Ministr prosazuje precizní zemědělství – to si můžeme představit jako zavádění IT technologií do všech zemědělských procesů, zejména v rostlinné výrobě. V Evropě patříme mezi země s nejrozsáhlejšími lány polí a největší rozlohou zemědělských podniků. Precizní zemědělství díky znalostem rozdílnosti v lokalitě může k danému místu přistupovat individuálně. Proti jednotné dávce například hnojiva a pesticidů na celý pozemek se zde aplikuje přesné množství v místě, kde je toho zapotřebí. Tím se může snížit množství vstupů a zároveň klesnou náklady. Tento postup je také ekologicky šetrnější. To by nás jako včelaře mělo zajímat.
Jak však sami včelaři aplikují precizní včelařství ve vztahu k cílenému tlumení nemocí, jako je varroóza? Téměř 40 let sbíráme a vyhodnocujeme směsnou zimní měl ze dna úlů. Na počátku bylo účelem zjistit ve včelstvech první záchyty roztoče Varroa destructor. Jenže v následujících letech, což trvá až do současnosti, jsme začali činit něco, co má k preciznímu včelařství hodně daleko. Nazval bych to „hloupé včelařství“.
V lednu včelaři vytahují ze dna každého úlu podložku, na níž podle počtu uliček měli zjistí sílu včelstva, množství zásob a v měli spočítají přirozeně uhynulé roztoče. Počet roztočů podává zprávu o intenzitě varroózy v jednotlivých úlech. Chytrý (precizní) včelař si toto vše poznamená, aby na jaře a v nastávající sezóně tlumil varroózu individuálně v jednotlivých včelstvech.
Naopak „hloupé včelařství“ oficiálně nařizuje, abychom vytáhli podložky ze dna úlů, měl ze všech včelstev na stanovišti sesypali do kelímku a poslali do laboratoře. Tam do kelímku nalijí líh (odborně se metoda jmenuje etanolová flotační metoda), měl klesne na dno, roztoči Varroa destructor plavou na hladině. Roztoči se spočítají a vydělí počtem včelstev na stanovišti. Tím se získá průměrné zamoření varroózou ve včelstvech. Tato hodnota rozhodne, zda musí včelař aplikovat na jaře akaricidy na celém stanovišti, nebo ne. Když odhlédneme od toho, že flotační metoda je nepřesná a samotný sběr měli závisí na počtu nástavků v úlu, je skutečně hloupé, že jsme povinni aplikovat léčivé přípravky u včelstev, která varroózu nemají, anebo naopak na základě laboratorního výsledku léčit nemusíme, ačkoliv se do rozhodné průměrné hodnoty schovalo včelstvo se silnou varroózou.
Odpůrci precizního a individuálního přístupu budou zažitý zimní včelařský rituál obhajovat a uvádět důvody, proč od něj neustupovat: od zalétávání mezi včelstvy na stanovišti přes špatný zrak včelařů při individuálním počítání roztočů o velikosti 2 mm až po argument, že by se jinak včelaři nesešli na schůzi, než jak tomu je při odevzdávání měli v kelímkách.
Nejde pouze o zbytečné nadužívání léčiv, nebo naopak neléčení zamořeného včelstva schovaného v rozhodném průměru stanoviště, ale také o téměř dva miliony korun ze státního rozpočtu vydávané každoročně na rozbor směsné zimní měli.
Letošní sběr a výsledky vyšetření zimní měli máme za sebou. Nový ministr zemědělství precizní zemědělství prosazuje. Nyní jde o to, aby úředníci Ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy šli preciznímu včelařství naproti.
Přeji vám inspirativní čtení v Moderním včelaři a také radost ze včelaření.