Beru zpět, asi to není nejlepší nápad. Copak ty nejmenší, ty se ještě daří přilákat k úlům slibem, že budou smět poletovat kolem včelnice s pořádně dýmajícím kuřákem. Ale ti starší už vědí, že se medu při odvíčkování jeden brzy přejí, a naopak se musí strpět výtky, že odstraňují při medobraní ledabyle víčka, a když se píchnou vidličkou, dostane se jim rady, aby neječeli jako pominutí, protože med ránu zahojí. Až na výjimky markýrují tedy pár dní před vysvědčením, a dokonce ještě po něm, domácí úkoly, aby zavření v pokojíčku holdovali virtuální realitě.
Pánbůh zaplať za manželky a manžele. Protějšky sice naše nadšení pro včely většinou nesdílejí se stejnou intenzitou, ale pro klid v domácnosti přiloží ruku k dílu a v případě dlouholetých svazků už ani nereptají.
My chovatelé jim však několik týdnů před datem, kdy se bude vytáčet med, kočovat s úly nebo vyvářet vosk, zištně podlézáme. Profi včelaři, kterým vypočítávají jejich partneři daně, si taktiku, jak zvýšit svou oblíbenost, nacvičili už v březnu. Ale nazrává vážnější situace. Koneckonců, když se urazí domácí účetní, nějaká daňově poradenská firma se najde. Ale hledejte sílu na včelnici, která bude zdarma a bez odmlouvání makat jak divá! Včelaři proto bezostyšně lichotí manželkám a včelařky muže uplácejí tu moravským vrabcem, tu pivním speciálem. Stejně jako vloni, předloni a předpředloni nakonec všechno s vypětím sil zvládnou.
Děti, když se poté vynoří ze svých doupat, je pochválí a zaboří lžičku hluboko do misky průzračného medu. A my z toho máme radost, přestože se pacholata našemu včelařskému pachtění ještě ráno obloukem vyhýbala. Dáme si do čaje kopeček nevábné pěny zbylé z čeření medu a smíření se světem se těšíme z včelařského živobytí. Anebo to u vás chodí jinak?