Uvedl, že včely jsou v hlavním městě na více než třiceti střešních stanovištích, mimo jiné na hotelu Intercontinental v Pařížské ulici a na Národním divadle.
Veterináře zajímalo, zda se med z centra velkoměsta kvalitativně liší od toho z volné přírody. Referenční vzorek odebrali na Královéhradecku. Podle analýzy Státního veterinárního ústavu oba květové medy byly srovnatelné v podílu glukózy a fruktózy, obsahu vody, jenž splnil českou normu, a v hodnotě hydroxymetylfurfuralu. Ta byla nepatrně vyšší v Praze, což zřejmě způsobila vysoká teplota na střešním stanovišti, avšak stále šlo o podlimitní hodnotu. Ani v jednom medu nebyla zjištěna přítomnost těžkých kovů a oba vyhověly vyšetření na rezidua pesticidů. Laboratoř sledovala také polycyklické aromatické uhlovodíky v propolisu, jejichž zvýšený obsah by se v městském prostředí dal očekávat, nicméně rovněž tyto hodnoty byly nízké a nepředstavovaly významnou úroveň kontaminace.
Ústřední ředitel Státní veterinární správy MVDr. Zbyněk Semerád řekl: „To, že jsme alespoň trochu navýšili počty včelstev v centru Prahy, chápeme jako prospěšný a zároveň symbolický počin.“
Historicky prvního medobraní se 20. června účastnila řada novinářů. Zajímali se, zda včely neohrožují lidi pohybující se v okolních domech s otevřenými okny a v přilehlých ulicích. Augustin Uváčik podotkl, že střešní včelaření doporučuje jen zkušeným včelařům, kteří umí zajistit bezpečnost.
Projekt střešních včel Státní veterinární správy a Státního veterinárního ústavu poslouží k výzkumným a vzdělávacím účelům. K propagaci obou institucí je navíc určený stočený med, kterého by letos mělo být přibližně sto kilogramů.