O tom, že Slovinci se v posledních letech aktivně a úspěšně snaží zviditelnit své včelařské tradice, píšeme v Moderním včelaři často. Spojuje nás Anton Janscha, který se sice v Slovinsku, v Breznici poblíž Radovlijici narodil, ale svým působením na pozici včelmistra ve Vídni významně ovlivnil včelařské patenty Marie Terezie, které od 18. století následně ovlivňovaly postavení včelařů v Čechách a na Moravě. Anebo lékař Filip Tersch, který pro změnu pocházel z Kdyně, ale v Mariboru začal uplatňovat léčbu včelími produkty do té míry, že je považovaný za zakladatele moderní apiterapie. Do třetice to byl architekt Jože Plečnik, který navrhl včelín v prezidentské rezidenci v Lánech.
Slovinci prosadili své včelařství do Seznamu nehmotného světového dědictví UNESCO. Dalším střípkem do této mozaiky je renovovaná stálá včelařská výstava v Radovljici.
Dějiny radovljického muzea v kostce
Slovinské včelařské spolky usilovaly o reprezentativní muzeum, které by dokumentovalo tamní tradici chovu včel už od roku 1925. Jejich myšlenka našla naplnění až v roce 1959 v jednom z barokních domů na Linhartově náměstí v Radovljici. Od té doby prošla expozice několika modernizacemi, z nichž ta poslední nese letošní letopočet (obr. 1). V souladu se současným trendem je interaktivní, má jak konzervační, tak vzdělávací účel. Autorkou expozice je ředitelka muzea Dr. Petra Bole (obr. 2).
Vzácné sbírky
Největším unikátem je soubor 800 maleb z ležanů. Úly „kranjiči“ (obr. 3) nemají nikde na světě obdobu a jsou, v čele s tím nejstarším s Pannou Marií z roku 1758 (obr. 4), právem chloubou muzea. Tento fenomén se začal objevovat od poloviny 18. století, největší rozkvět nastal mezi roky 1820–1880. Motivy byly různé, od náboženských přes žánrové obrázky až po rozverné, jako je pohřeb myslivce (obr. 5), čert pilující jazyk babě, nebo hlemýžď pronásledující krejčíka a podobně. Výběr těch nejpůvabnějších putuje občas od po výstavách v zahraničí, naposledy se tak stalo během slovinského předsednictví Evropské unii v Bruselu. Nyní se jedná o možnosti vystavit je ve Slovinském kulturním centru v Praze, tak doufejme, že se to podaří.
V expozici je úlových typů mnohem víc včetně starobylých klátů, košnic a figurálních úlů (obr. 6). Najdou se tu také vzácné odborné knihy, četné včelařské potřeby, doklady k perníkářství (obr. 7), které má v tomto městě tradici od roku 1766, a jiné zajímavosti. Svůj samostatný sálek tu má dokonce apiterapie. Nechybí ani pozorovací úl se živými včelami.
Expozice Žít pospolu – Včely a lidstvo připomíná nejen slovinské včelaření, ale také fakt, že od přelomu 18. a 19. století se včely medonosné kraňské vyvážely do Austrálie, Japonska, Jižní Ameriky, Kanady a samozřejmě do celé tehdejší habsburské monarchie, kam patřila i naše země.
Expozice představuje jen část bohaté včelařské sbírky muzea. To opatruje navíc rozsáhlý archiv s listinami, fotografiemi, zvukovými záznamy a tak dále, týkající se včelařství od 18. do 20. století.
On-line prohlídka muzea
Pohled na vlastní oči je sice nenahraditelný, ale do muzea se můžete podívat už teď virtuálně. Neuvidíte zdaleka vše, nicméně můžete prostudovat nejvýznamnější zastoupené úlové typy (cca 120 položek) od košnic po figurální úly a zmíněné lidové malby čel ležanů (cca 400 položek). Na webových stránkách muzea www.mro.si jsou vystavené jejich fotografie a popisy v rámci digitalizované sbírky.
Závěrečná tečka
Nová expozice je přitažlivá pro každého milovníka včel. Zároveň je inspirativní pro včelaře, kteří v rámci svých aktivit uvažují o zřízení vlastního včelařského muzea.
Slovinské muzeum je otevřeno celoročně od úterý do neděle od 10.00 do 18.00 hodin jako bezbariérové, přizpůsobené nevidomým, kdy například průvodce je v Braillově písmu. Přesná adresa pro internetové vyhledávače je Čebelarski muzej/Muzeji radovljiške občine, Linhartov trg 1, 4240 Radovljica. www.mro.si
Poděkování: Redakce Moderního včelaře děkuje ředitelce muzea dr. Petře Bole za poskytnutí průvodce novou expozicí a souhlas s použitím fotografií.
