Editorial

Marie Šotolová

11/2019, strana 4

Přátelé, tak já vám nevím… Ohryzávám si tužku kolem dokola, ale jasno nemám. Ano či ne? Otázka zní: „Uveřejňovat články ve slovenštině anebo je překládat do češtiny?“ Přestože jsme poměrně dost čtení na Slovensku, víc předplatitelů máme v České republice. Takže jsme se letos vydali na cestu překladů. Že děláme dobře, si však nejsem zcela jistá.

Čas od času se někdo ozve a řekne „ale my slovensky bez problémů rozumíme“.  Ze slovenské strany přišlo na adresu překladů zatím jen jediné, navíc přátelsky škádlivé, povzdychnutí. Skutečně se spíše ozývají Češi. V hlase s trochou nostalgie a dotčenosti, že přece slovenština není žádný cizí jazyk, kterému by našinec nerozuměl.

Je namístě zdůraznit, že předtím, než začnu překládat, žádám autora o souhlas. Pokud by ho odmítl, článek by vyšel ve slovenštině. V opačném případě autor český překlad před tiskem dostane k odsouhlasení.

Zpět k meritu věci. Průzkumy se zabývají především tím, zdali Češi rozumějí slovenštině. Respondentům se předloží slovenská slova, většinou ta hodně odlišná od češtiny, a testuje se míra pochopení s ohledem na věk a vzdělání. Jenže problém je podle mě jinde: jde spíš než o prosté porozumění slovíčkům o ochotu číst text ve slovenštině. Zvlášť, když je třeba soustředění, aby se člověk v článku orientoval po odborné stránce. Ne náhodou se říká, že vědeckopopulární články se prostudovávají. To je kvalitativně něco jiného než je přečíst. A k této námaze pro šedé buňky mozkové připočtěme nutnost souběžného převodu z jazyka, který sice není cizí, ale také ne každodenní mluvou.

Jestliže se kdekdo zaštiťuje trhem, tak v tomto případě si může vzít do úst obvyklou hlášku antikvářů nad kufrem knih ve slovenštině z knihovny po rodičích „to neberu, to by mi zůstalo na krámě“. Nemluvíme o socialistické beletrii ze sedmdesátek. Jde i o odbornou literaturu. Koneckonců si může každý vyzkoušet, jak pochodí.

 Proto, vědouc o lidské pohodlnosti, slovenské články překládám. Těžko bych se totiž smířila s tím, že česká většina článek prostě přeskočí, protože se k našemu časopisu dostanou často po práci, unavení, a vůbec už nemají sílu prokousat se už tak složitým článkem třeba na téma molekulární apidologie ještě navíc ve vzdálenějším jazyku, nežli je jejich mateřština. Mnohdy unikátní informace slovenských vědců by tak přišly vniveč.

Ale možná, že se mýlím. Jaký je váš názor na překlady? Ano nebo ne? Hlasování na www.modernivcelar.eu