Letošní chladný duben a květen i sucho střídající deštivé počasí měly za následek, že mnozí včelaři přišli o značnou část včelstev a včely, které přežily, museli dokonce přikrmovat. „Pro včely je ideální studený duben, teplý a slunečný květen, kdy se teploty pohybují okolo 15–20 °C,“ řekl jednatel společnosti Milan Špaček. Produkce tak byla podle jeho zkušeností na polovině průměrného objemu snůšky obvyklého v tomto období. Za nedostatkem medu vidí také úbytek nektarodárných květin, kdy zemědělci málo pěstují jetel, vojtěšku, svazenku a další rostliny, které dříve bývaly zdrojem kvalitního medu. Včely ohrožuje i varroóza. „Všechny uvedené faktory mají negativní vliv na množství vyprodukovaného medu. Letošní sezóna bude proto podle odhadů podprůměrná,“ konstatoval.
Rovněž podle včelaře Jiřího Zavřela ze Žďárska bylo první letošní stáčení medu výrazně podprůměrné. Získal zhruba polovinu množství medu, které stáčí průměrně. Kromě chladu a deštivého počasí ovlivnil špatný výsledek podle jeho mínění pozdější nástup květů. Poloviční objemy potvrdil také další včelař, Pavel Štefka z jižní Moravy: „Jaro bylo letos pro včely opravdu nevlídné, navíc místy nevzešla řepka, což se na výsledku také výrazně podílelo.“
Podobnou zkušenost máme také my v redakci Moderního včelaře se včelnicí na Netolicku v okrese Prachatice. Naopak ve vyšších polohách, jako je Blatensko na Strakonicku, kde rostliny rozkvetly později, květnové nepříznivé počasí snůšku nesnížilo.
Později díky teplým nocím, které nastaly při rozkvětu akátu, si včelaři například z Vyškovska mimořádně pochvalovali přínos nektaru z medujících stromů.