Mezi nejpostiženější patří motýli, noční můry, vrubounovití, vosy, čmeláci a včely.
Podle obou vědců se celkové množství hmyzu během posledního čtvrtstoletí zmenšuje ročně o 2,5 %. Rychlost vymírání hmyzích druhů je tak 8x vyšší než u ostatních zvířat. Pokud by se toto tempo nezastavilo, byly by důsledky pro Zemi katastrofální, protože hmyz je základem mnoha ekosystémů.
Podle kritiků však autoři vycházeli téměř výlučně z dílčích prací o situaci hmyzu na severní polokouli. Sanchez-Bayo a Wyckhuys však připomínají, že Evropa a Severní Amerika disponují nejúplnějšími záznamy o stavu hmyzu, proto se jejich studie opírala právě o tyto kontinenty.
Za hlavní příčinu vymírání hmyzu považují ztrátu životního prostoru vhodného pro řadu druhů a klimatické výkyvy ovlivňující hlavně tropický hmyz. Dále pak negativní vliv agrochemikálií a emise. V případě včel upozorňují na nemoci, především na varroózu.