Historie použití kyseliny šťavelové
Zpočátku provázela použití kyseliny šťavelové (KŠ) v české včelařské praxi nedůvěra v její účinnost i v bezpečnost pro včely a včelaře. Hovořilo se o potencionálních nežádoucích účincích KŠ na zdraví včel; diskuse se stáčely hlavně kolem vychytávání vápenatých a dalších dvojmocných kationtů z hemolymfy1. Následně se mezi včelaři debatovalo o možném neblahém vlivu na trávicí trakt včel a o maximálním počtu aplikací během zimního období. KŠ byla vyzkoušena jako alternativa k podzimní fumigaci nebo aerosolování i v podmínkách ČR2.
Od té doby se změnila legislativa týkající se léčení včelstev a zvýšila se nabídka veterinární léčivých přípravků proti varroóze. Jejich aktuální seznam naleznete na www.uskvbl.cz. Mezi registrované přípravky na bázi KŠ patří Oxybee, Oxuvar a VarroMed. Roztok pro pokap včel si lze vyrobit i doma z dihydrátu kyseliny šťavelové a řepného cukru (viz tab. 1).
O léčbu pomocí kyseliny šťavelové je zájem
O vzrůstající popularitě KŠ mezi českými včelaři svědčí jak zvýšený zájem o přednášky na téma jejího použití, což dokládá osobní zkušenost autora textu, tak rostoucí počet článků zabývajících se její aplikací (např. MV 6/2020).
Svědčí o tom také statistika COLOSS monitoringu úspěšnosti zimování včelstev (www.coloss.cz), která potvrzuje stoupající trend použití KŠ. Zatímco v druhém ročníku monitoringu uvedlo asi 6 % respondentů, že používá KŠ formou pokapu a 2,5 % sublimačně, v roce 2019/20 používalo již 24,1 % respondentů KŠ pokapem (zde včetně utěrek s KŠ), přičemž procento včelařů aplikujících KŠ sublimací se dlouhodobě pohybuje kolem 3 %. V prvních pěti ročních monitoringu bylo typické podzimní pokapání včel roztokem KŠ, v posledních dvou letech však lze vidět jasný trend letního použití KŠ pokapem včetně aplikace ubrousků napuštěných KŠ v glycerolu (synonymum glycerin), obr. 1. Použití utěrek je poměrně nové řešení dlouhodobého aplikátoru této účinné látky hlavně v letním období, první zkušenosti byly popsány v článcích v MV 6/2020. Delší historii má však použití pokapu KŠ, kterým se zabývá následující text.
Vhodně načasované letní zásahy proti varroóze jsou klíčové pro zdárné přezimování včelstev. Zajímavým zjištěním dotazníkového šetření COLOSS monitoringu jsou vyšší zimní ztráty včelstev u včelařů, kteří v červenci, srpnu nebo září alespoň jednou použili pokap kyselinou šťavelovou ve srovnání s těmi, kteří KŠ v těchto měsících nepoužili (obr. 2). Zjištění nemusela nutně zapříčinit neúčinnost KŠ, ale spíše nesprávná aplikace, pozdní načasování, špatná situace v okolních chovech s následnými reinvazemi nebo kombinace dalších faktorů nezohledněných v tomto porovnání. Na co je potřeba dbát při použití KŠ pokapem?
Letní ošetření
Pokud je ve včelstvu přítomen plod, je účinnost jednoho pokapu kolem 24 %. Při čtyřech po sobě následujících aplikacích v přibližně 10denních intervalech se účinnost může zvýšit na 39–52 %3. Obecně lze říci, že použití KŠ v době, kdy je ve včelstvu plod, není vhodné kvůli nízké účinnosti4. Při použití v létě je proto nutné, aby byl ze včelstva odstraněn zavíčkovaný plod vyřezáním plástů, nebo jeho zničením odvíčkovací vidličkou (obr. 3). Po odstranění plodu se účinnost pohybuje nad 90 %4. Pokud je plod zlikvidován odvíčkovací vidličkou a plásty jsou ponechány ve včelstvu, je potřeba asi tři dny počkat do aplikace pokapu KŠ, než včely buňky vyčistí. Pravidelné pokapávání včel během léta nevidím jako vhodné z důvodu její toxicity pro plod i dospělé včely5, 6.
Odstranění zavíčkovaného plodu přibližně v druhé polovině července a následné ošetření pokapem KŠ by mělo zajistit dostatečnou ochranu zimní generace včel (zkušenost autora). KŠ při jednorázové aplikaci včelstvo nepoškodí, odstranění napadeného plodu včelstvu jenom prospěje (eliminace rozvoje akutních viróz).
Zimní ošetření
Ošetření včelstev pokapem KŠ může plně nahradit fumigaci nebo aerosolování, ovšem platí i zde podmínka nepřítomnosti plodu v léčených včelstvech. Účinnost se může pohybovat kolem 95 %2, 4.
Možné chyby během použití pokapu KŠ
Léčebný roztok se aplikuje na těla včel, nikoli na rámky, loučky či na vybavení úlů. Je potřeba doslova upatlat včely, nikoliv úl (obr. 4).
Roztok KŠ je potřeba rovnoměrně rozprostřít po zimním chumáči nebo po celém hnízdě v létě.
V létě je lepší aplikovat roztok navečer, kdy se létavky vracejí ze snůšky a mohou být léčebnou dávkou zasaženy.
Pokud se KŠ aplikuje příliš brzy na podzim nebo v době, kdy je ve včelstvech plod, hrozí nedostatečná účinnost, protože léčivo nezasáhne roztoče na plodu. Včelař se pak diví v následujícím roce, proč se roztoči na jeho včelstvech přemnožili již v červnu nebo červenci, případně rozhořčeně pátrá po příčinách úhynu.
Použití KŠ během aktivní snůšky by mělo být cílené, tzn. na napadená včelstva se současným odstraněním zavíčkovaného plodu pro zajištění vysoké účinnosti zásahu.
Závěrečné upozornění
Po prvotní nedůvěře v KŠ je nyní až téměř lavinovitě zaváděna v různých modifikacích do české včelařské praxe bez důkladného seznámení se s postupem aplikace, jehož dodržení je alfou a omegou úspěšné léčby. To nakonec platí pro jakékoliv jiné léčebné zásahy: špatně vložený Gabon nebo odpařovač kyseliny mravenčí či spálený pásek s Varidolem včetně účinné látky také nezajistí spolehlivou léčbu. Léčení včelstev pokapem KŠ může být bezpečné pro včelaře i pro včely. Nicméně neuvážené „sprchování“ včel může vést k akutnímu poškození včelstva z důvodu toxicity účinné látky.
Přes potenciální rizika spojení s toxicitou KŠ, je její použití jednodušší a spolehlivější než kyseliny mravenčí, jejíž odpar a tím účinnost ovlivňuje mnoho faktorů. Stejně jako u jiných přípravků proti varroóze, rovněž pro KŠ platí, že musí být používána správně a ve vhodnou dobu, na což by včelař neměl zapomínat.
Poděkování:
Děkujeme respondentům projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev za účast. Díky nim získáváme cenná data o českém včelařství, která jsou inspirací pro další výzkum, ověřování v praxi i metodické postupy.
Literatura:
1. Danihlík J. Kyselina mravenčí a šťavelová v chovu včel. Moderní včelař. 2008, č. 6.
2. Danihlík J., Přidal A. Metoda pokapání včel roztokem kyseliny šťavelové k léčení včelstev. Moderní včelař. 2013; č. 4.
3. Gregorc A., Planinc I. Acaricidal effect of oxalic acid in honeybee (Apis mellifera) colonies. Apidologie. 2001;32(4), s. 333–340.
4. Gregorc A., Sampson B. Diagnosis of Varroa Mite (Varroa destructor) and Sustainable Control in Honey Bee (Apis mellifera) Colonies. A Review. Diversity. 2019;11(12), s. 243.
5. Gregorc A., Bowen I. Histopathological and histochemical changes in honeybee larvae (Apis mellifera L.) after infection with Bacillus larvae, the causative agent of American foulbrood disease. Cell Biol Int. 1998;22, s. 137–144.
6. Gregorc A., Pogacnik A., Bowen I. D. Cell death in honeybee (Apis mellifera) larvae treated with oxalic or formic acid. Apidologie. 2004;35(5), s. 453–460.
