Povinnost podzimního ošetření zrušena
Preventivní podzimní ošetřování nařizovala Státní veterinární správa (SVS), kód ošetření byl ExM340. Jenže pro rok 2020 vydalo Ministerstvo zemědělství (MZe) aktualizovanou verzi Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (č.j. 49935/2019-MZE-18412), která toto povinné preventivní ošetření již neuvádí. Publikaci nové metodiky doprovodilo vydání Metodického pokynu Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroózy (č.j. SVS/2019/114754-G). Jde o kvalitně odborně a současně přehledně zpracovaný manuál pro zvládání varroózy během celého roku. Každý včelař by si jej měl nastudovat.
Možnost výběru více účinných látek
Podzimní ošetřování včelstev bylo po mnoho let zvykem provádět třemi fumigacemi, anebo kombinací fumigace a aerosolování přípravky s účinnou látkou amitraz (Varidol 125) či tau-fluvalinátem (MP10, M-1 AER).
V dnešní době je pro ošetřování včelstev registrováno daleko více veterinárních léčivých přípravků, než tomu bylo v minulosti. Aktualizovaný seznam je na webu www.uskvbl.cz. Podzimní ošetření lze stále provádět fumigací či aerosolem, k tomu ale přibyla nová možnost pokapu zimního chomáče roztokem obsahujícím kyselinou šťavelovou (Dany’s BienenWohl, VarroMed, Oxybee). Tyto přípravky mohou plnohodnotně nahradit „tradiční“ fumigaci.
Strategie ošetření fumigací a aerosolem
V časovém harmonogramu tohoto způsobu léčby varroózy jsou doporučena tři ošetření provedená od 10. října do 31. prosince (dle původní metodiky MVO varroáza, SVS). Doporučené intervaly mezi těmito ošetřeními jsou 14 až 21 dní. Tyto časové rozestupy zohledňují délku vývoje plodu tak, aby při další fumigaci byl dříve nezasažený plod již vylíhnutý.
Některé včelařské organizace disponují aerosolovým vyvíječem, jehož vlastnictví umožňuje léčit kombinací fumigace (VARIDOL 125, amitraz) s aerosolem (M-1 AER, tau-fluvalinát). Princip této strategie je založen na pokrytí poměrně dlouhého období léčebnými zásahy s cílem minimalizovat riziko spojené s přítomností plodu v ošetřovaných včelstvech a současně i kombinaci dvou účinných látek, jejímž smyslem je minimalizace rizika vzniku rezistence.
Na přednáškách se setkávám s různými zlepšováky pro fumigaci, jako je zapálení knotu v lahvi mimo úl, horizontální vložení knotu do podmetu, vložení knotu do česna atd. Pro zajištění správné účinnosti fumigace je nutné dodržet návod výrobce. Laická „výzkumná“ tvorba může vést jak k nižší účinnosti, tak dlouhodobě ke vzniku rezistence.
Strategie ošetření včelstev kyselinou šťavelovou
Tato metoda podzimního ošetřování proti varroóze je založena na pokapu zimního chumáče léčebným roztokem kyseliny šťavelové. Ošetření se provádí obvykle jen jednou za podzim. Názory na vícenásobné ošetření pokapem během zimy se různí, spolehlivé informace zatím nemám k dispozici. Včelaři, kteří toto ošetření provádějí, obvykle již nekombinují pokap kyselinou šťavelovou s žádným dalším léčebným zásahem.
Ačkoliv má ošetření kyselinou šťavelovou účinnost srovnatelnou s fumigací či aerosolováním, vyžaduje tato strategie léčby paradoxně mnohem větší nároky na provedení. Nadšení z nové efektivní metody s přírodní účinnou látkou by mohlo brzy pokazit její špatné načasování. Léčebný zásah se provádí jen jednou, takže včelař musí mít jistotu, že jsou léčená včelstva opravdu bez plodu, a také musí dbát na pokapání včel v zimním chumáči, nikoliv jen uliček v úle. Přítomnost plodu lze kontrolovat rozebráním včelstev, málokterý včelař má však srdce na to, rozebírat po rámcích zimní chumáč. Alternativou může být měření teploty v zimním chumáči. Pokud je nad 30 °C, je pravděpodobné, že včelstva plodují (obr. 1). Navíc pro zadem přístupné úly je pokap kyselinou šťavelovou špatně technicky proveditelný.
Podzimní ošetřování včelstev dle respondentů COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev
Drtivá většina respondentů studie aplikuje fumigaci v říjnu a listopadu, v prosinci pak aerosolování (graf 1). Zajímavé je, že asi 6,5 % respondentů fumiguje již v září, kdy je pravděpodobné, že je ve včelstvech ještě plod. Kyselinu šťavelovou formou pokapu aplikuje nejvíce respondentů v prosinci. Obliba pokapu kyselinou šťavelovou v posledních letech roste (viz Moderní včelař 8/2020: COLOSS: Roste obliba použití kyseliny šťavelové v létě Poznámka), což platí i pro podzimní ošetření. Aplikaci kyseliny šťavelové formou sublimace ze srovnání vynecháváme z důvodu nízkého počtu odpovědí.
Podzimní ošetřování a ztráty včelstev
Včelaři, kteří prováděli ošetření již v září, mají vyšší ztráty než ti, kteří ošetření v daném měsíci neprováděli. Interpretace může být dvojí: buď tito včelaři léčili příliš brzy, ve včelstvech byl plod, roztoče nezasáhla účinná látka, takže léčení mělo malou účinnost, nebo tito včelaři měli již tak napadená včelstva během září, že se snažili dostupnými prostředky snížit napadení svých včelstev. Proto sáhli i v této době po metodách doporučovaných pro podzimní ošetřování. Odpar kyseliny mravenčí nemusí mít totiž dostatečnou účinnost, a navíc by při nevhodném vložení odpařovačů mohli včelstva poškodit.
Zdá se být nejefektivnější provést podzimní zásah v listopadu a prosinci. To mohou nastiňovat data z monitoringu (tab. 1) i logika pozorování průběhu podzimu a zimy posledních let. Vyšší teploty a více slunečných dnů i pozdní snůška pylu (např. z netýkavky) mohou vést k delšímu plodování včelstev, než jsme byli zvyklí dříve.
Tenký led podzimního ošetřování včelstev
S měnícím se průběhem počasí během roku je potřeba dynamicky měnit své zvyklosti léčení včelstev. Snaživci, kteří provádějí podzimní ošetření velmi brzy (září a někdy i říjen), se mohou náramně vytrestat. Roztoče totiž nezasáhnou účinné látky, takže způsobí problém v navazující sezóně. Jinými slovy: roztoči se v další sezóně namnoží na kritickou hladinu mnohem dříve, než by včelař čekal, to může vést k podzimním a zimním úhynům o rok později.
Pokap kyselinou šťavelovou na podzim je s nadšením zaváděn do českých chovů, osobně tuto metodiku také používám již několik let a doporučuji ji dalším chovatelům. Pod zástěrkou snadného a rychlého pokapu se však skrývají rizika nesprávného načasování nebo nesprávné technické aplikace léčebného roztoku. Pokap kyselinou šťavelovou je vhodné plánovat na konec listopadu až začátek prosince, kdy je větší jistota, že jsou včelstva bez plodu. Pravidelný varroamonitoring v další sezóně je o to důležitější, protože při tom jednom ošetření mohla mít některá včelstva zbytky plodu, to jsou časované bomby, jejichž tikání bylo spuštěno již na podzim.
Závěr
Rozvolnění metodiky zvládání varroózy od Státní veterinární správy bylo vítanou novinkou pro sezónu 2020 ze strany mnohých včelařů. Chovatelé mají konečně možnost volby strategie, která jim nejlépe vyhovuje. Na druhé straně tato změna s sebou nese nároky na znalosti a zkušenosti v chovu včel.
Poděkování:
Děkujeme respondentům COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev za účast v projektu. Díky nim získáváme cenná data o českém včelařství, která jsou inspirací pro další výzkum, ověřování v praxi i metodické postupy.
Sdělení redakce
Poznámka: V článku COLOSS: Roste obliba použití kyseliny šťavelové v létě (Moderní včelař 8/2020, s. 37) bylo chybně uvedeno ,,Léčebný roztok se neaplikuje na těla včel, ale na rámky, loučky či na vybavení úlů." Správné znění je ,,Léčebný roztok se aplikuje na těla včel, nikoliv na rámky, loučky či na vybavení úlů." Za chybu se omlouváme.
