Měnícím se klimatem dochází stále častěji k tvorbě tzv. melecitózního medu. Připomeňme si, že melecitóza je složený cukr, skládající se ze dvou molekul glukózy a jedné molekuly fruktózy. Vytvářejí ho producenti medovice jak na jehličnanech, tak na listnáčích. Rychle krystalizuje a včely ji často vynášejí z úlu. Nejnebezpečnější je v pozdním létě a na podzim, protože se dostane do zimních zásob, kde ji v době mimo svou letovou aktivitu včely nedokážou zpracovat. Je to odlišná situace od jara, kdy včely umí produkovat enzym pro rozklad melecitózy, což s sebou přináší výrazně kladné účinky pro jarní rozvoj (MIGDAL P., ROMAN N. Černá nemoc včel - nemoc málo známá, Odborné včelařské překlady 2/2015 s. 42).
Při konzumaci melecitózy může vzniknout tzv. černá nemoc (Alopetia nigricans apis). Ta bývá zaměňovaná s virovými chorobami, protože se projevuje ztrátou ochlupení a poškozenými křídly jako u viru deformovaných křídel.
Pro včelaře, kteří přešli v medníku na systém plastových mezistěn s panenským dílem, jsem řešení popsal v Moderním včelaři 1/2016⁕, jak se zmiňujeme v úvodu. Zdůrazňuji, že je velmi důležité vybavení kvalitním, zvratným medometem a zařízením na tepelné oddělení vosku od medu.
V posledních letech typických dlouhým a teplým podzimem s chladnými nocemi je výskyt melecitózy proti minulosti častější také u malovčelařů s lesními stanovišti. Proto je na takové lokalitě zapotřebí sledovat hmotnost úlů a při jejím pohybu směrem vzhůru uskutečnit základní opatření. Okamžitým řešením při nálezu melecitózy koncem léta a na podzim při tradičním vedení včelstev je:
- Stanoviště, kde se objeví pozdní medovicová snůška s melecitózou, opustit.
- Mít připravené plásty s pylem a květovým medem na výměnu zásob s melecitózním medem ve středu zimujícího včelstva.
- Rámky ze středu budoucího zimního hnízda vybrat a rychle včelstvo zakrmit cukrem tak, aby včely zimovaly na zásobách vzniklých z krystalového cukru.
⁕http://www.modernivcelar.eu/clanky/je-melecitoza-neriesiteny-problem.html