Jednou z nich může být i změna klimatu, zejména v nížinách, a s ní spojená změna chování včelstva ve vztahu k plodování. Tradičně prováděné ošetření opakovanou fumigací Varidolem od října se najednou může stát neefektivní. Jakou cestou se za teplých podzimů ubírat dál? Cestou izolace matek, abychom získali včelstvo pro období podzimního ošetření bez plodu, či začít provádět léčebná ošetření až v prosinci kyselinou šťavelovou nebo amitrazem aplikovaného formou aerosolu? Jak se zvládáme vypořádat s roztočem v létě, abychom ochránili zimní generaci včel? Umíme včas zjistit sílu protivníka pravidelným monitorováním roztoče ve včelstvu? Otázek je mnoho.
Co na to vše říká roztoč? Ten se pouze tiše směje. Má nejen delší dobu pro své množení, navíc začíná být v mnoha oblastech naší republiky rezistentní vůči léčivu tau-fluvalinátu (Gabon PF 90, M1-AER, MP-10 FUM). Situace ohledně rezistence vůči pyrethroidu – tau-fluvalinátu je k dispozici na stránkách Státní veterinární správy. Dále máme k dispozici studii1, která naznačuje na sledovaném stanovišti na jižní Moravě možnou rezistenci nejen vůči tau-fluvalinátu, ale částečně i vůči amitrazu.
Nedozrál čas náš přístup k léčbě varroázy změnit? Dokážeme opustit naše zaběhlé stereotypy a začít aktivně přemýšlet, abychom se mohli posunout dál? Zdraví našich včel je v našich rukách.
1https://link.springer.com/article/10.1007/s10493-016-0023-8