Karlovarský kraj (Jáchymov – Krušné hory): Letos jsem chtěl vyzkoušet včelaření „postaru“, netočit a nekrmit a vzít si jen, co zbude po zimě kolem Velikonoc. Ukazuje se, že takto už v naší oblasti a nadmořské výšce není možné včelařit. Už na začátku července měly včely suché plásty a krmit jsem musel. Odpověď jednou větou: med – 0 g. FS
Plzeňský kraj (Nepomuk): Mám 28 včelstev, med květový průměr 12 kg na včelstvo, med medovicový v nadmořské výšce 440 m 0. Mluvil jsem na Nepomucku s cca padesátkou včelařů a vypadalo to tak téměř všude. Hlad byl takový, že včely vyháněly trubce už koncem června. JT
Jihočeský kraj (České Budějovice): Letos jsem vytáčel dvakrát, a sice květový a lipový med. Mám ho dostatek. Snůška byla u mě nadprůměrná a jsem velmi spokojen. Včelstva jsem dostal včas do síly, v únoru jsem je zakrmil medocukrovým těstem. VK
(Volarsko – Šumava): Kvůli nástupu chladného a deštivého počasí v průběhu května a začátkem června, kdy ve včelstvech bylo nějaké množství květového medu, jsem k vytáčení vůbec nepřistoupil. Včelstva následně vše spotřebovala a bylo dokonce potřeba přikrmovat. Medovicová snůška pro výkyvy počasí také nenastala, takže jsem rovnou přešel do zimního krmení. Bilance 33 včelstev a 0 kg medu. MT
(Blatensko): Medu málo, rojů hodně. Kdo vytočil první med, tak následně jeho včely živořily. Kdo nevytočil nebo medobraní oddálil, našel za 14 dní prázdné plásty, včely med spotřebovaly. Oddělky, roje a některá včelstva se musely dlouhodobě přikrmovat. PT
Středočeský kraj (Davle): Z jara cca 39 kg z řepky na čtyři úly a v létě jen z lípy – 9 kg taktéž na čtyři úly, hrůza. Tak jsem si udělal radost čtyřmi oddělky na jiném stanovišti a doufám, že příští rok to bude lepší. JT
(Říčany): Vytočil jsem jen první snůšku, ani řepka v tom nebyla, a měl cca 15 kg na včelstvo. Pak už jsem včelám trochu lípy a možná medovice nechal. Ale opravdut málo, několik plástů na včelstvo. LP
Hlavní město Praha: Medu málo, včely dobré. Med měl v květnu hodně vody, medníky jsem proto chtěla nechat dozrát a podsadila je prázdnými nástavky. Včely si hbitě přenosily část zásob dolů. Co za tři dny nanosily, za dva deštivé spotřebovaly. Navíc byla do července chladná rána, za snůškou létaly až pozdě dopoledne. Možná v srpnu by to bylo lepší, ale to už jsem to vzdala a začala léčit kyselinou mravenčí. Letos byly včely na medu a já na suchu. Točila jsem jen pro nejbližší. DŠ
Královéhradecký kraj (Jaroměř): Přestože letošní jaro opět začalo časně a duben byl suchý a teplý, následován studeným a deštivým květnem, byla hlavní nektarová snůška velmi dobrá, což přičítáme úspěšnému vyzimování silných včelstev. Překvapením byla podprůměrná červnová snůška z pěkně kvetoucích lip a z lesa, kterou jsme očekávali lepší. Ale není každý rok posvícení. Nakonec uzavíráme s průměrným medným výnosem. VJ.
Pardubický kraj (Pardubice): Na jaře jsem stočil 350 kg medu od 50 včelstev ze dvou stanovišť. Třetí stanoviště už jsem stočit nestihl protože 10. 5. mi byly otráveny včely. Je pravdou, že medu bylo v Pardubicích málo, kolegové měli letos maximálně do 20 kg na včelstvo. EB
Jihomoravský kraj (Brno-venkov). Letošek byl snůškově velmi podprůměrný. První snůška téměř vypadla a druhá se dostavila pouze květová s totální absencí snůšky medovicové a ani svazenka v doletu 2 km snůškové poměry nevykompenzovala. AP
Vysočina
Včely mám na zahradě rodinného domu v jižní části Vysočiny v 650 m n.m. Včelařím v Optimalu a vzhledem k této nadmořské výšce jsem si vybral systém Dadant. Plodiště 42 x 35, polštář a medníky 42 x 17, letos celkem 7 včelstev.
Po vyzimování bez jediné ztráty a teplém březnu jsem si sliboval fajn sezónu. I přes sucho se postupně od květu vrb plnily úly sladinou, včelstva rostla do síly a stavěla jak divá. Na jaře při první významné snůšce, která naplní medníky, spoléhám hlavně na javory, neboť málokdy je zde řepka v doletu včel. Jak víme, tak javory jsou velmi nektarodárné, má to ale jednu podmínku, které se nám poslední roky nedostává, a sice vodu.
Zima byla téměř bez sněhu a klasicky uplakaný březen a duben se nekonal. Začátkem května rozkvetl klen, včely jej hojně navštěvovaly, ale mnoho nektaru nenanosily. I tak byly medníky z části zaplněné. Pořád jsem dumal, kdy vytáčet, ale med v rámcích ne a ne dozrát, tak jsem termín medobraní odkládal. Ještě že tak! Koncem května včely jednoho dne létaly až téměř do tmy, byl to jasný signál: je tu medovice! Ta by nás mohla spasit. Ale druhý den se ochladilo, začalo pršet a pršelo tři týdny, teploty pod 10 °C. Pamětníci napříč republikou se shodovali, že takhle deštivý červen nepamatují.
Po přejití tohoto nečasu jsem našel medníky prázdné. Další medovice se nedostavila a kvetoucí lípy opět zastihlo chladnější počasí, takže včelky v květech moc sladiny nenašly. V půlce července jsem včelstva zakrmil a nasadil odparníky s kyselinou mravenčí. Nezbývá než jen doufat, že příští rok bude jistě lepší. OM
Zlínský kraj (Valašsko): Jsme na dlouhodobém průměru. Včelnice mám spíše v lesích, kde lípy kvetly později, což zachránilo letošní snůšku. Na začátku července to vypadalo, že místo vytáčení medu se bude krmit. Průměrné medné výnosy jsou však ve srovnání se stavem před deseti patnácti lety dlouhodobě nízké. JD
(Bílé Karpaty): První jarní snůška byla vynikající. Pak až lípa, která byla dobrá. Celkově průměrná sezona. ZK
Olomoucký kraj (Olomouc): První snůška byla průměrná. Kdybych nesbíral asi pět rojů, tak bych s ní mohl být spokojen. Deštivé medardovské počasí komplikovalo oplození vylíhlých panušek a zapříčinilo nulovou druhou snůšku. PK
Moravskoslezský kraj (Mosty u Jablunkova – Beskydy): Medu bylo letos minimálně. V závěru krmení v poslední dekádě srpna ještě přišla melecitóza. Včely sice zanesly plné medníky, ale vše musí do skříně a musím je znovu dokrmit. Získal jsem po necelých 5 kg tmavého lesního medu ze včelstva, některá včelstva byla zcela bez výnosu. MM