Trubčina jako atraktant pro roztoče
Na svém původním hostiteli včele východní (Apis cerana) se roztoč kleštík včelí (Varroa destructor) množí výhradně na trubčím plodu. U naší včely medonosné (Apis mellifera) se během jara vyskytují roztoči preferenčně na trubčině, ale v červenci začíná trubčiny ubývat, načež se roztoči přesunou i na dělničí plod.
Ve druhé polovině letních prázdnin se začíná líhnout dlouhověká zimní generace včel, která je množícími se roztoči ohrožena. Trubčiny je ve včelstvu v druhé polovině léta minimum, roztoči tedy poškozují dlouhověké zimní včely, které jsou důležité pro zdárné přezimování.
Skryté riziko nadmíry trubčiny ve včelstvech se nachází v délce vývoje trubčího plodu. Celý vývoj trubčího plodu od položení vajíčka až do vylíhnutí dospělce trvá v průměru 24 dní, v případě dělničího plodu je to „jen“ 21 dní. Delší vývoj trubců, respektive delší zavíčkovaná fáze trubčího plodu vede k rychlejšímu množení roztočů. Samička Varroa destructor totiž může vyvést více potomků, protože má k tomu jednoduše více času. Platí tedy jednoduchá přímá úměra: čím více trubčiny, tím větší riziko rozvoje akutní varroózy.
Volná stavba
Včelařit bez mezistěn bezesporu jde. Čím lepší snůškové podmínky budou v dané lokalitě, tím úspěšnější tento přístup ke včelaření bude, protože dobrá a dlouhodobá snůška podporuje produkci vosku a stavbu plástů.
Sám jsem si včelaření na volné stavbě vyzkoušel v době, kdy jsem rozšiřoval stavy včelstev a měl jsem nedostatek vosku pro výrobu mezistěn. V té době jsem do včelstev střídavě vkládal stavební rámky a rámky s mezistěnami. Jistě, nejde o plnohodnotný chov na volné stavbě, ale i tak jsem si tento přístup mohl vyzkoušet, včetně rizik, která jsou na začátku skrytá. Včely na volné stavbě staví ve velké míře trubčinu, v plné sezóně se až zdálo, že trubců je ve včelstvu více než dělnic. Včelstva se zdárně rozvíjela, k čemuž přispělo dobré jaro a časné léto, kdy počasí přálo dobré snůšce. Včely postupně vystavěly jak rámky s mezistěnami, tak rámky určené pro volnou stavbu, tzv. stavební rámky. Problémy s těmito včelstvy nastaly až v létě během července, kdy se u nich začaly projevovat příznaky akutní varroózy.
Odstraňte trubčinu, snížíte napadení včelstev
Odstraňování trubčiny patří mezi dlouhodobě doporučované zásahy při prevenci varroózy. Na YouTube visí staré včelařské dokumenty a už v jednom z roku 1982 se mluví o významu trubčiny pro množení roztočů. Film můžete vidět na tomto odkazu: https://bit.ly/2WZxe6v nebo stačí dát do vyhledávače YouTube heslo Včelařské filmy – historický.
Odstraňování trubčiny není mezi českými včelaři příliš populární protivarroózní opatření, přitom je to škoda, protože může významně snížit napadení včelstev, když se provede ve správnou dobu a dostatečně důsledně.
Kdy a jak trubčinu odstranit?
Pro odstranění trubčího plodu je vhodnou dobou konec června. Pokud se ve včelstvech nachází 1–2 stavební rámky vložené přibližně do středu plodiště, stačí tyto stavební rámky vyjmout a vložit místo nich nové, které včely ještě vystaví a matky zakladou.
Stavbě trubčiny ve vysokém podmetu zabraňují stavební uzávěry, někteří včelaři je však nepoužívají, v tom případě je potřeba vyřezat i divočinu s trubčinou z podmetu.
Odstranění trubčiny je vhodné zopakovat v červenci, kdy trubčiny začíná ubývat. Obavy z nedostatku trubců pro volné páření matek nejsou na místě, trubců bude i tak dostatek z mnoha okolních včelstev. Šlechtitelé a chovatelé matek mohou trubčinu ponechat v plemenných včelstvech.
Trubčina jako indikátor napadení včelstev
Velice jednoduchou metodou monitoringu varroózy během sezóny je sledování napadení trubčího plodu. To lze provést snadno na starších trubčích kuklách za pomoci odvíčkovací vidličky (obr. 1). Podobně jako při vytáčení medu se vidličkou z plástů vytáhnou starší kukly, které se pozorně prohlédnou. Je dobré prohlédnout plásty na obou stranách a na více místech. Zase platí snadná přímá úměra: čím více roztočů je na plodu, tím dříve nastane problém.
Odstraněním napadené trubčiny lze problémy s akutní varroózou výrazně omezit, což dokladuje obr. 2. V letech se zvýšenými úhyny je výrazný rozdíl ve ztrátách včelstev u včelařů, kteří trubčinu odstranili, a těmi, co trubčinu ponechali ve včelstvech. Na obr. 3 pak vidíme souhrnné porovnání odstraňování trubčiny na ztráty včelstev zjištěného ze tří ročníků COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev.
Produkce vosku z trubčích plástů
Poměrně jednoduché, pracovně pohodlné a čisté je nechat včely stavět trubčinu jen na stavebních rámcích, které lze snadno ze včelstev vytáhnout. Vyřezávání divočiny z podmetu je už časově a pracovně náročnější. Navíc tato činnost dráždí včely, které mohou nepříjemně bodat. V podmetu u česna jsou starší a také více agresivní včely strážkyně.
Trubčí plásty lze vytavit ve slunečním tavidle, někdo dává trubčinu slepicím nebo s ní krmí ptáky, avšak zde pozor na slídivost.
Zpracování trubčiny tak může zvyšovat produkci vosku a současně pomoci při zvládání varroózy (obr. 4).
Lyofilizovaný trubčí plod
Pokud trubčinu vytáhneme ze včelstev do tří dnů od zavíčkování plodu, můžeme trubčí plod zpracovat i pro jiné účely, než je produkce vosku. Lyofilizovaný a na prášek rozdrcený trubčí plod se prodává jako méně známý včelí produkt. S jedním z takových jsem se potkal na výstavě v Grazu v roce 2018 (obr. 5), kde se prodávalo 50 g lyofilizovaného prášku za 40 €.
Trubčí homogenát je bohatým zdrojem proteinů, aminokyselin, lipidů, vitamínů i hormonů jako testosteron, progesteron nebo estradiol (Sidor and Dżugan 2020), dokonce se trubčí homogenát testuje jako proteinový potravinový doplněk (Ulmer et al. 2020).
Trubčina v kuchyni
Na konferenci Nordic Baltic Apicultural Research Symposium⃰ jsem se setkal s Annette Bruun Jensen z Dánska, která v roce 2016 publikovala podrobný článek o analýze kvality trubčího plodu, jenž by se dal využívat pro potravinářské účely (Jensen et al. 2016).
Když jsem o metodách prevence varroózy přednášel na Ukrajině, posluchači se podivovali nad tím, jakou si děláme škodu, když trubčinu likvidujeme ve slunečních tavidlech. To mě tedy přivedlo k myšlence vyzkoušet trubčinu zpracovat v kuchyni.
Pro potravinářské účely je dobré použít panenské trubčí plásty přibližně dva dny od zavíčkování. Plásty zamrazíme, protože pak lze snadno oddělit vosk od trubčího plodu. Celý proces rozebrání jednoho plástu s roztříděním vosku a trubčiny zabere řádově minuty. Kupodivu to jde velmi snadno, jen musí být plást dobře zmrzlý, ideálně na −20 °C (obr. 6). Potom už lze s trubčím plodem libovolně experimentovat a vyvíjet nové recepty.
Trubčí koláč
Listové těsto, olivový olej a kečup na potření těsta, červená cibule, kapie, olivy, španělský salám Fuet, kukuřice, trubčí larvy, oregano, drcený pepř, sůl.
Na vyválené listové těsto klademe různé pochutiny podobně jako na pizzu, přisypeme trubčí kukly a larvy. Pečeme v troubě cca 20 minut na 200 °C.
Trubčí salát
Máslo, olivový olej, červená a jarní cibulka, trubčí larvy ve fázi předkukly nebo kukly s bílýma očima, šťáva z půlky citronu, olivy, nakládaná červená paprika, česnek, drcený pepř čtyř barev, provensálské koření, whisky, majonéza, dijonská hořčice, sůl.
Na másle s trochou olivového oleje zpěníme jarní cibulku, přidáme zmrzlé trubčí larvy/kukly smíchané s dvěma stroužky česneku, drceným pepřem čtyř barev a provensálskými bylinami. Rychle osmahneme, přidáme nasekané olivy a nakládanou červenou papriku. Po cca třech minutách přidáme panáka whisky a na prudkém plameni asi minutu dosmažíme. Na konec smícháme se lžičkou majonézy a dijonské hořčice. Podáváme s pečivem.
Našinec si jistě klepe na čelo, případně se mu vaření z trubčiny může zdát odporné. V jiných koutech světa si zase klepou na čelo, že trubčinu vyhazujeme, když ji lze snadno zpracovat do chutného jídla nebo doplňku stravy. Záleží na úhlu pohledu. Kdo najde odvahu vyzkoušet, jistě bude příjemně potěšen.
Poděkování: Děkujeme respondentům COLOSS: Monitoringu úspěšnosti zimování včelstev za účast v projektu. Díky nim získáváme cenná data o českém včelařství, která jsou inspirací pro další výzkum, ověřování v praxi i metodické postupy.
⃰ Danihlík J. Cesta na sever aneb vědecká konference včelařů ze Skandinávie a Pobaltí. Moderní včelař 2/2015, s. 24–25.
Literatura:
1. Jensen A. B., Evans J., Jonas-Levi A., Benjamin O., Martinez I., Dahle B., Roos N., Lecocq A., Foley K. 2016. Standard methods for Apis mellifera brood as human food. Journal of Apicultural Research, s. 1–28.
2. Sidor E., Dżugan M. 2020. Drone Brood Homogenate as Natural Remedy for Treating Health Care Problem: A Scientific and Practical Approach. Molecules 25.
3. Ulmer M., Smetana S., Heinz V. 2020. Utilizing honeybee drone brood as a protein source for food products: Life cycle assessment of apiculture in Germany. Resources, Conservation and Recycling 154, 104576.
