Chvíle strávené v letadlech vysoko nad zemí jej naučily dívat se na svět z více úhlů, vidět jej v širších souvislostech a lepe jej poznávat. To se samozřejmě projevilo i v jeho velkém koníčku – včelaření. Nikdy se nespokojil jen s obecně přijatými řešeními,která měla nejvíce zastánců v naší zemi, ale vždy se zajímal také o to, jak se včelaří jinde ve světě, dál od našich hranic. neváhal přeložit obdivuhodné množství odborné zahraniční literatury, abychom si i my mohli rozšířit svůj pohled na včelařský svět.
Velmi dobře přitom věděl, že jeho úsilí nebude vždy pochopeno a odměněno uznáním těch, jimž takto sloužil. Vždy narážel i na nepochopení, tvrdou kritiku a mnohdy i na neúctu. Nic z toho jej však neodradilo. Ba co víc – ke svým názorovým oponentům si vždy uchoval úctu a vlídnost. tak se stalo, že sjednocoval nejen pohledy na chov včel, ale i včelaře samotné a jistě nejen je.
Jindřich Boháč začal české, moravské a slezské včelařství obohacovat přesně před třiceti lety, když v tehdejším Československu sestrojil první tenkostěnný nástavkový úl vycházející z úlu Langstrothova. V roce 1976 byly jeho plánky poprvé zveřejněny v časopise Včelařství. o pět let později začal pracovat na nové technologii chovu včel.
Od roku 1983 se účastnil každé Konference zlepšovatelů a vynálezců ve včelařství a vždy do ní přispěl jedním, či dvěma referáty.
Do časopisu Včelařství, jehož redakční rady byl členem, přispěl více než stovkou článků, v roce 1999 byl autorem seriálu Kalendárium. Mnoho článků převzaly také zahraniční časopisy na Slovensku, ve Švýcarsku, v Rakousku, Německu a v Polsku. Několik článků dosud čeká na zveřejnění v redakci Včelařství.
V roce 2000 spolu s několika dalšími přáteli zakládá českou odnož evropské Pracovní společnosti nástavkových včelařů usilující o sjednocení půdorysu nástavkových úlů a zjednodušení chovu včel. Žádný seminář pořádaný touto společností se bez Jindřicha a jeho fundovaných přednášek neobešel.
Včelařské veřejnosti sloužil také výkonem řady funkcí. V roce 1981 byl zvolen do KV CSV v Hradci Králové. Působil v něm jako racionalizační referent a uspořádal šest konferencí o nástavkovém včelaření. Byl jednatelem OV ČSV (od r. 1985), členem ÚV ČSV (od r. 1990) a předsedou Pracovní společnosti nástavkových včelařů (od r. 2000).
S Jindřichem Boháčem se do Semil přišla rozloučit řada významných osobností. Kromě jeho manželky, syna, vnuků a dalších příbuzných, to byl také tajemník Českého svazu včelařů MVDr. Miloslav Peroutka, předseda Sekce komerčních včelařů Ing. František Texl, představitelé i řadoví členové místních včelařských a zahrádkářských organizací, Pracovní společnosti nástavkových včelařů a mnoho dalších přátel – včelařů i nevčelařů, kterým bude velká osobnost Jindřicha Boháče chybět.
Odpočívej v pokoji!
Jindřich Boháč měl ještě řadu plánů, které už nestihl uskutečnit. Podařil se ale ten hlavní: Obrátit pozornost včelařů v naší zemi ke světovým terendům v chovu včel. za to mu jistě patří dík.