Princip účinku kyseliny šťavelové není dosud spolehlivě prokázán
Na rozdíl od syntetických akaricidů, které se používají pro fumigaci, aerosolování nebo v dlouhodobých nosičích (Gabon), má kyselina šťavelová jiný mechanismus účinku.
Acrinathrin a fluvalinát inhibují funkci buněčného sodného kanálu, amitraz se váže na oktopaminové receptory, takže inhibuje přenos nervového vzruchu (Kamler et al., 2016). Účinek těchto syntetických akaricidů je rychlý a již několik hodin po aplikaci je možno na dnech úlů pozorovat uhynulé roztoče.
O principu účinku kyseliny šťavelové se diskutuje. Nepodařilo se mi však dohledat věrohodnou studii, která by jasně prokazovala, jak roztoče zahubí. Teorie o jejích účincích jsou známy tři:
1. Kyselina šťavelová prochází přes kutikulu roztoče, okyseluje jeho vnitřní prostředí, až následně dojde k úhynu roztoče.
2. Kyselina šťavelová rozleptá roztoči končetiny, takže roztoč ztrácí čich nebo i možnost přijímat potravu.
3. Kyselina šťavelová prochází do těla roztoče skrz včelu, na níž se živí.
Ať už platí ta či ona teorie, roztoči po ošetření včelstva hynou po výrazně delší dobu, což lze pozorovat na zvýšených spadech na podložkách.
Sledování spadů Varroa destructor po zimním pokapu kyselinou šťavelovou
Pokap KŠ (4,2% roztok dihydrátu KŠ v 60% sacharóze) byl aplikován na 39 včelstev v druhé polovině listopadu 2019. Spady roztočů byly pravidelně kontrolovány na podložkách po tři týdny, po každé kontrole byly podložky očištěny a opět vráceny do úlů. Nejvíce roztočů spadlo na podložky během prvních pěti dnů, v další dny byly na podložkách nalezeny řádově jednotky roztočů. Během prvního týdne od aplikace KŠ spadlo kolem 90 % z celkového počtu roztočů nalezených na podložkách během tří týdnů.
Paralelní experiment se sledováním spadu po fumigaci nebo aerosolu nebyl proveden, takže nemáme k dispozici explicitní srovnání dvou metod (experimentů). Rozdíly můžeme pouze diskutovat na základě zkušenosti. Léčebný spad po fumigaci trvá přibližně dva dny. Pro srovnání uvádím, že příbalový leták pro Varidol 125 mg/ml uvádí interval léčebného spadu 12–24 hod. po fumigaci.
Léčebné spady po pokapu KŠ pozorujeme týden od aplikace, nicméně spady jednotek roztočů můžeme pozorovat minimálně další dva týdny, viz obr. 1.
Problematika sběru měli pro vyšetření
Metodika sběru zimní měli nařizuje vkládat podložky do úlů na dobu 30 dnů, následně měl posbírat a odeslat k vyšetření do laboratoře. Pokud je průměrný počet roztočů vyšší než tři kusy na včelstvo, je nutné provést jarní ošetření.
Představme si modelovou situaci vycházející z výše uvedeného experimentu: sedmý den po aplikaci kyseliny šťavelové jsme do včelstev vložili podložky pro sběr měli určené k vyšetření a nechali je ve včelstvu po dobu 30 dní. Už za prvních 14 dní sběru měli však na podložky spadlo asi 15 roztočů na včelstvo. Pokud vložení podložek odložíme ještě o další týden, tj. 14 dní po aplikaci pokapu kyselinou šťavelovou, najdeme za další týden na podložkách asi šest roztočů na včelstvo. V obou případech je na podložkách tolik roztočů, že bude nařízeno jarní ošetření.
Z toho plyne, že po pokapu kyselinou šťavelovou je vhodné vkládat podložky pro sběr měli nejdříve za tři týdny od ošetření. Jelikož vzorky musí být odevzdány nejpozději 15. února v laboratoři, tak to znamená ošetřit pokapem kyselinou šťavelovou nejpozději kolem Vánoc. Tento experiment byl ukončen za tři týdny, takže nemáme data pro zhodnocení spadů v delším časovém intervalu od provedení ošetření, viz obr. 2.
Prolety a spady Varroa destructor
Bez ohledu na zvolené podzimní či zimní ošetření včelstev proti varroóze komplikuje sběr zimní měli počasí. Každou zimu jsme svědky proletů, protože včely využívají slunné a teplé dny k vyprázdnění. Zimní chumáč se rozvolní, včely se pohybují po rámcích a na podložky padají dávno uhynulí roztoči (zasaženi fumigací, aerosolem nebo KŠ), kteří následně mohou výrazně ovlivnit výsledek laboratorního vyšetření zimní měli. Výsledek vyšetření může být tak zavádějící (falešně pozitivní), ať už kvůli počasí nebo kvůli dlouhému léčebnému spadu roztočů po aplikaci kyseliny šťavelové.
Dlouhotrvající léčebné spady po pokapu kyselinou šťavelovou přidaly další hřebík do rakve tomuto světově ojedinělému vyšetření varroózy v Česku. Lapidárně řečeno, význam zkoumání „zimních spadů po pokapu kyselinou šťavelovou“ končí na naší státní hranici, protože za ní by málokdo chápal, proč se tím zabýváme. Toto vyšetření totiž nemá prediktivní charakter pro sezónu budoucí, můžeme snad jen odhadovat nákazovou situaci v sezóně uplynulé.
Pozor! Opačná situace je s morem včelího plodu, kdy je naopak vyšetření zimní měli velmi užitečným nástrojem pro plošné zjišťování výskytu této nemoci.
Jak na jarní ošetření a předsezónní diagnostiku
Jarní ošetření se provádí vyřezáním plodu a ošetřením kyselinou šťavelovou (pokap, sublimace) nebo fumigací. Lze se držet i tradiční metodiky nátěru neodstraněného plodu přípravkem M1-AER (fluvalinát). Maximum plochy plodu, kterou lze tímto přípravkem natřít, je 10 dm2 z důvodu zajištění hygienické nezávadnosti zákroku1.
Jelikož se vyskytuje asi 80 % roztočů na plodu, je právě jarní období vhodné pro časnou předsezónní diagnostiku. Odvíčkovací vidličkou odvíčkujeme plod a prohlédneme kukly, zda se na nich nacházejí roztoči. Pokud roztoče najdeme, je výhodné plod zlikvidovat a snížit tak riziko rozvoje akutní varroózy v létě. I z toho důvodu je užitečné provádět jarní prohlídky brzy na jaře, dokud je ve včelstvech málo zavíčkovaného plodu.
Poděkování:
Děkujeme respondentům COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev za účast v projektu. Díky nim získáváme cenná data o českém včelařství, která jsou inspirací pro další výzkum, ověřování v praxi a metodické postupy.
Poznámky:
1https://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2019/04/M-1-AER-PI.pdf
Literatura:
KAMLER M., NESVORNA M., STARA J., ERBAN T., HUBERT, J. 2016. Comparison of tau-fluvalinate, acrinathrin, and amitraz effects on susceptible and resistant populations of Varroa destructor in a vial test. Experimental and Applied Acarology, 1–9.
