Včelařská historická odbočka
Mistrovská zkouška ve včelařství není úplnou novinkou. S nástupem socialismu byla po roce 1948 zakládána Jednotná zemědělská družstva a Státní statky. Po vzoru Sovětského svazu se združstevňovaly všechny zemědělské obory. Nařízené aktivity v rámci činnosti socialistických zemědělských podniků se nevyhnuly ani včelařství. Ve venkovských lokalitách můžeme ještě dnes objevit bývalé zděné včelíny, z nichž některé dodnes slouží pro chov včel. Podobně se chov včel odehrával ve státních lesích (držení soukromých lesů nebylo možné).
Tyto včelařské provozy potřebovaly odborně vzdělané pracovníky. V 50. letech 20. století probíhala ve včelařském učilišti v Nasavrkách, kromě denního studia oboru Včelař, také denní výuka budoucích včelařských mistrů. Tuto mistrovskou školu po dobu několika měsíců navštěvovali budoucí včelmistři z vysílajících zemědělských podniků a státních lesů.
Přilákat studenty do učňovských oborů
V současnosti jsou mistrovské zkoušky zahrnuty v novele zákona o Hospodářské komoře a Agrární komoře, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO). Absolventi mistrovské zkoušky by měli díky ní dosáhnout na nadprůměrné finanční ohodnocení, což by mělo vést k vyššímu zájmu o tato povolání ze strany mladých lidí rozhodujících se pro svoji profesi, konstatuje se v materiálu ministerstva. Mistrovská zkouška má údajně napomoci i k vyšší zaměstnanosti lidí starších 55 let, kteří hůře shánějí uplatnění.
Na zavedení mistrovských zkoušek se podílí Ministerstvo školství ČR. Zkoušky se připravují zejména pro řemeslné obory, jako jsou například zedník, truhlář, tesař, krejčí, instalatér a tradiční zemědělské a potravinářské obory jako včelař, vinař, rybář, pekař, cukrář a podobně.
Podle MPO získají držitelé mistrovského listu oprávnění působit jako učitelé odborného výcviku na středních školách i bez pedagogického vzdělání.
Situace v zahraničí
Zatímco v řadě evropských zemí, například v Německu, Rakousku, Maďarsku nebo Chorvatsku, mistrovské zkoušky mají a ty jsou v řadě případů podmínkou k tomu, aby se řemeslník mohl ucházet o veřejné zakázky. Úřady a zaměstnavatelé jednotlivých zemí si tyto zkoušky navzájem uznávají. Často je existence mistrovských zkoušek zanesena přímo v zákonech; například v Chorvatsku, kde se o složení mistrovské zkoušky v 62 oborech každoročně hlásí průměrně 1 200 zájemců.
V České republice status mistrovské zkoušky dosud chybí. Hospodářská komora předpokládá, že o zkoušku projeví zájem ročně dva tisíce řemeslníků. Zájemce musí počítat se zpoplatněním absolvování mistrovské zkoušky.
Projekt Ministerstva školství ČR
Ministerstvo školství s Národním ústavem pro vzdělávání, který je od 1. 1. 2020 součástí Národního pedagogického institutu, pracuje čtvrtým rokem na pilotním projektu, ve kterém by chtělo otestovat možné zavedení mistrovské zkoušky pro absolventy učebních oborů s výučním listem. Národní pedagogický institut oslovil prostřednictvím Hospodářské komory, Agrární komory a Svazu průmyslu a dopravy různé cechy a profesní sdružení.
Dle současného návrhu by se ke zkoušce mohli hlásit zájemci po pěti letech praxe v daném oboru. Mistrovská zkouška by měla být součástí systému dalšího vzdělávání. Zatímco maturant se může ve svém oboru rozvíjet na vyšší odborné škole, bakalář v magisterském studiu, magistr v doktorandském studiu, řemeslník dosud takovou možnost nemá. Nástavbové studium totiž nerozvíjí řemeslné dovednosti. Mistrovská zkouška nabízí nový cíl, završení profesního vzdělávání, zařazení do kvalifikační úrovně EQF 5⁕.
Hlavní cíle a přínosy mistrovské zkoušky
Kromě profesního rozvoje řemeslníků lze tady spatřovat ochranu spotřebitele. Zákazník si vybere odborníka, který bude schopen garantovat nejvyšší kvalitu práce a poskytnout službu „na klíč“. Měl by se zprůhlednit trh a poskytnout konkurenční výhodu kvalitní služby, zejména při výběrových řízení a veřejných zakázkách.
Mistrovská kvalifikace musí být kompatibilní v rámci Evropské unie. Absolventům mistrovské zkoušky se tak zvýší šance uplatnění v zahraničí. Standard složené mistrovské zkoušky bude přílohou k Europassu a bude tak definováno propojení mistrovských kvalifikací na Evropský rámec kvalifikací (EQF).
Současný stav včelařských mistrovských zkoušek
Národní pedagogický institut požádal včelařskou obec o spolupráci na pilotním projektu mistrovské zkoušky v oboru Včelař. K nabízené spolupráci se přihlásily ČSV, z. s., SOUV-VVC, o. p. s., PSNV-CZ, z. s., SOU Blatná a Český včelařský institut, z. ú. V současné době je před dokončením pilotní projekt mistrovské zkoušky v oboru Včelař, která se bude skládat ze čtyř kapitol:
1. Mistrovská činnost: Obhajoba roční práce na jedno téma z hodnoticího standardu.
2. Prezentace dovedností: Prezentace dovedností na včelnici a v laboratoři (chov a zdraví včel, produkty).
3. Modelová zakázka: Uchazeč před komisí obhájí vylosovanou zakázku (teoreticky).
4. Obhajoba kompetencí: Uchazeč před komisí prokáže znalosti odborné, manažerské a finanční.
Mistrovské zkoušky v oboru Včelař osloví pravděpodobně odborníky ve včelařství, kteří mají edukační ambice nebo včelaře, kteří se chtějí odlišit např. v balení a prodeji včelích produktů. Včelařství není oborem, kde se dokazuje řemeslná zručnost zhotovením nějakého výrobku. Mistrovská zkouška tak bude spíše prezentovat kompetence udržitelného včelařství a odrážet znalosti, jak reagovat na změny a problémy v přírodě ovlivňující chov včel.
⁕Evropský rámec kvalifikací (European Qualifications Framework – EQF) je společný evropský referenční rámec, který napomáhá pochopit, porovnat a uznávat kvalifikace získané v Evropské unii. Má osm úrovní, do kterých lze zařadit všechny kvalifikace.
www.nuv.cz/eqf/urovne-kvalifikaci
Poznámka redakce:
V případě mistrovských zkoušek nebyl ještě ukončen legislativní proces. Proto ani u oboru Včelař nejsou jednoznačně nastavené propozice. K tématu se Moderní včelař vrátí v roce 2021, jakmile příslušné úřady zveřejní další podrobnosti.
