Jeden z nejznámějších světových politiků kdysi pronesl skvělou úvahu: co neprospívá a je třeba pro společnost – dotuj; co prospívá a není třeba – reguluj; co samo prosperuje a je potřeba – o to se nestarej.
Včelařství je specifický obor v České republice zařazený pod Ministerstvo zemědělství, kde ho spravují Sekce lesního hospodářství s odborem státní správy lesů, myslivosti a rybářství a oddělením rybářství a včelařství a Sekce zemědělství a potravinářství s odborem zemědělských komodit a oddělením hospodářských zvířat. Obě sekce vedou náměstci ministra zemědělství.
Vyprodukovaný med se řadí mezi přírodní produkty. Chov včel přináší hospodářský užitek ve formě cíleného opylování a včelích produktů i celospolečenský prospěch v podobě opylování volně rostoucích rostlin, oživení krajiny a podobně.
V České republice, kde převažují včelařské malochovy, spočívá význam včel hlavně v opylování rostlin v krajině, zachování biodiverzity a tak dále. Proto by se slušelo obor včelařství zařadit podle tohoto hlediska spíše pod Ministerstvo životního prostředí. Jenže s ohledem na úhyny včelstev a mnohé negativní vlivy ovlivňující chov včel, mohla by být včela medonosná zařazena mezi ohrožené druhy. A vznikl by problém.
Každá civilizace včelařství chránila, od středověku prokazatelně legislativními kroky vedoucími například k ochraně vlastnictví včelstev či podpoře vývozu včelích produktů a později díky císařovně Marii Terezii také k zásadním daňovým úlevám. Tyto podpory byly jednodušší, přímé, viditelné a zřejmé.
Dnes se vlivem přebujelé administrativy, lobbingů, auditů, alokací a všemožných ukazatelů stal z dotačních záležitostí samostatný politický nástroj, či chcete-li dotační sport. Získat dotace a následně je administrovat je již tak složité, že instituce mají projektové manažery nebo si jejich zpracování objednávají u specializovaných agentur, které jsou z toho dobře živy a úhrada za jejich služby fakticky snižuje výši přidělené dotace. Dotační problematika se dokonce studuje na středních a vysokých školách. Dotování a přerozdělování se stalo součástí i oboru včelařství.
Ministerstvo zemědělství nyní připravuje Národní strategický plán státní zemědělské politiky na období 2023–2027, který zahrnuje také včelařství. Podávají se návrhy na nová opatření, zaměření a vize, které by reflektovaly přicházející problémy oboru. Ministerští úředníci sice kvitují podněty na řešení problémů, ale zároveň chtějí vše předložit s hodnoticími ukazateli. Požadují informace, kolik, co bude stát, kdo a jak bude realizace kontrolovat… Dostali jsme se tak i ve včelařství do situace, kde se vše navrhuje a hodnotí přes peníze. Proto moc změn nebude, není chuť měnit zaběhlé pořádky.
Rozepsal jsem se o dotacích více, než jsem měl původně v úmyslu, ale jistě nejsem sám, kdo se nad dotačním systémem zamýšlí. Původně jsem totiž chtěl vysvětlit, proč Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ, z. s., není mezi neziskovými organizacemi, kterým pro rok 2021 přidělilo Ministerstvo zemědělství dotace a jejichž seznam uvádí tisková zpráva v tomto vydání Moderního včelaře. Takže k jádru věci: důvodem bylo, že jsme v koronavirovém režimu nestihli v řádném termínu podat žádost o dotaci pro nevládní neziskové organizace. Ale fungujeme dál. I bez dotací dokonce dýcháme trochu volněji. Nemusíte mít proto obavy, že byste přestali náš časopis dostávat, nikdy totiž nebyl a není jakkoli dotovaný. Můžete se tak těšit na zajímavé čtení jak v tomto aktuálním, tak v dalších číslech. Přeji vám pěkné a inspirativní počtení a radost ze včel.