Poslední dubnový týden nás učili v Informačním středisku Chráněné krajinné oblasti Beskydy čtyři velmi zkušení polští lesníci, kteří před deseti lety stáli u projektu Obnova a zavedení brtí do polských státních lesů. Projekt trvá a dále se rozvíjí. Poláci prošli školením v Národním parku Šulgan Taš na Urale v ruské republice Baškirie. Na ploše 54 tisíc hektarů se provozuje klasické včelaření v brtích. Park byl jako jediný na světě založený kvůli zachování původního druhu včely zvané Burzjanka. Samozřejmě plní také další funkce ochrany přírody, strážci parku jsou však zároveň brtníky. Med z brtí si ponechávají z jedné poloviny jako zlepšení svého příjmu a druhá polovina patří správě parku. Nachází se tu 6 000 brtí, které však nejsou všechny obsazeny. V roce 2016 uznalo Ministerstvem kultury Polské republiky brtnictví jako nehmotné kulturní dědictví národa.
Po společných úvahách s Petrem Texlem, lektorem Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ., z. s., jsme si řekli, proč neudělat takový kurz v České republice. Domluvili jsme detaily akce, polští kolegové souhlasili s termínem a výsledek vidíte na fotografiích.
Polští instruktoři předvedli krok po kroku výrobu brtě do posledního detailu. Stačí cit pro práci se dřevem, znalost biologie včelstva a zkusit to může takřka každý.
Účastníci kurzu měli doslova nabiflovanou teorii o brtnictví. Poláci přispěli třešinkou na dort a převedli snahu frekventantů kurzu do fyzické podoby brtě. Dívat se, jak jde instruktorům práce od ruky, jaká je jistota jejich pohybů a jakou stoprocentní zručností vládnou, byla radost. Jeden z nich vytvářel brť, a každý z účastníků se vždy přišel ujistit, zda dělá daný technologický krok dobře. Ostatní tři lektoři nepřetržitě napomáhali, radili, ukazovali. Ve výsledku se všech 24 účastníků naučilo vyrobit si brť. To, co si kdo vydlabal a vyrobil, si nakonec odvezl.
Kvůli dalšímu vzdělávání včelařské i nevčelařské veřejnosti jsme zanechali jeden klát v areálu informačního centra, kde se akce konala, a dvě brtě přímo v beskydském lese.
Pro vysvětlenou uvádím, že v polském názvosloví se užívá pro české slovo „klát“ výraz „kloda bartna“, v doslovném překladu „brtná kláda“. Ta se umísťuje za pomoci lana a kladky na strom, zpravidla pro to, že se v daném lese nenacházejí stromy vhodných průměrů, v nichž se dá brť vydlabat. Pro brť se užívá název „barcz“. Ta bývá umístěna v „bartnym drzewie“, doslovně „v brtném stromu“.
Akce se povedla, k čemuž přispěl výborný kolektiv, který se při své zálibě vytvořit brť rychle scelil. Rovněž počasí bylo skvělé. Poděkování patří pořádající Pracovní společnosti nástavkových včelařů CZ, z. s., zážitkovému centru Ursus Dolní Lomná a ministerstvům zemědělství a životního prostředí, která kurz podpořila a dala mu zelenou.
Máme dobrý pocit z toho, že jsme udělali první krok k oživení krásného řemesla, které tady existovalo mnoho staletí. Jak řekli polští kolegové: „Není to na zbohatnutí a výnos. Brtnictví je o vzájemném soužití včel, lesa a člověka.“
Poznámka redakce: Přesný popis výroby brti přinese Moderní včelař 9/2018, který bude mít fenomén současných brtí jako své hlavní téma.