COLOSS: Ne každé včelstvo je zdravé a silné natolik, aby přečkalo zimu

Chráníme zimní generaci včel

Hlavní a rozhodující zásahy proti varroóze klíčové pro úspěšné přezimování se provádějí během letního období (červenec až srpen, případně i září). Chovatelé včel mají na výběr z mnoha metod a přístupů: konvenční přístup s využitím syntetických akaricidů, metody založené na aplikaci organických kyselin, thymolu, biotechnologických zásahů nebo jejich různých kombinací. Cílem letního ošetření je ochrana dlouhověké zimní generace včel, která se líhne přibližně od srpna do ukončení plodování. Ať už si včelař zvolí jakoukoliv strategii zvládání varroózy, měl by kontrolovat, zda byl zásah dostatečně účinný, tzn. že výrazně poklesl počet roztočů ve včelstvech. V intenzivně zavčelených lokalitách pak hrozí reinvaze z kolabujících včelstev v okolí.

Důležité maličkosti

Z literatury, přednášek nebo i z internetu můžeme mít pocit, že vysoká účinnost léčiva je zárukou pro úspěšnou léčbu. Účinnost každé metody je testována za určitých podmínek, které by se neměly opomenout. V případě odparu kyseliny mravenčí je to vhodná vlhkost vzduchu, teplota, intenzita odparu i místo vložení odpařovače do úlu. U Gabonu je to meziroční střídání účinných látek obsažených v Gabonu, přístupnost proužků včelám a vložení do plodového tělesa. U pokapu kyselinou šťavelovou je potřeba odstranit plod atd.

Zda měla zvolená metoda zvládání varroózy dostatečný terapeutický účinek, se lze přesvědčit snadno i bez „vědeckého“ přístupu. Stačí zjistit napadení dospělých včel metodou „smyv“ před ošetřením a po jeho ukončení (vytažení Gabonu nebo ukončení odparu kyseliny mravenčí). Pokud napadení nekleslo, je potřeba přemýšlet, co je špatně.

Nastíněné důležité maličkosti jsou podstatné pro úspěšný léčebný zásah. Každá metoda má svůj vlastní výčet (viz tabulka). Pro srovnání uveďme, že v historické Včelařské encyklopedii (Beránek a kol. 1956, II. vydání) je uveden seznam celkem 12 maličkostí, jež je potřeba dodržet pro úspěšnou léčbu včelstev přípravkem BEF.

Vyšetřování příčin podzimních úhynů

Určení příčiny úhynu včelstva je důležité pro další chovatelskou praxi. Pokud se nám totiž podaří úspěšně vysvětlit, proč dané včelstvo uhynulo, máme šanci, že odhalené chybě předejdeme v další sezóně.

U uhynulého včelstva provedeme něco jako „pitvu“. Zjišťujeme: stav zásob, množství pylu, přítomnost uhynulého plodu, přítomnost uhynulých včel v úlu nebo v jeho okolí, patologické změny na včelách či plodu, množství měli na dně úlu atp.

Loupežení včelstev

Výhodu mají ti, jejichž včelnice se nacházejí poblíž bydliště, protože si mohou včas všimnout počínající loupeže mezi včelstvy na stanovišti. Vylupované včelstvo je nejspíše slabé nebo už uhynulé, je potřeba ho uzavřít, aby loupež neprobíhala dále.

Pokud naše včely loupí jinde, máme o mnoho méně možností zásahu. Jestliže  nezjistíme zdroj, musíme jen doufat, že se brzy ochladí a loupež ustane. Během loupení si včelstva mohou donést jak roztoče, tak i spory moru včelího plodu. Loupeže vedou k šíření nákaz, to bychom měli mít zvláště na paměti v hustě zavčelených oblastech.

Mapy zavčelení jsou dostupné na našem webu www.coloss.cz. O loupežích reportují účastníci našeho každoročního COLOSS monitoringu (obr. 1). Je zřejmé, že ti, co pozorují loupeže na svých včelnicích, mají vyšší riziko úhynů (obr. 2). Úhyny mohou být příčinou i následkem loupeží. V prvním případě loupící včelstva přinesou problémy odjinud, následně zapříčiní zdravotní problémy – typicky reinvaze roztočů nebo šíření moru včelího plodu. V tom druhém případě jsou loupeže již následkem oslabení nebo hynutí poškozeného včelstva, např. přemnožení roztoči, nekladoucí matka, bezmatečnost apod.

Spady po prvním podzimním ošetření

Kontrolovat spad po prvním podzimním ošetření je důležité z hlediska hodnocení intenzity varroózy v uplynulé sezoně. Vysoké spady nejsou dobrým signálem pro zdárné přezimování včelstev. Mohou indikovat nepovedený zásah proti varroóze nebo reinvaze z okolí. Při kritickém zhodnocení vlastního postupu se můžeme dobrat chyb a těch se vyvarovat v dalším roce. S reinvazemi z okolí máme již výrazně méně možností obrany. Buď včelstva převézt na jiné stanoviště, nebo provádět častější zásahy proti varroóze a doufat, že se to nebude další rok opakovat.

V již citované Včelařské encyklopedii je uvedena na str. 698 tato věta: „Nesvědomitý včelař stává se veřejným škůdcem, neboť při výskytu nakažlivé choroby na jeho včelách ohrožuje celé široké okolí. Učiní nejlépe, když včelaření nechá.“ Přitom tato věta byla napsána ještě v době před invazí varroózy do Československa. Škoda, že jsou někteří včelaři vůči článkům v časopisech, knihách, přednáškám a radám kolegů rezistentní. V Rakousku to na konferenci BeeCome 2018 označili jako Bildungsrezistenz der Imker, volně přeloženo – rezistence včelaře ke vzdělávání.

Ohledání místa úhynu

Uhynulé včelstvo je vhodné pečlivě a pozorně prohlédnout před jeho likvidací, protože nám to ušetří spekulace nad příčinami úhynu. Jistě pomohou i chovatelské záznamy z průběhu sezóny. Běžně uhyne kolem deseti procent včelstev – to jsou včelstva bezmatečná, slabá, neduživá a jinak neschopná přežití. Takováto včelstva identifikujeme už během sezóny.

Stanoviště má také velký vliv na sílu a vitalitu včelstev – hlavně s ohledem na snůšku a mikroklima na včelnici. Špatně živená včelstva jsou náchylnější k nemocem, neduživá, nosematická, nepřinesou mnoho medu, chybí jim  dělnice a mnohdy vlastně ani nemají odkud nektar či medovici nosit, chybí zdroje.

Bližší pohled na mrtvolky, které se nacházejí v uhynulém včelstvu, může odhalit deformovaná křídla (virus, respektive dřívější akutní varroózu), ztrátu ochlupení včel (virózy), lze je snadno vyšetřit na nosematózu. Pokud se ve včelstvu nachází zbytky plodu, je vhodné zavíčkovaný plod prohlédnout a zjistit, zda se na kuklách nacházejí roztoči, jestli mají mrtvolky tvar mumií (zvápenatění) nebo se rozpadají v kašovitou hmotu (mor a hniloba včelího plodu). Při podezření na tyto dvě nebezpečné bakteriózy se můžeme nechat zmýlit, pokud je plod uhynulý již delší dobu, klinické příznaky může připomínat běžný mikrobiální rozklad uhynulých larev. Jistotu nám dá jen negativní laboratorní vyšetření z akreditované laboratoře, které prokáže nepřítomnost původců moru nebo hniloby včelího plodu. Zimující včelstvo může ohrozit i nevhodný med ponechaný na zimu (melecitózový, medovicový) nebo špatné krmivo (často sirupy ze škrobu).

Proč stále dokola o varroóze?

Faktorů podílejících se na zdraví včel je mnoho. Chovatelská praxe a vědecký výzkum ukazují, že aktuálně nejvýznamnějším faktorem podílejícím se neblaze na zdraví včel je právě roztoč kleštík včelí, který oslabuje imunitu, přenáší virózy a rychle se šíří. Právě proto se natolik dbá na prevenci rozvoje akutní varroózy.

Varroóza poměrně rychle oslabí včelstvo, přidají se další choroby a postižené včelstvo (nebo celá včelnice) se rozjede na skluzavce mířící k jeho konci. Až pokud můžeme spolehlivě vyvrátit podezření, že úhyn způsobila varroóza (a negativní zimní měl nám k tomu opravdu nepomůže), můžeme přemýšlet nad jinými důvody.

Před varroózou našim včelstvům škodil hlavně roztoč Acarapis woodi (roztočík včelí, vzdušnicový roztoč), který u nás úplně vymizel. Hodí se připomenout, že významný podíl na úspěšné léčbě roztočíkové nákazy (akarapidózy) má prof. Svoboda z Výzkumného ústavu včelařského, který vyvinul přípravek BEF. Principem byl rozklad etylesteru kyseliny mravenčí na kyselinu mravenčí a etanol ve vzdušnicích včel, odpar této látky pak usnadňoval benzin. 

Příklady z praxe:

Mrtvolky ze záhadného úhynu

Včelař mě oslovil s prosbou o vysvětlení úhynu jeho včelstev. Vyžádal jsem si mrtvolky pro rozbor. Mrtvolky jsem vyšetřil na přítomnost roztočů (metoda „smyv“), napadení bylo více než 40%. Úhyn byl víceméně objasněn: varroóza, čemuž nasvědčoval i popisovaný klinický stav na včelnici – prázdné úly, někdo „ukradl“ včely. Včelař bohužel nebyl s tímto vysvětlením příliš spokojen, protože „dodržoval nařízení a první fumigaci provedl již v polovině října a měl byla čistá.“ Pokud se v uhynulém včelstvu nacházejí mrtvolky, můžeme s nimi kromě mikroskopického vyšetření na nosematózu provést smyv případných roztočů.

Ryby, fotbal, dovolená

Při debatě se včelařem o tom, kdo nebo co může za úhyny jeho včelstev, jsem si dovolil se zeptat, jak v létě monitoruje, aby zamezil rozvoji varroózy. Odpověděl mi, že ,,bohužel na to nemá čas, protože hraje fotbal, chodí na ryby a pak taky byl na dovolené“. Přitom stačí „jen“ sledovat deformitu křídel u dospělých včel nebo se podívat na trubčí kukly pomocí odvíčkovací vidličky, zkušenější provádějí smyv. Někdy se stačí ve spolku domluvit – několik dobrovolníků může sledovat vývoj varroózy a informovat včas své sousedy.

Postřik

Po rozsáhlém úhynu včelstev v jednom katastru se debatovalo nad příčinami. V době, kdy včely hynuly a v obrovské míře loupily, byl proveden postřik invazní rostliny křídlatky herbicidem. Ta v daném katastru rostla poměrně ve velké míře na březích potoka. Postřik byl označen za viníka úhynů. Později se ukázalo, že rozsáhlé úhyny zapříčinila varroóza. V jednom období začala kolabovat téměř všechna včelstva. Od té doby si včelaři v této obci dávají dobrý pozor, aby se situace neopakovala, a také k tomu podnikají aktivní kroky: vzdělávání svých členů a monitoring v hlavní sezóně.

Poděkování:

Děkujeme respondentům COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev za účast v projektu. Díky nim získáváme cenná data o českém včelařství, která jsou inspirací pro další výzkum, ověřování v praxi i metodické postupy.

Tabulka: Některé důležité informace pro léčbu vybranými metodami^*

^*Výčet vychází ze zkušeností autora s těmito metodami, nejde o vyčerpávající seznam, protože zvláště u odparu kyseliny mravenčí existuje mnoho variací metodik.

¹https://www.beedol.cz/leceni/fumigace/#postup-fumigace

²https://www.beedol.cz/leceni/podzimni-osetreni-aerosolem/#postup-leceni-aerosolem