Přednášející seznámili účastníky s novinkami v problematice zdraví a vitality včelstev, včetně zimování, léčení a úhynů včelstev, a to v českém a evropském měřítku. Hovořilo se také o další hrozbě evropského včelařství, sršni asijské, o níž píšeme v dalších dvou článcích tohoto vydání Moderního včelaře.
Robert Brodschneider
Výzkumník ze Štýrského Hradce (Graz), hlavní koordinátor asociace COLOSS – monitoring ztrát včelstev, komentoval data nashromážděná od evropských včelařů od roku 2008 v rámci tzv. občanské vědy. Nejprve s Jiřím Danihlíkem, hlavním organizátorem konference, formou dotazů k publiku interaktivně vyplňovali tabulku zahrnující aktivitu včel, činnost včelaře, nejlepší a nejhorší počasí, to vše během ročních období. Sám přednášející projevil překvapení nad tím, jak je málo publikací se zaměřením na vliv klimatu na stav včelstev. Dlouhodobá data naznačují tyto hypotézy:
- čím vyšší teplota v září, tím vyšší zimní ztráty včelstev,
- teplejší únor způsobuje menší zimní ztráty,
- čím více slunných dnů v létě, tím menší úhyny v zimě,
- chladné počasí na podzim (15. X.–15. XII.) má za následek menší zimní úhyny,
- chladné zimy (více dnů pod 2 °C) mají za následek více úhynů,
- počasí v létě ovlivňuje cca 20–30 % celkových zimních ztrát, zbylá procenta připadají na vlivy nemocí, včelařské zásahy atd.
Robert Brodschneider uvedl, že je potřeba včelařské metody propojit s vlivy klimatu. Dále představil dva výzkumné projekty spojené s COLOSS monitoringem zimních ztrát včelstev: 1. Efekt nových matek na ztráty včelstev; 2. Analýza metod používaných evropskými včelaři ke zvládání varroózy.
Jiří Danihlík a Eliška Pinďáková
Tito přednášející z pořádající univerzity seznámili účastníky s aplikačními formami kyseliny šťavelové (KŠ) při tlumení varroózy. Zaměřili se na metody pokapu KŠ v cukerném roztoku a metodu, kdy se používá soustava KŠ-glycerin napuštěná v papírových ubrouscích. Podle prostudování rozsáhlé literatury uvedli účinnost metody pokapu cca 40 % v létě (vliv zavíčkovaného plodu) a na podzim a v zimě téměř 90 %. Pro vyšší letní účinnost této aplikace je zapotřebí odebrat zavíčkovaný plod ze včelstva nebo předem izolovat matku.
Protože zjistili malou účinnost letního ošetření ubrousky napuštěné soustavou KŠ-glycerin dle doporučovaných koncentrací, provedli sadu pokusů s vyššími koncentracemi KŠ za účelem, zda vyšší koncentrace KŠ nepoškodí včely. Aplikovali metodu s vyšší koncentrací KŠ v souvislosti s vlivem na fyziologii včel. Sledovali oxidační stres ve skupinách včel, ošetřených ubrousky (vyšší koncentrace KŠ) a pokapem KŠ a také v kontrolní skupině.
V rozsáhlém pokusu, kdy denně odebírali hemolymfu až od 800 dělnic, zjišťovali oxidativní poškození lipidů (tuků), antioxidační ochranu a imunitní parametry (antimikrobiální imunitu, koncentraci vitellogeninu). Studie a její vyhodnocení není ještě ve finále. Předběžně autoři uvedli, že vyšší koncentrace KŠ (7 ubrousků na včelstvo s celkovými 42 g KŠ) nevykazuje negativní vlivy na dospělé včely nebo plod. Prozatímní výsledky neukazují na zvýšený oxidační stres, zvýšila se antimikrobiální aktivita hemolymfy a zvýšila se koncentrace vitellogeninu v ní. Vyšší koncentrace KŠ v ubrouscích však nezvýšila podstatně účinnost letního tlumení varroózy. Tuto aplikační metodu budou proto nadále na pracovišti detailně zkoumat a pro včelaře optimalizovat.
Silvie Dostálková
Přednášející rovněž z pořádající univerzity představila zastoupení různých kmenů moru včelího plodu (MVP) na území ČR. Klasifikace kmenů MVP se celosvětově provádí v systému ERIC (ERIC = Enterobacterial Repetitive Intergenic Consensus). Zatím bylo zjištěno pět typů ERIC, které se odlišují zejména ve své virulenci. Nejvíce jsou zastoupeny ERIC I a ERIC II. Přednášející prezentovala výsledky analýzy vzorků z České republiky z let 2016/2017, které poskytl Státní veterinární ústav. Bylo zjištěno, že v ČR je více zastoupen kmen ERIC II (ERIC I: 19,6 %; ERIC II: 80,4 %) oproti Rakousku (ERIC I: 58 %; ERIC II: 42 %).
Jakub Kaplan a Jan Brus
z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého prezentovali webovou aplikaci, v níž Jakub Kaplan v rámci diplomové práce vizualizoval data všech ročníků projektu COLOSS. Včelaři tak nyní mohou nahlédnout do nashromážděných dat interaktivní formou, využít nejmodernější grafiku, sami volit zobrazované posloupnosti, volit datové řady a porovnávat data.
