Vyřezávání medných plástů jak v klátu, tak při přirozené stavbě medníku ve Warré úlech může být problematické vzhledem k potřebě odstranit včely, které nemusejí být vždy nejmírnější. Radost z přirozeného včelaření se tak poněkud pokazí. Mohou přijít také sezóny bez snůšky, kdy včelstva nevystavějí vyřezané dílo v klátech a ani medník ve Warré úlech. Takové nářky se v nejstarší včelařské literatuře, kdy se včelařilo v klátech nebo košnicích s volnou stavbou, skutečně objevují. Tenkrát se včelám krmila sladká povidla; cukr byl velmi vzácný.
Výhody rámků
Doporučoval bych z výše uvedených důvodů mít veškeré dílo v rámcích, které byly roku 1851 popsány Langstrothem a znamenaly v nejrůznějších oblastech včelaření obrovský pokrok. (I rámky můžeme nechat vystavět bez mezistěny jen s proužkem vosku na horní loučce.)
Nové plásty plné medu jsou i v rámcích velmi zranitelné, avšak manipulace je přece jen snazší a hygieničtější, než když dílo přímo vyřezáváme. Prázdné rámky lze pak vrátit do včelstva třeba na novou snůšku nebo dolů pro zachování prostoru anebo k zakladení matkou.
Velkým problémem může být i medovicová snůška v nevhodnou dobu a výhoda rámků pro její odstranění ze včelstva na zimu. Proto bych se přimlouval, abychom se naučili včelařit s rámky běžných úlů třeba s novou stavbou bez mezistěn a nekupovali zbytečně jiné typy úlů.
Poznámka k brtím a rojení
Včelaři ve spolku Mellifera dlabou brtě v živých stromech jako součást celistvého pohledu na přírodu. Napadá mě, zda jedle a borovice se zničenými kmeny nemají také nárok na štěstí? A elektronika instalovaná do brtí? Nebude přirozeně usazené včelstvo vydávanými signály rušit?
Další výhodou klátů a zejména přirozeně vedených včelstev má být jejich schopnost rojit se. Myslím, že ve většině našich provozů (s rámky) je rojení běžnou věcí v důsledku malých úlů. Lze však rojení považovat za proces provázený štěstím, jak se píše na některých stránkách o přirozeném včelaření? Starou matku včely přestanou krmit, pak vyletí s rojem. Někdy vyletí další poroje. V mateřském úle se vylíhnou matky, které se bijí na život a smrt, nebo matka znehybní žihadlem zbývající kukly v matečnících, které dělnice postupně vykoušou a vynesou.
Mám vyzkoušeno, že včelstva, která od 1. dubna dostanou dolů pod včelstvo (kde neškodí) prostor nejméně do 400 dm2 (48 rámků 39 x 24 cm a více, nebo 6 nástavků úlu Optimal aj.), se přestanou rojit a mění si v případě potřeby matku. Během růstu nádherně stavějí plásty a donesou mnoho medu. Nic nám nebrání ponechat těmto včelstvům med i na zimu.
Jsou-li včelstva chována v prostoru menším, například ve třech bednách termosolárního úlu, určitě se vyrojí. Nemůžeme včelstvo, které se svobodně rozvine do velké, pro ně normální, početnosti a mění si v případě potřeby matku, považovat za šťastnější než včelstvo stísněné v klátu nebo malém úle, které musí procházet dramatickým procesem rojení.
A co vylétlé roje? Neměl by nám i jejich osud dělat starosti, zejména u nás, kde je včelstev silný přebytek? V Brně, kde včelařím, se mnoho rojů usadí na nevhodných místech, kde je pak likvidují hasiči skropením pěnou se smáčidlem a vysátím do kontejneru. Ty, které se usadí v dutinách ve zdech nebo ve starých stromech, pokud nevyhladoví a donesou zásoby na zimu, nejsou odolné proti kleštíkovi. Ten se v nich množí, až pravidelně po určité době uhynou. Stávají se pak zdrojem nákazy pro ostatní v úlech chovaná včelstva.
Názor na volnou stavbu
Kdyby byla volná stavba automatickou ochranou proti Varroa destructor, mělo by to obrovský význam, avšak zatím tomu tak není. Není zřejmě ani ochranou proti moru včelího plodu, protože by se jinak nedochoval do časů, kdy se začalo včelařit s rámky. Musíme proto ve všech systémech shodně hledat vhodné metody ochrany proti varroóze. S ohledem na neblahý osud opuštěných rojů z klátů a malých úlů neměli bychom raději volit úly, které dovolí volný rozvoj každého včelstva do síly pro ně normální? Současně nám zůstane možnost kontroly jeho zdravotního stavu a volba vhodného zásahu.
Propagovat Warré úly pod heslem „včelaření pro každého“ je poněkud zavádějící, protože u nás již téměř každý včelaří. V lesnaté krajině západně od Střelic u Brna, kde jsem měl dříve včelnici se 40 včelstvy, bývalo v okruhu 2 km až 200 včelstev. Rozvinuté včelstvo, jak zjistil Ing. Květoslav Čermák, CSc., spotřebuje jen pro sebe 1 kg nektaru denně. Krajina tehdy musela vydat 200 kg nektaru každý den, jen aby se včelstva udržela naživu, aniž by dala přebytek. O pylu, nezbytné součásti výživy, ani neuvažujeme. Dnes je situace s počty včelstev podobná. Nová včelstva by se měla chovat nejlépe v oblastech, kde pro ně bude celoročně dostatek potravy.
Protože v jedné diskusi se objevil příspěvek, že v tradičních úlech nelze přezimovat včelstva silná jako ve Warré úlech, přikládám obrázek proletu včelstev v Mendelově včelíně 24. března 2009 v rozmanitých typech úlů. Domnívám se, že ve Warré úlech s dostatečným objemem by to šlo také.
S přáním dobra a pokoje i pro celou přírodu.
