednášky. O apiterapii hovořila předsedkyně České apiterapeutické společnosti Gabriela Hiklová. Na dobrovolnících z řad účastníků předvedla s kolegyní A. Novotnou ukázky medové masáže, medových a voskových obkladů. Pedagog Univerzity veterinárného lekárstva a farmácie v Košicích doc. MVDr. Juraj Toporčák, Ph.D., představil téma Nejzávažnější problémy včel. Jako zkušený učitel dobře a s grácií zvládl složitý úkol přednášet včelařům i nevčelařům o velmi komplikovaných problémech.
Co říci závěrem
Výstava Natura viva pro včelaře už neznamená to, co znamenala v minulosti. Zájemci o včelařské vybavení byli bez šance.
Lehké to neměli ani včelaři dychtící po informacích. Na stáncích sice informace byly, ale ti, kteří se o ně zajímají, je snadněji získají jinde. Takže to bylo spíš o setkávání a kontaktech, o rychlém nasměrování, informování... Nějaký vyšší cíl se nedá čekat, není tu na něj prostor, nejsou možnosti a možná ani vůle.
Zbývá šance představit včelařství veřejnosti, šance, která by se neměla odmítnout. Vždyť včelařství souvisí s řadou oborů a témat úzce se dotýkajících naší každodennosti. Nejsem si ale jist, zda byla tato unikátní možnost využita (i s vědomím složitosti problému). Je ale nanejvýš důležité o těchto věcech vést otevřenou veřejnou debatu, a to nejen napříč oborem. Je zjevné totiž, že veřejnost zájem má. Zbývá otázka, zda jej vnímáme a jsme schopni na něj efektivně reagovat. Možná to v Lysé nad Labem ukážou další ročníky výstavy.