Po letošních výsledcích rozborů zimní měli jsem se utvrdil, že opravdu nebude něco v pořádku. Ve výsledcích spousta nul! Z okolí se ozývala samá chvála, jak se dobře po masovém úhynu včelstev léčilo, jak máme zdravá včelstva. Ale…
Letos jsem odevzdával pět vzorků. Ačkoliv to byly vzorky až od 30 včelstev, nebyl ani jeden vzorek, kde by nebyli roztoči. Někde méně, někde více. Když totiž odebírám měl z podložek pod sítem, každou si prohlédnu a vím, kolik je kde roztočů. A tak vím, kolik roztočů ve směsném vzorku je. Jaké tedy bylo překvapení, když ve výsledcích byl výsledek pětkrát nula!
Letošní výsledky rozborů zimní měli byly neobvykle rychle hotové. První mou reakcí na tyto „výsledky“ byla zlost na toho, kdo vyšetření prováděl a podezírání, že rozbory byly „zfušované“. Dělal rozbory kmenový personál laboratoří nebo snad najatí brigádníci nebo snad ještě někdo jiný? Jak je možné, že takové množství vzorků bylo tak rychle vyhodnoceno?
Později jsem se, zvláště po konzultacích s odborníky, zamyslel nad samotnou metodou zjišťování počtu roztočů ve vzorcích a její spolehlivosti. Jedná se o flotační metodu v oleji založenou na principu, že měl (vosk) klesá ke dnu a roztoči plavou na hladině a ti se pak počítají. Nevím, jak velké množství oleje se používá na rozbor jednoho vzorku, ale tipl bych si, že na všechny vzorky stejné množství. Po scezení předešlého vzorku se totiž olej použije na vzorek další. A pokud je jeden vzorek od tří včelstev a druhý od 30 včelstev, jaká je chyba v přesnosti metody? Pokud má pracovník laboratoře před sebou několik set či tisíc vzorků, jak spolehlivá je přesnost jeho práce? Ale to jsou jen dohady. Z výuky předmětu včelařství, který jsem absolvoval v rámci studia na MZLU, si pamatuji, že spolehlivost této metody nebyla stoprocentní. Ne vždy všichni roztoči vyplavali na hladinu. A to nepočítám s rozdílností kvality odevzdaných vzorků jednotlivými včelaři.
Z uvedených skutečností jsem nabyl dojmu, že rozbor zimní měli flotační metodou je hra na přesnost. Někdy vyjde, někdy ne. Ale s ohledem na to, že se na základě těchto čísel provádí hodnocení intenzity varroózy, vymezují ohniska nákazy a nařizuje následné léčení, mi to připadne jako velmi závažné zjištění.
Závěr jsem vyvodil tento: pokud byly rozbory v laboratořích udělány poctivě a správně, pak je skutečně chyba uvedené flotační metody tak vysoká,že na základě jejích výsledků lze hodnotit pouze vývoj intenzity varroózy na sledovaném území v průběhu let. To by odpovídalo situaci po loňských plošných úhynech, kdy došlo k výraznému omezení zdrojů reinfekce, a tedy celkově výsledky rozborů vykázaly tendenci poklesu intenzity varroózy.
Otázkou tedy zůstává, jakým způsobem přesně zjišťovat míru napadení včelstev kleštíkem včelím? Předně je třeba říci, že nestačí jedno číslo za celý rok, a ještě k tomu v zimě. Sledování intenzity napadení včelstev roztočem je celoroční činnost, a zejména v měsících červenci a srpnu má své nejvýznamnější opodstatnění.Jedná se totiž o období, kdy se začíná zakládat zimní generace včel, a ta musí být poškozena činností roztoče co nejméně, aby byla schopna úspěšně přezimovat a na jaře vychovat generaci další, tak sledovanou a žádanou pro využití intenzivní jarní snůšky.
Toto celoroční sledování není ničím novým a je v současné době propagováno jako varroamonitoring systém (VMS), www.varroamonitoring.cz. Je to nejoperativnější a nespolehlivější metoda sledování intenzity napadení včelstva kleštíkem. Každý včelař ji provádí sám, není tedy ovlivněna žádnou cizí chybou a odráží momentální stav napadení. Jediným prvkem, který výrazně ovlivňuje přesnost této metody, je vliv mravenců či jiného hmyzu na odnášení roztočů z diagnostické podložky. Pro přesnost této metody bude potřebné mazat okraje podložky lepem, aby bylo zabráněno vstupu těchto vektorů na podložku. Také musí být podložka umístěna pod sítem (diagnostická dna) tak, aby k ní včely neměly přístup.
Účinné tlumení kleštíkovitosti včel je jedním ze zásadních faktorů ovlivňujících úspěšnost včelaření a jedině včasný zásah při kritickém napadení nám může včelstvo zachránit. Včas léčená včelstva s nepoškozenou zimní generací včel (zdravá včelstva) jsou základem úspěchu, radosti ze včelaření a vysokých výnosů medu.
Ing. Pavel Buřinský Kroměříž